22. 11. 1963: V texaském Dallasu byl zavražděn americký prezident John Fitzgerald Kennedy.    
Domů     Vybudovala první muzeum babylonská princezna?
Vybudovala první muzeum babylonská princezna?
12.6.2023
Ruiny města Uru

Britský archeolog Leonard Woolley se nestačí divit. Když roku 1925 provádí vykopávky v sumerském městě Uru, narazí na něco, co ho nesmírně překvapí. V ruinách někdejšího paláce objeví množství artefaktů z různých oblastí, a navíc z odlišných dob. Našel snad pozůstatky první sbírky exponátů na světě?

Za kolébku muzejnictví je zpravidla považována Evropa. Názory na to, kdy zde vznikla první veřejná výstavní instituce, se různí. Podle některých je za ně možné považovat už kabinety kuriozit italských renesančních vládců nebo císaře Rudolfa II. (1552–1612).

Zpravidla se ale za první muzeum označuje sbírka, kterou v polovině 17. století vytvořil dánský lékař Ole Worm (1588–1654).

„Ačkoli bychom mohli považovat Museum Wormianum díky tomu, jak spojilo postupy shromažďování, třídění, vystavování a studia, za prototyp muzea, existovala mnohem, mnohem dříve,“ uvádí ovšem současný britský autor Owen Hopkins.

Je možné, že první muzeum spatřilo světlo světa dlouho před naším letopočtem, a navíc mimo starý kontinent?

Palác kněžky

Z písku se vynořují pozůstatky kdysi mocného města. Jde o rozvaliny města Uru na území dnešního Iráku. Roku 1922 se do jejich odhalování a zkoumání pouští renomovaný anglický archeolog Leonard Woolley (1880–1960). Ten zde nalezne mnoho unikátů.

Roku 1925 odkryje také základy paláce, který v 6. století př. n. l. patřil novobabylonské princezně Ennigaldi. „Šlo o dceru krále Nabonida, z níž panovník učinil kněžku měsíčního boha Sina,“ píše australská historička Louise Prykeová.

Princezna se tak stala přední náboženskou osobou říše, jejímž úkolem bylo vychovávat kněžky a oživit pradávné babylonské kulty.

Leonard Woolley objevil na místě řadu skvostů.
Leonard Woolley objevil na místě řadu skvostů.

První archeolog

Prsty velmi pomalu a opatrně otáčejí hliněným válcem. Je starý přes 2500 let a pojednává o tom, jak král Nabonid (vládl v letech 556–539 př. n. l.) nechal v Uru obnovit tamní zikkurat.

Díky vykopávkám se Woolley dozvídá, že tohoto panovníka lze považovat za prvního známého archeologa. Při snaze o obnovení některých zašlých chrámů totiž Nabonid začal s vykopávkami kolem nich. Díky tomu objevil řadu prastarých artefaktů.

Činnost ho tak fascinovala, že se záhy pustil do pátrání po dalších památkách, a byl mimořádně úspěšný. Postupně sestavil rozsáhlou sbírku předmětů. Ty nejstarší pocházely z roku 2000 př. n. l.

Ve třech jazycích

Nadšený Woolley si prohlíží sošku krále Šulgiho (vládl v Uru v letech asi 2094–2046 př. n. l.). Britskému badateli se povede část Nabonidovy sbírky nalézt. Péče o objekty, které novobabylonský král vykopal, se podle všeho chopila jeho dcera.

Ennigaldi je začala restaurovat a schraňovat ve svém paláci. Právě díky její práci je tak dodnes možné přečíst si i text na soše urského krále Šulgiho. Woolleyho při odkrývání předmětů zarazí ještě jedna věc – artefakty nalézá v nezvyklém uspořádání.

Ennigaldi je systematicky uchovávala u sebe. Některé z nich navíc doprovázely hliněné válce, na nichž byly trojjazyčné údaje o předmětu. „Zřejmě tak máme co do činění s prvními muzejními popisky,“ míní Hopkins.

Ennigaldi totiž sbírku částečně zpřístupnila. Mohli si ji prohlédnout cizí vládci či kněžky jejího kultu a jiné významné osoby.

Foto: asor.org, wikimedia.org

Související články
reklama
Zajímavosti
Dobrovolnice na Baltu chladily pivo a čelily urážkám
Cvičení švédské domobrany v roce 1927 si vysloužilo pochvalu i v novinách. Lotty, jak se říkalo příslušnicím ženského dobrovolnického sboru, se ukázaly jako výtečné kuchařky. Zvláštní uznání získaly za to, jak dokážou chladit pivo. Nešlo o znuděné paničky, které si odskočily od rodinného krbu. Ve 20. letech vznikly v některý pobaltských zemích organizace ženské domobrany, které následně vydatně […]
premium
Provokovaly plné stadiony za protektorátu Němce?
„Gól,“ bouří fanoušci na tribuně na pražské Letné. Vlastenecká fotbalová srdce jásají. Právě se podařilo poslat branku do sítě nenáviděných okupantů. Kromě míče na jejich adresu občas letí vzduchem i peprná nadávka, buráky, nebo dokonce kámen… „Čechům, kteří ve sportu, jak známo hrají velkou úlohu, bude i nadále ponechána volnost, aby si pořádali svoje zemské […]
premium
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku.  Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz […]
5 leteckých útěků z totality: K úspěchu dopomohly i prášky na spaní
Mezi mraky probíhá letecký souboj. Po zuby ozbrojená stíhačka MiG ale nalézá překvapivě rovnocenného soupeře v nenápadném letadélku Zlín. V jeho kokpitu totiž projektilům z palubního kanonu brilantně uhýbá mistr světa v letecké akrobacii. Tisíce lidí touží uprchnout z totalitního režimu, ale ne všichni mají k dispozici potřebné možnosti a podmínky k úspěšnému překonání pečlivě střežených hranic. Pro piloty jsou hranice prostupnější […]
premium
Věda a vynálezy
Citroën si vychovával zákazníky už od kolébky
Sází na originální reklamu a za propagaci svých aut utrácí milionové částky. Rád riskuje a snaží se vyrábět levné a přitom kvalitní vozy, o nichž bude s obdivem mluvit „celý svět“. Francouzský průmyslník a vizionář André Citroën si prostě plní svoje sny a během života vybuduje základy respektované automobilové značky, která letos slaví 100. narozeniny!   […]
Penicilin: Fleming vydělal na své zapomnětlivosti
Ztráty na lidských životech jsou za první světové války enormní. Nic takového si lidstvo do té doby nedokázalo představit. Vojáci neumírají jen přímo v důsledku bojů, ale také v polních lazaretech a nemocnicích vinou infekcí, na které jsou tehdejší doktoři krátcí.   1922 Bojovný enzym Původně se zabýval výzkumy efektivnější léčby pohlavní nemoci syfilis. Hrůzy […]
Slavnostní otevření Panamského průplavu: Američané museli nejdřív porazit moskyty
Měla to být sláva se vším všudy. Lavice pro hosty z celého světa však zejí prázdnotou. Cestu nákladní lodi SS Ancon právě otevřeným Panamským průplavem sleduje jen hrstka přítomných. Svět vstoupil do války, lidé proto o jednu z největších staveb v dějinách ztrácejí zájem.   Byla to bída. Když Američané v roce 1904 převzali od […]
Sigmund Freud: Ve středověku by ho upálili?
Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením. Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální. Na svět přichází 6. května 1856 v moravském Příboru v německy mluvící rodině původem z polské Haliče. Už v dětství […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz