Na chladné zemi leží tělo Přemysla Otakara II. (kolem r. 1233–1278), zbrocené krví. Jeho hruď je poseta mnoha ranami, na hlavě se skví velký šrám. Bitva na Moravském poli končí vítězně pro římského krále Rudolfa I. (1218–1291), v Českém království nastane anarchie. Sami kronikáři nazvou následující léta jako „velmi zlá“.
V bitvě u Kresčaku poráží anglický král Edward III. (1312–1377) početně silnější vojsko francouzského panovníka Filipa VI. (1293–1350). Hned zpočátku stoleté války tak Angličané ukážou svou sílu. V bitvě padne i český král Jan Lucemburský (1296–1346).
V nizozemském Delftu je pohřben významný přírodovědec Antoni van Leeuwenhoek (*1632), který se zasloužil o celou řadu důležitých objevů. Popsal bakterie, červené krvinky, spermie i histologickou strukturu příčně pruhovaných svalů. Nikdy přitom nezískal vědecké vzdělání a mikroskopií se zabýval jen ve volném čase.
Na chladné zemi leží tělo Přemysla Otakara II. (kolem r. 1233–1278), zbrocené krví. Jeho hruď je poseta mnoha ranami, na hlavě se skví velký šrám. Bitva na Moravském poli končí vítězně pro římského krále Rudolfa I. (1218–1291), v Českém království nastane anarchie. Sami kronikáři nazvou následující léta jako „velmi zlá“.
V bitvě u Kresčaku poráží anglický král Edward III. (1312–1377) početně silnější vojsko francouzského panovníka Filipa VI. (1293–1350). Hned zpočátku stoleté války tak Angličané ukážou svou sílu. V bitvě padne i český král Jan Lucemburský (1296–1346).
V nizozemském Delftu je pohřben významný přírodovědec Antoni van Leeuwenhoek (*1632), který se zasloužil o celou řadu důležitých objevů. Popsal bakterie, červené krvinky, spermie i histologickou strukturu příčně pruhovaných svalů. Nikdy přitom nezískal vědecké vzdělání a mikroskopií se zabýval jen ve volném čase.