Velel operaci Dunaj a svůj úkol splnil na výbornou. Za úspěšnou invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa je ostřílený generál Ivan Pavlovskij odměněn titulem Hrdiny Sovětského svazu.

V oficiálním zdůvodnění však o dobře zorganizované okupaci nebude ani slovo. Nejvyšší státní vyznamenání dostane „za statečnost a odvahu, projevené v obraně Sovětského svazu“.

V Československu dochází na jaře 1968 k výraznému politickému uvolnění. Liberální křídlo KSČ se pokouší v zemi vybudovat „socialismus s lidskou tváří“. Moskva se na tento proces dívá s nedůvěrou, a hlavně kvůli zrušení cenzury u nás se rozhodne tvrdě zakročit!

Jako záminka k zadušení pražského jara poslouží Sovětům „zvací dopis“, v němž je skupina čs. konzervativních komunistů žádá o pomoc „všemi prostředky“.

Naděje uhasnou

V noci z 20. na 21. srpna 1968 překročí čs. hranice vojska Sovětského svazu, Bulharska, Maďarska a Polska. Původně se operace s krycím názvem Dunaj měly zúčastnit i východoněmecké jednotky, nakonec šlo ale jen o pár jejich průzkumných oddílů.

V první fázi do Československa vtrhne na 100 000 vojáků, později se jejich počet zvýší zhruba na 750 000 mužů! Vetřelci rychle obsazují naši zemi. Čs. armáda jim v tom de facto nebrání.

Podle řady historiků by to stejně nemělo smysl a jakýkoliv odpor by pro Čechoslováky skončil masakrem. V ulicích měst přesto dochází k dílčím protestům. Teče krev a jsou i mrtví (podle odhadů si okupace do konce roku 1968 vyžádala přes 130 mrtvých).

Po týdnu naděje na zvrat situace uhasnou. Vrcholní čs. politici podepíšou Moskevský protokol, v němž uznají obsazení republiky vojsky Varšavské smlouvy.

Zatímco Maďaři, Bulhaři a Poláci se z Československa brzy stáhnou, sovětská vojska u nás v rámci „dočasného pobytu“ zůstanou dlouhých 23 let!