Právě se zrodilo Československo. 14. listopadu 1918 se poprvé schází jeho zákonodárný orgán – Revoluční národní shromáždění. Mezi jeho 256 členy je i několik žen včetně Fráni Zemínové, která se do naší historie zapíše délkou svého mandátu. V poslanecké lavici stráví více než 20 let!

Na členství se načekala

Pochází z početné rolnické rodiny ze středních Čech. Fráňa Zemínová (1882–1962) vystuduje obchodní školu a až do roku 1918 bude pracovat jako účetní a prodavačka v pražském nakladatelství I. L. Kober ve Vodičkově ulici.

Už během studií ale začala koketovat s politikou. Od jejího založení v roce 1897 sympatizuje s Českou stranou národně sociální. Její členkou se však může oficiálně stát až roku 1912, do té doby jí to zákony habsburské monarchie neumožňují.

Za práva žen

Zajímají ji sociální témata, a především postavení žen ve společnosti. Zahajuje boj za jejich zrovnoprávnění s muži, který ji bude provázet celou její kariérou. Sama se nikdy neprovdá.

V roce 1905 stojí společně s Františkou Plamínkovou (1875–1942), další výraznou postavou českého ženského hnutí, u zrodu Výboru pro volební právo žen.

Sympatická dívka

„Štíhlá, v bílé blůzičce, tmavé sukni, ve světlém rovném klobouku s černou stuhou… Velice sympatická dívka!“ vzpomíná na ni jedna z účastnic výborového setkání.

Frániny politické i novinářské aktivity neuniknou pozornosti rakouské policie, za první světové války bude vyslýchána a vězněna.

30 let do sněmovny

Po vzniku samostatné republiky se zákonodárný orgán – Revoluční národní shromáždění – formuje z Národního výboru československého, který fungoval od července 1918. Původně měl 48 členů, jeho řady se nyní rozšiřují na 256 na základě tzv.

Švehlova klíče. Počty křesel pro jednotlivé strany kopírují výsledky posledních voleb do říšské rady, konaných v roce 1911. Jedním z hlavních úkolů shromáždění je vytvořit ústavu. Stane se tak v únoru 1920. Dokument počítá s dvoukomorovým parlamentem. Pro kandidaturu do poslanecké sněmovny musí dotyčný mít nejméně 30 let.

8000 projevů

„Jen se nebát a hodně pracovat, to je nejlepší ženská politika a doporučení,“ uvádí Zemínová v roce 1919 v novinách České slovo. Nebojí se kritizovat kolegyně z jiných partají, které jsou podle ní málo průbojné. Zato ona je slyšet vždy a všude.

Za svou poslaneckou kariéru v letech 1918–1939 a 1945–1948 pronese neuvěřitelných 8000 projevů!

Divočina ve sněmovně

Zemínová se nebojí ani nátlakových akcí na kolegy-poslance. Když se jí zdá, že jsou vlažní k záležitostem čs. legionářů na Sibiři, neváhá přivést na půdu sněmovny jejich manželky. Jednání prvorepublikového parlamentu bývají někdy hodně divoká.

Občas dojde i na ostré hádky a rvačky. V těchto chvílích Fráňa nestojí stranou. Jednomu lidoveckému poslanci vlepí facku, jindy zase poničí vybavení jednacího sálu při bouřlivém jednání o cenách potravin.

11 let ve vězení

S poslaneckým mandátem se Zemínová definitivně rozloučí až v roce 1948 na protest proti nástupu komunistů k moci. Nový režim jí to spočítá. V procesu s Miladou Horákovou (1901–1950) je odsouzena ke 20 letům vězení. Odsedí si z nich 11.

Ilona Kučerová