První světová válka ukázala význam letectva i v námořních bitvách, a tak velmoci objevují novou zbraň – letadlovou loď. Své verze nosiče letadel buduje Japonsko, přidává se Velká Británie. Námořnictvo Spojených států nyní do své výzbroje zařazuje první letadlovou loď pojmenovanou USS Langley, přestavěnou z původního nákladního plavidla pro přepravu uhlí. Loď unese 34 letadel a bude sloužit až do svého potopení v roce 1942.

Český šlechtic Zdeněk Konopišťský ze Šternberka (asi 1420–1476) se tetelí blahem. V ruce svírá list, který obdržel přímo od papeže. Pavel II. (1417–1471) jej v něm jmenuje vůdcem katolíků v boji proti husitskému králi Jiřímu z Poděbrad (1420–1471).

Po čele senátora Cimbera (†42 př. n. l.) stékají drobné krůpěje potu. Setře je hřbetem ruky a pak přistoupí k Caesarovi (100–44 př. n. l.). Prohodí s ním pár slov, když mu náhle strhne nečekaně tógu. To je pro ostatní spiklence znamení k útoku. Vrhnou se na nenáviděného diktátora a začnou do něj bodat dýkami s takovou vervou, že se někteří dokonce vzájemně zraní. Caesar si podle starého zvyku ještě stihl zakrýt tógou obličej, aby se nemusel dívat na své vrahy. Nakonec klesne mrtvý k zemi, ubodán 23 ranami, před sochou svého starého nepřítele Pompeia (106–48 př. n. l.). Spiklenci následně vyběhnou na fórum. „Osvobodili jsme Řím!“ vykřikují a ukazují zakrvácené ruce ohromeným lidem. Jestli mají za to, že je někdo z nich podpoří, šeredně se však mýlí. Už v den diktátorova pohřbu volá zfanatizovaný dav po pomstě, nenáviděnou moc senátu nechce už nikdo poslouchat. Místo radosti a jásotu zachvátí Řím strach a další občanská válka.