Ještě mu není ani 30 let a už zaujímá jednu z nejvyšších funkcí, jakých smrtelník může dosáhnout. Syn švábského vévody Fridrich I. Barbarossa (1122–1190) se nachází u smrtelného lože svého strýce, římského krále Konráda III. (1093–1152), který ho v tu chvíli prohlásí za svého nástupce.
„Monotónní hudba bez fantazie.“ Tak znějí první recenze po premiéře nového baletu Labutí jezero v březnu 1877 v moskevském Velkém divadle. Jeho autor Petr Iljič Čajkovskij (1840–1893) z takového hodnocení rozhodně nemá radost, ale náladu mu zlepší to, že diváci se na představení jen hrnou. Jeden z nejhranějších baletů světa je pak ve zkrácené verzi v roce 1888 uveden i v pražském Národním divadle za přítomnosti autora, který si do deníku zapíše: „Ohromný úspěch – minuta absolutního štěstí.“
Český král Václav IV. (1361–1419) se topí v problémech, domácích i zahraničních. Před dvěma lety přišel o korunu římského krále a ztratil veškerý respekt. Tím, kdo mu mimo jiné hází klacky pod nohy, je i jeho bratr Zikmund Lucemburský (1368–1437). V tento den nechává staršího sourozence zatknout. Václav v zajetí stráví víc než rok a půl.
Ještě mu není ani 30 let a už zaujímá jednu z nejvyšších funkcí, jakých smrtelník může dosáhnout. Syn švábského vévody Fridrich I. Barbarossa (1122–1190) se nachází u smrtelného lože svého strýce, římského krále Konráda III. (1093–1152), který ho v tu chvíli prohlásí za svého nástupce.
„Monotónní hudba bez fantazie.“ Tak znějí první recenze po premiéře nového baletu Labutí jezero v březnu 1877 v moskevském Velkém divadle. Jeho autor Petr Iljič Čajkovskij (1840–1893) z takového hodnocení rozhodně nemá radost, ale náladu mu zlepší to, že diváci se na představení jen hrnou. Jeden z nejhranějších baletů světa je pak ve zkrácené verzi v roce 1888 uveden i v pražském Národním divadle za přítomnosti autora, který si do deníku zapíše: „Ohromný úspěch – minuta absolutního štěstí.“
Český král Václav IV. (1361–1419) se topí v problémech, domácích i zahraničních. Před dvěma lety přišel o korunu římského krále a ztratil veškerý respekt. Tím, kdo mu mimo jiné hází klacky pod nohy, je i jeho bratr Zikmund Lucemburský (1368–1437). V tento den nechává staršího sourozence zatknout. Václav v zajetí stráví víc než rok a půl.