Nejslavnější panence světa je 66 let a její cesta na trh byla mimořádně obtížná. Nikdo v úspěch panenky s dospělými tvary nevěřil a její autorka si ji musela prosadit i proti vůli své vlastní firmy.

Americká podnikatelka Ruth Handlerová (1916–2002) je spolu se svým manželem Elliotem (1916–2011) spoluvlastnicí nadějně se rozvíjející hračkářské firmy Mattel a přináší do společnosti ženský pohled.

Rychle si povšimne, že zatímco autíček, stavebnic a figurek kovbojů pro kluky je spousta, holčičky takový výběr nemají. Pokulhává především nabídka panenek, a to především těch pro starší dívky, odrostlé plyšákům a hrám s napodobeninami miminek.

Ostatně Ruth má často příležitost sledovat svou dcerku Barbaru, jak si hraje s panenkami vystřiženými z papíru a přiděluje jim ve své hře role dospělých. „Děti používají panenky k promítání svých snů o vlastní dospělé budoucnosti,“ zjišťuje podnikatelka.

Tenhle nápad v hlavě Ruth Handlerové klíčí už od založení firmy v roce 1945, ale nikdo z jejího týmu nemá o vývoj nového produktu zájem.

Co na to matky?

Téměř celé desetiletí Ruth o panence přemýšlí. V roce 1956 tráví dovolenou v Evropě a náhle ji v obchodě udeří do očí panenka, která jako by vypadla z jejích snů. V Německu se jí říká Bild Lilli a Ruth Handlerová v Hamburku koupí hned tři.

Jednu přiveze své dceři, dvě dostanou inženýři v Mattelu. Ruth ale rozhodně nehodlá německý vzor jen tak okopírovat. Vtiskne své panence decentnější tvary a jemnější rysy obličeje, vyžádá si kvalitnější materiál a vznáší také poněkud překvapivý požadavek.

„Snažili jsme se, aby nebyla příliš krásná. Dívky si pomocí panenky mají představovat svou budoucnost a nesmějí se cítit zastíněny její krásou,“ prohlašuje. Podnikatelka nezapomene ani na průzkum, při němž požádá o názor 191 holčiček a 45 matek. Matky jsou důležité, protože ony budou panenku platit.

Pruderní muži

Úkolu vytvořit pro novou panenku speciální kolekci oblečení se ujme firemní návrhářka Charlotte Johnsonová (1917–1997), právo vymyslet pro panenku jméno si ale Ruth vzít nedá. Je jasné, že se musí jmenovat po její dceři.

Jenže jména Barbara a Babs má už pro své výrobky přihlášena konkurence, a tak panenka dostane jméno Barbie.

Oficiálně je představena na hračkářském veletrhu 9. března 1959 v blond i tmavovlasé verzi a kromě základních černobílých pruhovaných plavek je k ní možné dokoupit 22 samostatných kusů garderoby. První reakce zákazníků jsou spíše zklamáním.

„Muži měli pocit, že ženy si nepřejí panenku se sexy ženským tělem a že by ji svým dcerám nikdy nepořídily. Ženy je naopak kupovaly, sotva přistály na pultu,“ zjišťuje Ruth.

Důkladná televizní reklama se ale postará o průlom na trhu a jen za první rok se prodá 350 000 panenek Barbie.

A vzhledem k tomu, že v záplavách dopisů, které nyní do Mattelu vláčejí nešťastní pošťáci, je nespočet proseb o vytvoření partnera pro Barbie, přichází o dva roky později na řadu také Ken.

Koneckonců Ruthina dcera Barbara už po sobě panenku pojmenovanou má, tak teď je řada i na jejím synovi Kennethovi.