S kališníky se rakouský vévoda Albrecht II. střetl během husitských válek několikrát. V žádné velké bitvě je ale neporazil. Naopak zjara 1427 čeští kacíři uštědří zeti Zikmunda Lucemburského potupnou porážku na jeho domácí půdě!
Břeclavský hrad na jaře 1426 obsazují příznivci kalicha. Jde o důležitý opěrný bod na cestě do Rakous a Uher, který chtějí katolíci co nejrychleji získat zpět pod svou kontrolu.
Rakouský vévoda a moravský markrabě Albrecht II. Habsburský (1397–1439) koncem srpna téhož roku přitáhne k městu s vojskem čítajícím několik desítek tisíc mužů.
Jde o bojovníky z mnoha evropských zemí, početnou jednotku svému zeti poslal i uherský a římský král Zikmund Lucemburský (1368–1437). Obránci se však výrazné přesily neleknou. Uplyne několik měsíců a Břeclav nadále zůstává v jejich rukou.
V listopadu jim ale začnou docházet zásoby a je jasné, že dlouho už město neudrží. Pokud jim tedy někdo nepřijde na pomoc…
Záchranná mise
Východně od Prahy na podzim 1426 operuje armáda kališníků vedená Prokopem Holým (asi 1380–1434). Jakmile se dozví o problémech Břeclavi, spěšně vyrazí na jižní Moravu. Albrechtovo vojsko se bez boje stáhne zpět do Rakous.
Obránci získají tolik potřebné zásoby a břeclavský hrad budou husité kontrolovat patrně následujících osm let. Holého jednotky po úspěšné záchranné misi však ještě nějakou dobu zůstanou na moravsko-rakouském pomezí.
Někdy zkraje ledna 1427 kališnický šlechtic Jindřich ze Stráže (†1466) vtrhne s malým oddílem do Rakous a pokusí se dobýt město Světlá (Zwettl). Neuspěje, a tak jeho muži alespoň vyplení nedaleko stojící stejnojmenný klášter.
Drtivý protiútok
Zhruba o tři měsíce později husité vpadnou do Rakous znovu.
Táborsko-sirotčí vojsko je mnohem početnější než oddíl, který drancoval Albrechtovu zemi na počátku roku 1427. Holý s ním opět přitáhne ke Světlé a snad 23. března (podle jiných zdrojů 12. března) ji začne obléhat.
O dva dny později přispěchá městu na pomoc vévoda Albrecht. V jeho armádě jsou kromě rakouských oddílů i bojovníci katolické šlechty z jižních Čech. Strhne se bitva, ve které Albrechtova jízda hned na začátku „pocuchá“ řady husitů.
Nejde však o rozhodující okamžik celého střetu, naopak. Kališníci se rychle vzpamatují a vrhnou se do protiútoku. Katolíci jejich tlak neustojí a propadnou panice.
Bitvu prohráli, podle historických pramenů vévoda Albrecht toho dne ztratil u Světlé až 9000 mužů!
Nová kapitola
Husité Světlou následně dobudou a zpátky do Čech si odvezou slušnou kořist. Jde o jejich první velkou rejsu (spanilou jízdu) za hranice Českého království, během níž dosáhli velmi důležitého úspěchu.
Vévoda Albrecht utrpěl tak těžkou porážku, že v nejbližších letech jim nebude schopen v poli nijak zásadně škodit. Tato bitva zároveň otevřela novou kapitolu husitského hnutí.
Podle současného publicisty Josefa Veselého „od dosavadní obrany vlasti před vpády cizích interventů přešli husité postupně k ofenzivní strategii výbojů přes hranici. Šlo o jakýsi první vývoz revoluce.“