Rozpadající se hrad je poslední baštou odporu proti mnohonásobné přesile. A na jeho hradbách velí obráncům v krvavé bitvě teprve 16letý Nebeský posel. Má prý zázračné schopnosti, ale ty mu život nezachrání…

Na poloostrově Šimabara na ostrově Kjúšú běží na počátku 17. století život v běžných kolejích. Většina obyvatel se hlásí ke křesťanství a vládnoucí rod Arima je příznivě nakloněn portugalským misionářům, kteří v oblasti působí.

Jenže v roce 1614 se vlády zmocňuje konkurence v podobě rodu Macukura. Nový pán provincie, daimjó Macukura Kacuje (1598–1638), začíná katolické vyznání potlačovat.

Vesničané trpí prudkým zvyšováním daní, které pak daimjó (titul pro vazala samotného císaře) používá k rozšiřování svého luxusního sídla.

Neposlušní rolníci jsou tvrdě trestáni, Macukurovou oblíbenou kratochvílí je jejich oblékání do slaměných obleků a zapalování. Schyluje se k dramatu, které vstoupí do historie jako šimabarské povstání.

Nebeský posel

Nespokojení rolníci a róninové, samurajové bez pána, se začínají scházet a plánovat odpor. Když 17. prosince 1637 dorazí do provincie nenáviděný výběrčí daní, vesničané ho zabijí. Vědí, že musejí počítat s krutou odvetou, a potřebují se sjednotit.

Kde ale vzít charismatického vůdce? Do čela rebelů se nakonec staví teprve 16letý Širó Amakusa (asi 1621–1638). Začíná se mu přezdívat Nebeský posel. „Má zázračné schopnosti,“ šuškají si jeho věrní následovníci.

Netrvá dlouho a počet povstalců dosahuje 30 000. Opevňují se na opuštěném hradě Hara, který kdysi patřil klanu Arima, podnikají nájezdy do okolí, ale brzy se musejí stáhnout.

Pobořené hradby vyspravují palisádami ze dřeva a připravují zbraně, které ukořistili z Macukurových skladišť.

Sám šógun Tokugawa Jemicu (1604–1651), tehdejší fakticky nejvyšší vládce Japonska, vysílá proti rebelům armádu čítající 120 000 mužů pod velením svého pobočníka Itakury Šigemasy (1588–1638).

Zásah z Evropy

Rozhoří se krutá řež o každou píď hradu, o každý centimetr hradeb. Šigemasa nasazuje jednotky ninjů, využívá katapulty, nechává razit tunely. Hrad stále odolává a vůdce obléhatelů je nakonec zabit šípem.

Převaha se ale musí projevit – tím spíš, že útočníky zásobuje moderními zbraněmi Nizozemská východoindická společnost, která vzhledem ke svému původu z protestantské země vítá každou příležitost k oslabení katolíků v Japonsku.

Hrad odolává několik měsíců, rebelové se odvažují podnikat i nebezpečné výpady, při nichž zabíjejí stovky překvapených nepřátel…

Spálené na prach

15. dubna 1638 je hrad dobyt. Useknutá hlava Širóa Amakusy je převezena do Nagasaki, kde je veřejně vystavena jako varování před dalším podobným odporem. To, co ještě zbylo z kdysi pyšného hradu Hara, je spáleno na prach spolu s těly padlých obránců.

„Po povstání nesmí zůstat ani památka,“ rozhoduje šógun.

Křesťané v Japonsku se uchylují do ilegality, misionáři jsou vyhnáni ze země a poloostrov Šimabara, nyní téměř opuštěná země mrtvých, je znovu zalidňován pomocí nábožensky spolehlivých přistěhovalců.

Foto: taichisaotome.com, jpcastles200.com, Meisterdrucke.com