Loď Fram napíná plachty a 9. srpna 1910 vyplouvá z norského Kristiansandu. V té chvíli ví jen tři muži na palubě, jaký bude její cíl. „Jižní pól,“ oznamuje velitel výpravy Roald Amundsen zbytku posádky až na Madeiře. Severní točna již padla, chce to novou výzvu!
Není nad zkušenost
Moře a led jsou jeho život.
Poprvé se Roald Amundsen (1872–1928) zúčastnil Belgické antarktické expedice v roce 1898. Tehdy loď Belgica uvízla na několik měsíců v ledu a pro Nora to byla jedinečná příležitost, jak se z chyb, k nimž na palubě docházelo, poučit.
Musí zastavit dům
Slávu si získal, když v letech 1903–1906 uskutečnil plavbu tzv. Severozápadní cestou, tedy Severním ledovým oceánem proplul z Atlantiku do toho Tichého. Stal se z něj hrdina, podporu mu přislíbil sám norský král.
Jenže na Amundsenovy plány je potřeba spousta peněz, a před svou osudovou cestou k jižnímu pólu tak musí velký dobrodruh zastavit vlastní dům. Ví, že když neuspěje, přijde na mizinu.
Kupuje 100 psů
Kromě lodi Fram, kterou mu poskytl přítel-polárník Fridtjof Nansen (1861–1930) a jež má speciálně vyztužený oblý trup, aby odolala ledovým krám, vsází Amundsen na psy, kteří potáhnou jeho saně. Volí odolné plemeno z Grónska a bere jich na palubu rovnou stovku.
Sehraný tým
Amundsen si uvědomuje, jak je pro úspěšnou misi důležitá celá posádka. Osobně si vybírá 17 dalších mužů, každý z nich umí něco, co se může hodit. Jediného člověka přijímá na palubu s trochou sebezapření.
Polárníka Hjalmara Johansena (1867–1913) mu doporučil Nansen. Amundsen se neodvážil odporovat.
Dva roky testů
Členové výpravy musejí být zkušení lyžaři. Sám Amundsen má slušně natrénováno z nehostinného norského severu. Lyže, na nichž se budou pohybovat, jsou dlouhé, aby nezapadly do žádné praskliny.
Boty jsou výsledkem Amundsenových zlepšováků, testoval je celé dva roky. Saně, které potáhnou psi, jsou vyrobeny z norského jasanu, jejich ližiny jsou vyztužené ocelí.
Kůže a módní legenda
Oděv polárníků se podobá tomu, který oblékají Inuité na severu Kanady. Tvoří ho tulení kožešiny, sobí nebo vlčí kůže a různé husté tkaniny. Příkladem je gabardén, z něhož pro polárníky již tehdy šije britská značka Burberry. Jejími produkty jsou vybaveni i Norové.
Jako indiáni
Z belgické výpravy má Amundsen ještě v živé paměti, jak muži při dlouhém pobytu na lodi onemocněli kurdějemi. Tomu hodlá předejít.
Veze s sebou proto hodně pemikanu, směsi sušeného masa, ovoce a tuku, kterou si na cesty nebo na zimu původně vyráběli severoameričtí indiáni.
Pro lepší náladu
Dlouhé měsíce na moři nebo v ledové pustině dokážou zamávat s lidskou psychikou. Amundsen si to dobře uvědomuje, a tak pro obveselení posádky veze na Framu asi 3000 knih nebo gramofon s deskami.
V jeho vybavení nechybí ani víno a další alkohol – nejen k medicínským potřebám. Na zdraví si jeho muži připijí i po zdolání jižního pólu 14. prosince 1911.
