Kolemjdoucí zamrazí, když si při procházce po Londýnském mostě povšimnou klícky s uťatou lidskou hlavou. Již se do ní pouštějí racci.

Patřila bývalému kancléři Thomasi Morovi, který upadl v nemilost u krále Jindřicha VIII. poté, co odmítl svolit k odluce anglikánské církve od katolické.

„Chceš, abych vyměnil dvacet let za věčnost?…To bych byl věru hloupým obchodníkem, kdybych zradil Boha,“ odvětí anglický státník a kancléř Thomas More (1478–1535), když na něj během návštěvy ve vězení naléhá milovaná manželka, aby králi v jeho věci ustoupil a zachránil si tak život.

More je však zásadový muž. I jeho současník, holandský myslitel Erasmus Rotterdamský (1466–1536), o něm prohlásil, že je „čistší než právě napadlý sníh“. Pokud má tedy za své přesvědčení pykat, budiž…

Politikem, či mnichem?

More byl předurčen pro královskou službu prakticky od narození. Jeho otec je vážený soudce, a tak se již jako chlapec stává pážetem. Po vystudování Oxfordu pracuje jako právník.

Navzdory dobře rozjeté kariéře však duchovně založený mladík silně zvažuje odchod do kláštera. Kolem svých pětadvacátin asi rok skutečně žije jako mnich v londýnské kartouze.

Poté mu však dojde, že jenom rozjímáním ničemu nepomůže, a tak v roce 1504 kandiduje do parlamentu. Ve stejném roce se také ožení.

V následujících letech vystřídá několik úředních pozic včetně londýnského podšerifa a pro svou moudrost se stane i tajemníkem a osobním poradcem krále Jindřicha VIII. (1491–1547), v jehož službách roku 1521 obdrží rytířské ostruhy.

Tvrdě proti kacířům

Jakožto přesvědčený katolík se More dívá s nelibostí na reformační hnutí, které tou dobou otřásá prakticky celou Evropou.

Aktivně se například snaží přerušit dovoz luteránských knih do Anglie a tvrdě pase po všech, kteří zakázané spisy prodávají či jenom vlastní. Takové troufalce rovnou posílá do mučírny a na popraviště!

Nekompromisním přístupem si upevní pozici na dvoře podobně založeného krále Jindřicha, který Mora v roce 1529 jmenuje lordem kancléřem. Pak ale dojde k nenadálé změně…

Truc panovníka

Jindřich se bezhlavě zamiluje do dvorní dámy Anny Boleynové (asi 1501–1536) a hledá způsob, jak anulovat svůj dlouholetý manželský svazek s Kateřinou Aragonskou (1485–1536).

Papež ale jeho žádost zamítne. V reakci na to Jindřich roku 1534 vydává Zákon o svrchovanosti, jímž se prohlásí za nejvyšší hlavu anglické církve a reálně ji odtrhne od té katolické.

Angličtí politici i duchovní musejí tento čin uznat, ale zásadový More odmítá. Je uvězněn v Toweru. Věří, že zpronevěřit se svému přesvědčení by znamenalo zradit Boha. Dne 6. července 1535 je za zradu proti koruně popraven.

„Umírám jako věrný služebník krále, ale především jako služebník Boží,“ pronese těsně před smrtí. Do roka paradoxně skončí na popravišti i Anna Boleynová, kvůli které Jindřich celou aféru rozpoutal.

*** Středověký marxista ***

* Neexistuje soukromé vlastnictví, a protože všichni mají stejně a nikdo si nezávidí, všichni jsou šťastní…Tak lze shrnout prostředí fiktivního ostrova, na nějž More v díle Utopie umístil svoji vizi ideální společnosti.

* Kniha se stane biblí pro další utopisty a je známo, že v ní s oblibou listovalo i duo německých teoretiků komunismu Karl Marx (1818–1883) a Friedrich Engels (1820–1895)…„Ačkoliv odmítali »utopismus« jako koncept, podobně jako jejich předchůdci i oni byli utopismem inspirováni… Akorát šli ještě dál a z nedosažitelného ideálu a zrcadla pro kritiku společnosti udělali revoluční cíl,“ uvádí současná britská historička Joanne Paulová.