Paříž se topí v krvi. V noci z 23. na 24. srpna vypukla takzvaná bartolomějská noc, během níž bylo povražděno na 3000 hugenotů. Masakr začal v metropoli s tichým souhlasem krále Karla IX. (1550–1574) a jeho dvora, vlna násilí se pak rozšíří i do dalších měst a na venkov.
Střechy domů pohlcují ničivé plameny. „Rychle, vodu!“ křičí zděšení lidé. Britská armáda, vedená generálmajorem Robertem Rossem (1766–1814), v rámci probíhající britsko-americké války zapálila Washington. Oheň zasáhne i významná sídla vlády Spojených států, Bílý dům a Kapitol. Je to vůbec poprvé a zároveň naposledy v historii, kdy americkou metropoli obsadí cizí vojska.
Pompeje a jejich obyvatele pohřbí masivní výbuch sopky Vesuvu. Pod přívalem smrtícího pyroklastického proudu tehdy v Římany oblíbeném letním sídle zahynou 2000 lidí. Smrtící mrak, který město zasáhne, má teplotu hodně přes 100 stupňů Celsia.
Paříž se topí v krvi. V noci z 23. na 24. srpna vypukla takzvaná bartolomějská noc, během níž bylo povražděno na 3000 hugenotů. Masakr začal v metropoli s tichým souhlasem krále Karla IX. (1550–1574) a jeho dvora, vlna násilí se pak rozšíří i do dalších měst a na venkov.
Střechy domů pohlcují ničivé plameny. „Rychle, vodu!“ křičí zděšení lidé. Britská armáda, vedená generálmajorem Robertem Rossem (1766–1814), v rámci probíhající britsko-americké války zapálila Washington. Oheň zasáhne i významná sídla vlády Spojených států, Bílý dům a Kapitol. Je to vůbec poprvé a zároveň naposledy v historii, kdy americkou metropoli obsadí cizí vojska.
Pompeje a jejich obyvatele pohřbí masivní výbuch sopky Vesuvu. Pod přívalem smrtícího pyroklastického proudu tehdy v Římany oblíbeném letním sídle zahynou 2000 lidí. Smrtící mrak, který město zasáhne, má teplotu hodně přes 100 stupňů Celsia.