22. 11. 1963: V texaském Dallasu byl zavražděn americký prezident John Fitzgerald Kennedy.    
Domů     Slavní impresionisté: Původně si chtěli říkat Řeřichy
Slavní impresionisté: Původně si chtěli říkat Řeřichy
8.10.2026

V rohu pařížské kavárny Nouvelles Athènes hlučí skupinka malířů. Tvoří ji Manet, Degas, Monet, Sisley, Cézanne a Pissarro, který sedí úplně v koutě. Na jaře 1873 zde spřádají plány na první společnou výstavu a vznik hnutí.

Oficiální Salon totiž jejich díla odmítá. „Jak si budeme říkat?“ ptá se Monet. Umělci jsou sice dnes známí jako impresionisté, skupina ale původně měla úplně jiný název…

Na nízkém dřevěném stolku leží několik dokumentů. Jde o zakládací listinu a stanovy nového uměleckého spolku. Už v září 1873 je v Argenteuil na okraji Paříže sepisují Monet a Pissarro.

Konečná verze nese datum 27. prosince 1873. Seskupení je v dokumentech definováno jako akciová společnost. Každý člen instituce má povinnost dát ročně na její chod 60 franků. Z každého prodeje pak spolek získává desetiprocentní provizi.

Zaregistrován je záhy oficiálně pod názvem Anonymní svépomocná společnost umělců. Takto si ale Monet a jeho přátelé říkat nechtějí. „Co třeba la Capucine?“ navrhne Degas. První společná výstava se má totiž konat na bulváru Kapucínek, které měly v místě klášter.

„Jednalo se o zcela nezávadné slovo – la Capucine v překladu totiž znamená také řeřicha,“ píše Roeová. Umělci nejsou zprvu proti. Zdá se, že se budou jmenovat Řeřichy, nakonec ale zvolí přímočařejší označení Nezávislí.

Camille Pissarro
Camille Pissarro

Nemá to předek ani zadek

Z výstavní síně na bulváru Kapucínek odcházejí poslední hosté. Na nezájem první společné přehlídky děl, která je zahájena 15. dubna 1874, si Monet a spol. nemohou stěžovat. Jen během prvního dne ji zhlédne 200 návštěvníků.

Celkem ji za měsíc trvání spatří 3500 lidí. „Na bulváru Kapucínek mají svojí výstavu tvrdošíjní, spíše by je však bylo možné nazvat šílení,“ píše list La Patrie. Dílem, které na sebe strhne největší pozornost je Monetova Imprese: východ slunce.

Právě podle něj se skupině, i přes nelibost jejích členů, začne říkat. „Nemá to hlavu ani patu, ani předek ani zadek. Je to imprese!“ vysmívá se satirik Louis Leroy (1812–1885).

Výstavu sice konzervativní kruhy a měšťáci ztrhají, levicový tisk a odborníci ale nešetří chválou…„Jejich díla jsou plná života, svěží, citlivá, krátce jsou prostě strhující,“ píše recenzent Jules-Antoine Castagnary (1830–1888).

Bijí se za ně jiní

„Tato velká kompozice je plná atmosféry,“ rozplývá se spisovatel a novinář Émile Zola (1840–1902). Zrovna přitom stojí před Snídaní v trávě, kterou označí za největší Manetovo dílo.

Už od počátku totiž mají impresionisté velevlivné zastánce a podporovatele. Jedním z nich je i Zola. Toho jejich plátna uhranou, navíc jde o Cézannova kamaráda z dětství.

„Poděkuji vám pokaždé, kdykoli se jim pokusíte prospět,“ lobboval u kritiků mladé skupiny malířů již dříve další velikán, básník Charles Baudelaire (1821–1867). Tím však výčet přímluvců zdaleka nekončí.

Do New York Tribune o impresionistech velmi hezky referuje americký autor Henry James (1843–1916), zastání najdou i u francouzského básníka Stéphana Mallarmého (1842–1898) nebo spisovatele Guy de Maupassanta (1850–1893).

V novinách se za ně bijí kritici Paul-Armand Silvestre (1837–1901), Zacharie Astruc (1833–1907) a Edmond Duranty (1833–1880).

Zásadní vítězství

S nesmírnou pýchou ukazuje Claude Monet vyšlý článek. Jako první ho v kavárně Nouvelles Athènes podá Degasovi.

Francouzský kritik Joris Karl Huysmans (1848–1907) se v něm totiž rozplývá nad technickou virtuozitou Degasovy provazochodkyně Miss La Ly. Dílo je v květnu 1879 prezentováno na čtvrté impresionistické výstavě.

„Přehlídka přinesla zásadní zlom. Bylo to vítězství. Navzdory všem problémům při organizaci slavila nebývalý úspěch,“ poznamenává Bolognaová. Do výstavní síně na Avenue de l´Opéra číslo 28 dorazí 16 000 návštěvníků a malíři prodejem obrazů vydělají 6000 franků.

