Hned dvakrát přijede Napoleon během svých válečných tažení do Brna. Při druhé návštěvě pro něj francouzští vojáci zorganizují opožděnou oslavu jeho 40. narozenin.

Pro velkolepou akci si vyberou Lužánky, jeden z nejstarších městských veřejných parků ve střední Evropě.

Ve středověku zde stával hospodářský dvorec. V 16. století získávají pozemky u potoka Ponávky jezuité. Promění je v okrasnou zahradu, která jim slouží k odpočinku. Ve druhé polovině 18. století jezuité z Brna nedobrovolně odcházejí.

Zahradu jejich zrušeného kláštera císař Josef II. (1741–1790) v září 1786 věnuje městu, aby v ní mohlo zřídit veřejný park.

Ples s ohňostrojem

Brňané ho pojmenují Lužánky, a to po lužních lesích, které zde původně rostly. Park ve francouzském stylu je v průběhu dvou let vybudován podle návrhu císařského zahradníka Antonína Bisingera.

Obyvatelé moravské metropole si ho rychle oblíbí, stává se výletním, zábavním a společenským centrem města. Občas ale poslouží i k jinému účelu. Například koncem roku 1805 v něm Francouzi, dočasně okupující Brno, zřizují vojenský lazaret.

V září o čtyři roky později sem Napoleon Bonaparte (1769–1821) opět přijede na pár dní. Na oslavu kulatých narozenin, které připadly na 15. srpna, zatím neměl čas, a tak mu jeho vojáci přichystají překvapení.

V Lužánkách zorganizují velkolepou oslavu s večerním plesem a ohňostrojem, na kterou přijde i brněnská honorace.

Koncerty v Kasinu

V Brně se během 19. století čile staví a výraznou proměnou projdou také Lužánky. Brněnský městský zahradník Antonín Šebánek (1818–1870) je v roce 1840 upraví na park přírodního (anglického) charakteru s mnoha vzácnými dřevinami.

Brzy v něm vyroste i několik staveb. Tou nejvýraznější je novorenesanční pavilon pojmenovaný Kasino.

Vystavěn je v letech 1853–1855 podle návrhu původem německého architekta Ludwiga Förstera (1797–1863) a po dokončení se v něm konají různé společenské akce, například přednášky, výstavy, koncerty…

Hudební inspirace

Již v roce 1849 stavovský sněm prohlásil Lužánky národní památkou. Tuto změnu iniciovali tehdejší brněnští politici v obavě, že by park mohl být v brzké budoucnosti rozparcelován a zastavěn činžovními domy.

Po Šebánkově smrti jeho správu převezme August Siebeck (1845–1897), díky němuž zde přibudou další druhy cizokrajných rostlin. Vídeňský zahradník současně dohlédne na to, aby v parku měly své zastoupení všechny dřeviny rostoucí na Moravě.

Pestrý kout přírody si zamiluje i hudební skladatel Leoš Janáček (1854–1928), který v Brně prožije většinu života. V dětství v Kasinu často účinkoval na koncertech.

Od roku 1910, kdy se nastěhoval do domku v zahradě nedaleké Chleborádovy vily, chodí do Lužánek téměř denně na procházky. Krmí tady veverky a zapisuje si nápěvky, které ho napadají při poslouchání ptačího zpěvu.