Papež Honorius III. (asi 1150–1227) korunuje Fridricha II. Štaufského (1194–1250) římským císařem výměnou za slib, že podpoří křižáckou výpravu. Světského panovníka dobře zná. Ještě předtím, než se ujal Petrova stolce, působil jako Fridrichův vychovatel.

Uprostřed příprav na svatbu s francouzskou princeznou Magdalenou z Valois (1443–1495) umírá teprve 17letý český a uherský král Ladislav Pohrobek (1440–1457). Z jeho smrti býval obviňován zemský správce a budoucí panovník Jiří z Poděbrad. Teprve v roce 1981 bylo při zkoumání Pohrobkových ostatků prokázáno, že vznešený mladík zemřel na leukemii.

„Vidíte tam něco?“ zeptá se zvědavý lord Carnarvon (1866–1923). Britský archeolog Howard Carter (1874–1939), který drží v ruce blikající svíčku, si smete z obličeje prach a písek a odpoví: „Úžasné věci.“ Tak ve svém deníku později vzpomíná na 26. listopad 1922, kdy poprvé nahlédl do nejslavnější hrobky světa – hrobky, která ukrývala nejen kompletní pohřební výbavu, ale i nepoškozený sarkofág faraona Tutanchamona (vládl asi v letech 1333–1323 př. n. l.). O pouhé tři týdny dříve k ní objevil první schod a od té doby v něm byla malá dušička, zda hrob zůstal nevykradený… Protože je pouze amatérským archeologem, nedočká se však Carter za svůj objev uznání vědeckých kruhů v Egyptě, ani ve Spojeném království. Lord Carnarvon, který vykopávky financuje, zase nedostane od egyptské vlády slíbenou část nálezu, což je tehdy zvykem jako kompenzace nákladů. O několik měsíců později je navíc nalezen mrtvý ve svém hotelovém pokoji v Káhiře, čímž zavdá příležitost ke spekulacím o takzvané kletbě faraonů…