Navíc bodují i u kritiků. Louis Leroy zůstává se svými jízlivými poznámky již osamocen. Začíná cesta impresionistů na výsluní. Nejmladšímu z nich, Paulu Gauguinovi (1848–1903), jenž se připojil na poslední chvíli, je pouhých 31 let…

*** Kritika vyzve fackou na souboj ***

* Dveře pařížské kavárny Guerbois se rozletí a objeví se v nich doruda rozpálený Manet…Zrovna si totiž přečetl článek Edmonda Durantyho, který je sice velkým příznivcem impresionistů, ve svém nejnovějším textu ovšem Édouarda mírně zkritizoval.

* To si umělec nenechá líbit. „Překvapenému Durantymu hbitě vlepil facku a vyzval ho na souboj,“ vypráví historik umění Gilles Néret. Dotyčný výzvu přijme. K duelu dojde 23. února 1870 v lesíku u Saint-Germain.

* Manetovi tehdy dělá sekundanta Émile Zola. Rozkmotření kohouti se na sebe vrhnou šavlemi tak vehementně, že obě zbraně prasknou.

* Duranty je lehce zraněn. Manet okamžitě duel ukončuje s tím, že jeho čest byla ubráněna. Zakrátko se dvojice opět udobří.

Zdroje informací a fotografie
Související články
reklama
Zajímavosti
Dobrovolnice na Baltu chladily pivo a čelily urážkám
Cvičení švédské domobrany v roce 1927 si vysloužilo pochvalu i v novinách. Lotty, jak se říkalo příslušnicím ženského dobrovolnického sboru, se ukázaly jako výtečné kuchařky. Zvláštní uznání získaly za to, jak dokážou chladit pivo. Nešlo o znuděné paničky, které si odskočily od rodinného krbu. Ve 20. letech vznikly v některý pobaltských zemích organizace ženské domobrany, které následně vydatně […]
premium
Provokovaly plné stadiony za protektorátu Němce?
„Gól,“ bouří fanoušci na tribuně na pražské Letné. Vlastenecká fotbalová srdce jásají. Právě se podařilo poslat branku do sítě nenáviděných okupantů. Kromě míče na jejich adresu občas letí vzduchem i peprná nadávka, buráky, nebo dokonce kámen… „Čechům, kteří ve sportu, jak známo hrají velkou úlohu, bude i nadále ponechána volnost, aby si pořádali svoje zemské […]
premium
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku.  Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz […]
5 leteckých útěků z totality: K úspěchu dopomohly i prášky na spaní
Mezi mraky probíhá letecký souboj. Po zuby ozbrojená stíhačka MiG ale nalézá překvapivě rovnocenného soupeře v nenápadném letadélku Zlín. V jeho kokpitu totiž projektilům z palubního kanonu brilantně uhýbá mistr světa v letecké akrobacii. Tisíce lidí touží uprchnout z totalitního režimu, ale ne všichni mají k dispozici potřebné možnosti a podmínky k úspěšnému překonání pečlivě střežených hranic. Pro piloty jsou hranice prostupnější […]
premium
Věda a vynálezy
Citroën si vychovával zákazníky už od kolébky
Sází na originální reklamu a za propagaci svých aut utrácí milionové částky. Rád riskuje a snaží se vyrábět levné a přitom kvalitní vozy, o nichž bude s obdivem mluvit „celý svět“. Francouzský průmyslník a vizionář André Citroën si prostě plní svoje sny a během života vybuduje základy respektované automobilové značky, která letos slaví 100. narozeniny!   […]
Penicilin: Fleming vydělal na své zapomnětlivosti
Ztráty na lidských životech jsou za první světové války enormní. Nic takového si lidstvo do té doby nedokázalo představit. Vojáci neumírají jen přímo v důsledku bojů, ale také v polních lazaretech a nemocnicích vinou infekcí, na které jsou tehdejší doktoři krátcí.   1922 Bojovný enzym Původně se zabýval výzkumy efektivnější léčby pohlavní nemoci syfilis. Hrůzy […]
Slavnostní otevření Panamského průplavu: Američané museli nejdřív porazit moskyty
Měla to být sláva se vším všudy. Lavice pro hosty z celého světa však zejí prázdnotou. Cestu nákladní lodi SS Ancon právě otevřeným Panamským průplavem sleduje jen hrstka přítomných. Svět vstoupil do války, lidé proto o jednu z největších staveb v dějinách ztrácejí zájem.   Byla to bída. Když Američané v roce 1904 převzali od […]
Sigmund Freud: Ve středověku by ho upálili?
Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením. Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální. Na svět přichází 6. května 1856 v moravském Příboru v německy mluvící rodině původem z polské Haliče. Už v dětství […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz