Marie Terezie (1717–1780) zavádí na českém území povinnou školní docházku. Ta umožní rodičům s odpovídajícími finančními příjmy, aby si vydržovali vlastního domácího učitele. Všechny ostatní děti musejí od svých šesti let chodit nejméně šest let povinně do školy. Učí se zde náboženství, psaní, počítání „paterým způsobem“, návod k poctivosti v životě a postupy, jak hospodařit.

Slunce se pomalu sklání k obzoru. Minutu před čtvrtou odpolední pak definitivně zapadne. „Už jsem viděl mnohé prohrané bitvy, ale o takové porážce jsem neměl ani zdání,“ poznamená zdrceně generálporučík v ruských službách Alexandre de Langéron (1763–1831) po bitvě u jihomoravského Slavkova. Počet mrtvých, raněných a zajatců dosahuje na rusko-rakouské straně více než 25 000, zatímco u Francouzů jen něco málo přes 8000. O několik dní později je pak císař František (1768–1835) přinucen uzavřít s Napoleonem Bonapartem (1769–1821) mír. Ten Rakousko připraví o 63 000 kilometrů čtverečních území a bezmála 3 000 000 obyvatel. „Srolujme mapu Evropy. Nebudeme ji v příštích letech potřebovat,“ vystihne význam události trefnou glosou tehdejší britský premiér William Pitt mladší (1759–1806).

Masivní exploze naruší poklidné nedělní ráno na americké základně Pearl Harbor na Havaji. V 7.55 hodin začnou dopadat na přístav i leteckou základnu Hickam Field první japonské bomby. Američané jsou zcela zaskočeni, většina jejich lodí i letadel na Havaji je poškozena nebo zničena, o život přichází více než 2400 lidí. Hned druhý den, 8. prosince 1941, vyhlásí americký Kongres Japonsku válku. „Včera, 7. prosince 1941 – datum, jež bude žít v hanbě – byly Spojené státy americké náhle a zákeřně přepadeny námořními a leteckými silami Japonského císařství,“ pronese prezident Franklin D. Roosevelt (1882–1945). Válku Japonsku zároveň vyhlásí Velká Británie a další země, zatímco Německo a Itálie zase 11. prosince vyhlásí válku Spojeným státům, které jim to ihned vrátí.