Premiérou Smetanovy opery Libuše je slavnostně otevřeno Národní divadlo v Praze. Odehraje se v něm ještě dalších 11 představení, než je budova uzavřena pro dokončovací práce. Uprostřed nich, v srpnu 1881, dojde k požáru, který ji vážně poničí.
Aragonský král Alfons V. (1396–1458) je po dobytí Neapole korunován za vládce sjednoceného Neapolsko-sicilského království. Jako svou rezidenci si zvolí právě Neapol, vytvoří zde první italskou humanistickou akademii a pozve na svůj dvůr významné učence a umělce, třeba malíře Antonia Pisana (asi 1395–1455) nebo filozofa Lorenza Vallu (1405/1407–1457).
Kněz Prokop Diviš (1698–1765) sestavuje v Příměticích u Znojma svůj „meteorologický stroj“, který má odsávat elektřinu z oblak, a snižovat tak nebezpečí vzniku blesku. Zařízení funguje samozřejmě i jako bleskosvod, který americký vědec a státník Benjamin Franklin (1706–1790) sestaví až v roce 1760, tedy šest let po Divišovi.
Premiérou Smetanovy opery Libuše je slavnostně otevřeno Národní divadlo v Praze. Odehraje se v něm ještě dalších 11 představení, než je budova uzavřena pro dokončovací práce. Uprostřed nich, v srpnu 1881, dojde k požáru, který ji vážně poničí.
Aragonský král Alfons V. (1396–1458) je po dobytí Neapole korunován za vládce sjednoceného Neapolsko-sicilského království. Jako svou rezidenci si zvolí právě Neapol, vytvoří zde první italskou humanistickou akademii a pozve na svůj dvůr významné učence a umělce, třeba malíře Antonia Pisana (asi 1395–1455) nebo filozofa Lorenza Vallu (1405/1407–1457).
Kněz Prokop Diviš (1698–1765) sestavuje v Příměticích u Znojma svůj „meteorologický stroj“, který má odsávat elektřinu z oblak, a snižovat tak nebezpečí vzniku blesku. Zařízení funguje samozřejmě i jako bleskosvod, který americký vědec a státník Benjamin Franklin (1706–1790) sestaví až v roce 1760, tedy šest let po Divišovi.