V ulicích Prahy není vidět ani živáčka. Na jaře 1680 totiž zasáhne české země ničivá morová epidemie, která si jen v naší metropoli vyžádá skoro 10 000 obětí. Nemoc se šíří rychle, především kvůli přeplněným ulicím, špatným hygienickým podmínkám a nedostatku léků. Úřady dělají, co mohou. Počátkem dubna dokonce uzavřou pražské městské brány, aby zamezily dalšímu šíření nemoci a omezily kontakt metropole s venkovem. Na mnoha místech mor zanechá takovou spoušť, že bude patrná ještě roky po odeznění epidemie. Tragédie ale vede i k duchovnímu obratu jedinců – lidé pořádají různá procesí, usilovně se oddávají modlitbám nebo staví morové sloupy, které se stanou symbolem památky na tuto temnou kapitolu českých dějin.

Pod patronací papeže Julia II. (1443–1513) je v Římě položen základní kámen baziliky sv. Petra. Její výstavba trvá téměř dvě staletí a podílí se na ní takoví velikáni jako Donato Bramante (1444–1514), Raffael Santi (1483–1520), Giuliano da Sangallo (asi 1445–1516) či Michelangelo Buonarroti (1475–1564), který navrhne kupoli chrámu. V listopadu 1629 chrám vysvětí papež Urban VIII. (1568–1644), výzdoba bude nicméně dokončena až v roce 1666.

Jako vůbec první člověk na světě se v lodi Vostok 1 vydá do vesmíru sovětský kosmonaut Jurij Gagarin (1934–1968). Vzlétne z kazašského kosmodromu Bajkonur, obletí Zemi a po 108 minutách úspěšně přistane zpět. Stane se hrdinou Sovětského svazu a oslavovanou světovou celebritou.