Dlouhé tmavé vlasy za ní poletují, když pozvedá zbraň, aby bránila město před Mapuči. „My se nedáme!“ volá a jde jim neohroženě vstříc. Inés se ničeho nebojí a je odhodlaná vyhrát, ať to stojí cokoli.
Španělka Inés de Suárez (asi 1507–1580) se do Jižní Ameriky dostává ve 30 letech. Byť sem patrně zamířila, aby našla svého prvního manžela, španělského vojáka Juana, okouzlí ji dobyvatel Pedro de Valdivia (1497–1553).
City jsou oboustranné, a tak se stávají milenci. Co na tom, že Valdivia má ve Španělsku také zákonitou manželku, která ho toužebně vyhlíží…
Nevítaní hosté
Zamilovaná dvojice a skupina vojáků, vytvořená kolem dobyvatele, zdolává velmi náročnou cestu do končin dnešního Chile, kde zakládají nové město s názvem Santiago.
To postupně vzkvétá do hlavního města kolonie (dnes je také metropolí Chile se zhruba šesti miliony obyvatel).
Tento rozmach španělských kolonizátorů se ovšem vůbec nelíbí místním Mapučům, původním obyvatelům, kteří žijí na území dnešního Chile a jihozápadní Argentiny. „Musíme se bránit!“ rozhodnou se indiáni.
Obětuje rukojmí
Pedro de Valdivia je právě mimo město, když se v září 1541 nedaleko od sídla ozve hluk vřavy. Jsou to ozbrojení Mapučové, kteří se s křikem vrhají na Santiago, aby odtud nevítané hosty vyhnali. Přítomna je jen Inés, která brzy projeví svou nebojácnost.
Na několika místech ve městě hoří a zraněných jen přibývá. „Popravte zajatce a hoďte jejich hlavy přes zeď!“ ječí žena, stržená zápalem boje.
Sedm mapučských rukojmí tedy na její povel přichází o život a jejich hlavy se stávají výhrůžkou pro ostatní rebely. Její milý by byl rozhodně pyšný, kdyby viděl, že se Inés nedrží v ústraní, ale naopak sama v mužském oděvu a na koni vyráží do bitvy.
Útok obyvatelé Santiaga nakonec úspěšně odrazí. „Jsi tak odvážná!“ žasne nejspíš Pedro po svém návratu.
Konec lásky
Mohlo by se zdát, že ti dva mají na růžích ustláno, když žijí ve městě, které založili, a ještě navíc ubránili, ale jejich vztah se nakonec dostává až před soud v peruánské Limě.
Valdivia má hned dva problémy – finanční podvod, a ještě k tomu milenecký poměr s Inés, který se dvojice ani nesnaží tajit, protože spolu žijí jako partneři. Musejí se rozejít a Inés, v té době již vdova po Juanovi, se znovu vdává.
Jejím manželem se tak v roce 1549 stává Rodrigo de Quiroga (asi 1512–1580), který je v letech 1565–1567 a 1575–1580 královským guvernérem Chile.
Nekonečný konflikt
Inés už nikdy žádné město bránit nemusí, i když válka kolem ní zuří dál.
Boj o Santiago byl součástí mnohaletého konfliktu mezi španělskými kolonizátory a Mapuči, kteří na svém území Evropany nechtěli nejen kvůli zabírání prostoru, ale také pro odvážení původních obyvatel a jejich prodej do otroctví.
Kromě útoku na Santiago docházelo na území dnešního Chile k mnoha bitvám a povstáním, přičemž zločinů se neštítila ani jedna strana. Běžnou praxí se stalo vraždění, znásilňování žen, únosy a drancování.
Poslední velké povstání proběhlo až v únoru 1655 a Mapučové při něm vytlačili Španěly z jižní oblasti u řeky Maule. To už ovšem byla Inés dávno po smrti.
Foto: Wikipedia Commons
