Kolem nevěstky Rhodopis se opět točí několik bohatých zákazníků. Dívka je totiž nebývale krásná a smyslná. Své tělo si proto může dovolit prodávat jen těm nejvybranějším klientům. Patří mezi ně i několik známých mužů. Je pravda, že Rhodopis okouzlila dokonce i egyptského faraona? 

Básník Ezop (asi 620–564 př. n. l.) si se zájmem prohlíží mladou otrokyni. Jde o Doriku, známější pod přezdívkou Rhodopis. Život slavné kurtizány je obestřen řadou záhad a otazníků.

Ačkoli na sebe dívka strhne pozornost v Egyptě, na svět přišla v Thrákii na východě Balkánského poloostrova. Jako mladá se stala otrokyní jistého Jadmona (6. stol. př. n. l.), který sídlil na řeckém ostrově Samos. Do oka zde prý padla jinému otrokovi.

Byl jím autor bajek Ezop. Ten byl sice nebývale ošklivý a zřejmě i zchromlý, ale „koupil si přízeň této thrácké dcery vydáním svých bajek“. Podle antického historika Herodota (asi 484–425 př. n. l.) navázala dvojice tajný milostný poměr.

Ve městě hříchu

V deltě Nilu se k nebi tyčí vysoké šestipatrové budovy. Velmi dobře si je může prohlédnout také Rhodopis, jejíž pseudonym lze přeložit jako „Růžolící“. Dívku jednoho dne od Jadmona odkupuje kuplíř Xanthes a odváží ji do „města hříchu“.

Tím je egyptská metropole Naukratis s unikátními výškovými stavbami. Zřejmě až zde se Rhodopis začíná živit jako prostitutka. „Xanthes ji koupil proto, aby pro něho pracovala jako nevěstka.

Kupčil s jejím tělem a ona mu dost vynášela,“ píše francouzský spisovatel Paul Lacroix (1806–1884). „Měla štěstí a její pověst k ní přivábila množství zbožňovatelů,“ dodává.

Na svobodě

Pohledný obchodník Charaxus se chystá za Rhodopis zaplatit další tučný obnos. Do dívky se zamiloval, a to do té míry, že ji později vykoupí z otroctví a daruje jí svobodu. To se ovšem ani za mák nelíbí jeho sestře, jíž je slavná básnířka Sapfó (asi 630–570 př.

n. l.). Ta věnuje kurtizáně několik básní, v nichž Rhodopis zkritizuje za to, že měla Charaxe připravit o značný majetek.

Po propuštění na svobodu údajně Dorika nechá ukovat železná pouta, jež zasvětí chrámu v Delfách, kde si je prý po dlouhá staletí mohou prohlížet návštěvníci. Spatřit je zde měl i Herodotos.

Došlo k záměně?

„Stuha proplétá dlouhé tvé pletence, smyslná vůně dýchá z dmoucího se roucha tvého,“ skládá Rhodopis poklonu básník Pausidippos (asi 310–240 př. n. l.).

Kurtizána zůstane i po propuštění na svobodu v Egyptě, kde se věnuje započaté dráze, díky níž si má přijít k ohromujícímu bohatství. Podle antického historika Strabona (asi 63 př. n. l.–24 n. l.) se do nevěstky dokonce zamiluje egyptský faraon.

Ten z ní učiní svoji konkubínu, či dokonce manželku, a postaví jí „třetí pyramidu“ v Gíze. Podle dnešních historiků si ale Strabon zřejmě Rhodopis spletl s jinou starověkou krasavicí, jíž byla Neitokret (23. stol. př. n.

l.), která krátce vládla Egyptu jako královna a jíž se někdy připisuje stavba třetí pyramidy v Gíze. Obvykle ji ale egyptologové spojují s faraonem Menkaurem, vládnoucím v 25. století př. n. l.