Diktátor, který vyvolal krvavou válku, je zraněn a v obklíčení. Vzdát se ale odmítá. „Zemřu se svým národem,“ vykřikne a vrhá se jen se šavlí v ruce vstříc neodvratné smrti.

Polovina 19. století je v Uruguayi ve znamení občanské války. O moc se přetahují konzervativci neboli blancos s liberály, označovanými jako colorados. Ti v dubnu 1863 rozpoutají otevřené povstání proti konzervativní vládě.

Mají v zádech mocné spojence, na straně rebelů totiž stojí sousední velmoci Argentina i Brazílie. V okolí už zbývá jediný stát, na který se uruguayská vláda může obrátit s prosbou o pomoc.

Paraguay se sice nemůže rozlohou rovnat Argentině ani Brazílii, ale zato má pod vedením diktátora Francisca Solana Lópeze (1826/1827–1870) početnou armádu.

López oficiálně vyzývá Brazílii, aby ukončila politické i vojenské vměšování do uruguayských záležitostí. „Jakákoliv forma okupace Uruguaye bude považována za útok na Paraguay,“ varuje v diplomatické nótě.

Když obdrží odmítavou odpověď, dají se v Jižní Americe do pohybu události, které vyústí v nejkrvavější válku v historii tohoto kontinentu.

Jeden proti třem

Brazilské námořnictvo už operuje v uruguayských vodách a armáda 12. října 1864 vstupuje na území Uruguaye. Lópezovi nezbývá než splnit své hrozby.

Už v listopadu paraguayské síly ve svém domovském přístavu Asunción přepadnou brazilskou loď Marqués de Olinda a uvězní guvernéra brazilského státu Mato Grosso, který byl právě na její palubě.

Vzápětí Paraguay vyhlašuje Brazílii válku a vtrhne do státu Mato Grosso. „Požaduji právo provést své jednotky skrz území Argentiny,“ předkládá zároveň López požadavky další zemi.

Argentina odmítá a otevřeně se staví na stranu Brazílie, a tak Paraguay v březnu 1865 vypovídá válku i Argentině. Pro nadcházející střet se ujímá označení válka trojí aliance, tedy boj Paraguaye proti Uruguayi, Brazílii a Argentině současně.

Nepoměr sil je jen zdánlivý. Zatímco aliance má k dispozici pouze 28 000 mužů, López proti nim může postavit více než dvojnásobnou armádu.

Na počátku května 1865 vytvoří Uruguay, kde se mezitím zmocnili vlády colorados, Brazílie a Argentina oficiálně trojspolek. „Budeme postupovat společně až do úplné Lópezovy porážky,“ prohlašují.

Radši smrt

Válka potrvá celých šest let, ale rozhodujícím pro její výsledek se stane už 11. června 1865 námořní bitva u Riachuela na řece Paraná.

Paraguayský admirál Pedro Ignacio Meza (1813–1865) v ní napadne brazilskou flotilu a přes nadějný začátek ho nakonec čeká krutá porážka. Paraguay přichází takřka o celé své loďstvo, a tím i o strategické spojení s Atlantikem.

Od té chvíle se boje vyvíjejí převážně ve prospěch aliance. Válka, v níž Paraguay přijde takřka o čtyři pětiny populace, končí až ve chvíli, kdy je diktátor López 1. března 1870 v boji zabit.

Konflikt si na obou stranách vyžádá na dva miliony obětí a v poměru k velikosti populace se tak zapíše do dějin jako jeden z nejničivějších.