S cílem navýšit počty řádně vzdělaných úředníků pro státní správu i církev zakládá východořímský císař Theodosius II. (401–450) v Konstantinopoli univerzitu. Latina i řečtina jsou si na ní rovnocenné.
„Tohle je boží znamení. Jestli je požár dílem komunistů, pak musíme ten vražedný mor vymýtit železnou pěstí!“ hřímá Adolf Hitler (1889–1945). Ohnivá zkáza budovy Říšského sněmu poslouží nastupujícímu nacistickému režimu jako záminka k vyhlášení stanného práva. V Německu končí svoboda projevu, tisku a sdružování, právo na soukromí nebo na osobní vlastnictví.
„Je tam spousta vodopádů a gejzírů,“ básní v polovině 19. století americký lovec Jim Bridger (1804–1881) o neuvěřitelných přírodních zázracích v oblasti dnešního Wyomingu, Montany a Idaha. Nikdo mu ovšem nevěří, protože tenhle chlapík si prostě vždycky rád vymýšlel. Pak ale zvěsti potvrdí další expedice a v tento den americký Kongres prohlašuje oblast Yellowstonu za národní park.
S cílem navýšit počty řádně vzdělaných úředníků pro státní správu i církev zakládá východořímský císař Theodosius II. (401–450) v Konstantinopoli univerzitu. Latina i řečtina jsou si na ní rovnocenné.
„Tohle je boží znamení. Jestli je požár dílem komunistů, pak musíme ten vražedný mor vymýtit železnou pěstí!“ hřímá Adolf Hitler (1889–1945). Ohnivá zkáza budovy Říšského sněmu poslouží nastupujícímu nacistickému režimu jako záminka k vyhlášení stanného práva. V Německu končí svoboda projevu, tisku a sdružování, právo na soukromí nebo na osobní vlastnictví.
„Je tam spousta vodopádů a gejzírů,“ básní v polovině 19. století americký lovec Jim Bridger (1804–1881) o neuvěřitelných přírodních zázracích v oblasti dnešního Wyomingu, Montany a Idaha. Nikdo mu ovšem nevěří, protože tenhle chlapík si prostě vždycky rád vymýšlel. Pak ale zvěsti potvrdí další expedice a v tento den americký Kongres prohlašuje oblast Yellowstonu za národní park.