Katedrála v italské Padově je narvaná k prasknutí. Kromě pedagogů a studentů zdejší univerzity se tu tísní učenci z dalších významných institucí na Apeninském poloostrově.

Všichni napjatě poslouchají zhruba hodinový projev drobné ženy, která v latině řeční na téma Aristotelova díla.

Z rodiny mecenášů

Narodila se do bohaté a urozené benátské rodiny, jejíž příslušníci již po léta vystupují jako významní mecenáši umění i věd.

Když se u malé Eleny Lucrezie Cornaro Piscopie (1646–1684) projeví bystrý intelekt, její otec se nezalekne, a naopak ho začne ještě rozvíjet.

Mnoho zájmů

Má ty nejlepší soukromé učitele, jaké si může přát. Již v sedmi letech Elena začíná se studiem řečtiny a latiny. Později z cizích jazyků ovládne ještě francouzštinu, angličtinu nebo španělštinu.

S tím, jak dospívá, projevuje zájem také o matematiku, geografii, astronomii, teologii i filozofii.

Hon za prestiží

„Vstoupím do kláštera,“ je rozhodnutá dívenka a v roce 1655 se stává laickou řeholnicí řádu benediktinek. Její otec s ní má ale jiné plány. Přesvědčuje ji, aby dále pokračovala ve studiu.

Věří, že skrze svou nadanou dceru – Elena je také talentovanou hudební skladatelkou –, získá svému rodu ještě větší prestiž.

Průkopnice na univerzitě

Mezi učitele, kteří zázračné dítě seznamují s filozofickými díly velkých myslitelů, je Carlo Rinaldini (1615–1698), profesor na univerzitě v Padově. Když vydává vlastní knihu o geometrii, věnuje ji právě Eleně.

Také prosadí, aby mohla mladá dívka studovat na jeho alma mater. To je v té době věc nevídaná, ženy na univerzity zatím ještě nedocházejí. Elena bude v letech 1668–1678 průkopnice. V té době už ji jako vědkyni ale uznává řada italských odborných institucí.

Zakázaná teologie

Konečně nastala ta slavná chvíle. Akademický sbor padovské univerzity v roce 1678 navrhuje, aby byl Eleně udělen titul doktora filozofie a teologie. Proti tomu druhému se ale ostře ohradí univerzitní kancléř kardinál Řehoř Barbarigo (1625–1697) a návrh vetuje.

Děsí se představy, že by žena, doktorka teologie, mohla tuto disciplínu vyučovat. To nepřipadá v úvahu, a Elena se proto musí spokojit pouze s doktorským titulem z filozofie. I tak je historicky první ženou, která ho dosáhla. Další doktorka z padovské univerzity vzejde až 70 let po ní!

Učit nesmí

Ani filozofii však nedovolí doktorce Eleně na padovské univerzitě po promoci přednášet. Sice ji zdobí odznaky jejího titulu, jako je prsten, kniha nebo vavřínový věnec, ale musí se spokojit s tím, že bude napříště pořádat veřejné přednášky. Kromě toho píše nebo překládá a věnuje se charitě.

Zemřela mladá

Pro samou práci neměla nikdy čas myslet na vdávání. Zcela se oddala vědě. Ani osud jí nevyměřil příliš mnoho času. Geniální Elena umírá v pouhých 38 letech pravděpodobně na tuberkulózu.