„Asi o čtvrté hodině odpolední jsme spatřili zemi na východě, vzdálenou podle odhadu asi 10 mil. Tyčila se značně vysoko,“ zapisuje si v listopadu 1642 holandský mořeplavec Abel Tasman (1603–1659) do lodního deníku. Dnešní Tasmánii, kterou tehdy pojmenuje jako Van Diemenovu zemi, však pouze obepluje a pokračuje dál směrem na širý oceán. Teprve 13. prosince zakotví u břehů Nového Zélandu. Domnívá se však, že objevil část Jižní Ameriky.
Je krátce před Vánoci roku 1911, když na geografickém jižním pólu poprvé v historii stane noha člověka. Norskou vlajku zde vztyčí pětičlenná výprava, vedená tehdy již zkušeným cestovatelem Roaldem Amundsenem (1872–1928). Podaří se jí tak vyhrát nevyhlášený závod s britským polárníkem Robertem Scottem (1868–1912), který cíle dosáhne až o měsíc později, ale jeho expedice skončí tragédií.
V německém Bonnu přichází na svět jeden z největších hudebních géniů Ludwig van Beethoven (1770–1827). Dětství však příliš šťastné nemá. Koncertuje už od svých sedmi let, k čemuž ho přiměje jeho přísný otec. Svého syna nutí hrát na klavír ve dne v noci. Sousedé vzpomínají, že „malý chlapec seděl u klavíru, brečel a nad ním se hrozivě tyčil jeho otec“.
„Asi o čtvrté hodině odpolední jsme spatřili zemi na východě, vzdálenou podle odhadu asi 10 mil. Tyčila se značně vysoko,“ zapisuje si v listopadu 1642 holandský mořeplavec Abel Tasman (1603–1659) do lodního deníku. Dnešní Tasmánii, kterou tehdy pojmenuje jako Van Diemenovu zemi, však pouze obepluje a pokračuje dál směrem na širý oceán. Teprve 13. prosince zakotví u břehů Nového Zélandu. Domnívá se však, že objevil část Jižní Ameriky.
Je krátce před Vánoci roku 1911, když na geografickém jižním pólu poprvé v historii stane noha člověka. Norskou vlajku zde vztyčí pětičlenná výprava, vedená tehdy již zkušeným cestovatelem Roaldem Amundsenem (1872–1928). Podaří se jí tak vyhrát nevyhlášený závod s britským polárníkem Robertem Scottem (1868–1912), který cíle dosáhne až o měsíc později, ale jeho expedice skončí tragédií.
V německém Bonnu přichází na svět jeden z největších hudebních géniů Ludwig van Beethoven (1770–1827). Dětství však příliš šťastné nemá. Koncertuje už od svých sedmi let, k čemuž ho přiměje jeho přísný otec. Svého syna nutí hrát na klavír ve dne v noci. Sousedé vzpomínají, že „malý chlapec seděl u klavíru, brečel a nad ním se hrozivě tyčil jeho otec“.