Když Raffael Santi pozvedne zrak, spatří nad zárubněmi dveří krátký nápis. „Zváni budiž jen ti, kdož přinášejí esprit, duchaplnost a dobrou náladu a při odchodu zanechají peníze či dar hodný úcty,“ hlásá. Mladičký malíř právě vstupuje do rezidence římské kurtizány Imperie.

V okně honosného paláce na křižovatce římských ulic Via di Monserrato a Via del Pellegrino je možné spatřit nesmírně krásnou dívenku. Jde o Imperii Cognati (1486–1512), jež se zde záměrně vystavuje na odiv. Jde totiž o prostitutku.

Přehlédnout ji prakticky nelze, neboť je údajně „krásná jako sama bohyně Venuše“. Půvab a šarm zdědila po matce Dianě, jež se svého času také živila jako kurtizána. Kdo byl dívčiným otcem, není jasné.

Spekuluje se, že jím mohl být papežův ceremoniář Paris de Grassis (asi 1470–1528). Imperia se každopádně velmi záhy vydá v matčiných šlépějích. Prodávat své tělo začne zřejmě už jako 14letá…

Pro nejbohatší

Přepychově zařízeným salonem se rozléhají libozvučné verše. Plynou z úst Imperie, z níž nemůže odtrhnout pohled její nejzámožnější klient. Je jím sienský bankéř Agostino Chigi (1466–1520), považovaný za nejbohatšího muže své doby.

Imperia totiž není jen tak ledajaká kurtizána.

„Byla to žena duchaplná a vzdělaná a od jistého Domenica Campana se naučila psát sonety, kromě toho provozovala hudbu,“ uvádí švýcarský historik Jacob Burckhardt (1818–1897).  Dívku navštěvuje jen vybraná společnost vlivných a bohatých mužů.

Díky Chigimu, s nímž podle všeho zplodila jednu nebo dvě dcery, si může svůj salon zřídit v paláci na dohled od centra Říma. Bankéř navíc Imperii daruje také rozlehlou vilu za městem.

Jako posedlý

Nástěnná malba je prakticky hotová. Raffael (1483–1520) trochu poodstoupí, aby si ji lépe prohlédl. Zachycuje mořskou nymfu Galateu ve velké mušli, tažené delfíny. Předlohou pro ni mu je Imperia. Ne náhodou.

Fresku totiž umělec vytvoří pro Chigiho, který si dílo kolem roku 1510 objedná do své dokončované vily Farnesiny. Raffael krásnou kurtizánu ovšem zachytí na několika dalších dílech, mimo jiné i jako Sapfó na fresce Parnas, kterou je možné obdivovat ve Vatikánu.

Zdá se, jako by jí byl nějaký čas posedlý. Někteří historikové proto mají za to, že s ní sdílel mnohem víc než jen lásku k sonetům a hudbě…

Pompézní pohřeb

Nákladný smuteční obřad je v plném proudu. Řadě lidí ovšem není vůbec po chuti. „Však víte, co byla Imperia zač,“ je možné zaslechnout.

Krásná kurtizána, mezi jejíž klienty patřili také bankéř Angelo Del Bufalo (†asi 1530) nebo budoucí kardinál Jacopo Sadoleto (1477–1547), zemřela pár dní po dovršení 26 let. Co bylo příčinou její předčasné smrti, není jasné.

„Odešla bohatá, uctívaná a důstojná ve svém vlastním domě,“ poznamenává básník Pietro Aretino (1492–1556). Podle jedné z verzí spáchala sebevraždu, protože ji Chigi chtěl opustit. Je to také bohatý bankéř, kdo jí vypraví velkolepý pohřeb.

Ostatky „Královny kurtizán“ během něj spočinou v pompézní hrobce v bazilice sv. Řehoře.

Fotografie: Wikipedia Commons