Na trase mezi Panamou a New Yorkem plul již více než 40krát. Parník Central America tentokrát veze větší množství zlata než obvykle. Bohužel, bankéři z východního pobřeží USA, kteří si ho objednali, se drahocenného nákladu nedočkají!

V Kalifornii roku 1848 vypuká zlatá horečka, která přiláká pozornost těch největších finančních společností v USA. Objev drahého kovu výrazně přispěje k hospodářskému rozmachu v celé zemi.

Jenže žádný strom neroste do nebe, zhruba za osm let tyto „zlaté časy“ skončí. Americká ekonomika z mnoha důvodů ztrácí dech. Reálně hrozí, že se nestabilní hospodářský systém co nevidět zhroutí jako domeček z karet.

Krachující Ohijská životní pojišťovací a svěřenecká společnost (Ohio Life Insurance and Trust Company) tyto obavy jen prohloubí. Její newyorská pobočka v srpnu 1857 vyhlásí bankrot.

Finanční kolos, který investoval miliony dolarů do ambiciózních železničních projektů, srazila na kolena obří zpronevěra! Východ USA pod vlivem tohoto skandálu hospodářsky kolabuje. Nad zdravým rozumem a pragmatickým jednáním začíná vítězit panika…

Vsadí na spolehlivost

Banky z amerického východního pobřeží bijí na poplach. Ve snaze zažehnat hrozící katastrofu se rozhodnou posílit své finanční rezervy. Stabilizovat bankovní sektor a uklidnit nervózní investory má zlato z Kalifornie.

Pro jeho přepravu si američtí finančníci najmou kolesový parník Central America. Téměř 90 metrů dlouhé plavidlo bylo spuštěno na vodu před pěti lety a velí mu zkušený kapitán William Lewis Herndon (1813–1857).

Na trase mezi panamským přístavem Aspinwall (dnešní Colón) a New Yorkem pendluje od roku 1853. Za tu dobu bezpečně dopravilo na východní pobřeží USA desítky tun zlata z kalifornských nalezišť.

Plavba, na kterou se vydává počátkem září 1857, ovšem skončí pro parník katastrofou!

Pohltí je hurikán

Na moře vyplul s posádkou čítající přes 100 mužů a s téměř 480 cestujícími. V podpalubí má parník Central America mimo jiné naloženo asi deset tun zlata (některé zdroje uvádějí pouhé tři tuny, jiné naopak 14 tun).

Zpočátku je plavba klidná, po několika dnech kapitán Herndon podle plánu zakotví v přístavu v kubánské Havaně, kde jeho muži doplní potřebné zásoby. Sotva se ale vrátí na moře, začnou problémy. Počasí se výrazně zhorší a záhy se loď dostane do oka hurikánu.

„Vítr rozerval plachty na všech stěžních a příď nabírala vodu.

Poté, co vlny hrnoucí se do podpalubí vyřadily i lodní kotel, na němž byl závislý poslední funkční pohon, byl parník prakticky odsouzen k zániku,“ přibližuje další události současný publicista Jaroslav Krupka.

12. září 1857 se Central America asi 250 kilometrů od pobřeží Jižní Karolíny potopí. Neštěstí si vyžádá 425 obětí a drahocenný náklad skončí i s vrakem plavidla na dně Atlantiku.

Trpí i Evropa

Zpráva o zkáze parníku Central America vyvolá v New Yorku šok. Finanční trhy místo uklidnění naplno ovládne panika. Ceny akcií padají, obchodníci bankrotují a firmy masivně propouštějí.

Kvůli telegrafu se finanční krize rychle rozlije po celé zemi a záhy negativně ovlivní i ekonomiku v části Evropy. Spojené státy se sice za pár měsíců dostanou z nejhoršího, nicméně potrvá ještě dva roky, než se jejich hospodářství stabilizuje.

Nepříjemná událost navíc přispěje k občanské válce, která vypuká v USA na jaře 1861.