První velký architekt renesance a teoretik umění Leon Battista Alberti (*1404) umírá v Římě. Původně sice vystudoval práva, ale proslavil se stavbami chrámů San Francesco v Rimini, San Andrea v Mantově a novou fasádou kostela Santa Maria Novella ve Florencii. Také napsal zásadní díla – Tři knihy o malířství a Deset knih o stavitelství.
Světlo proniká barevnými vitrážemi a na zemi vytváří podivuhodné obrazce. V Paříži je vysvěcena dvoupatrová gotická kaple známá jako Sainte-Chapelle. Král Ludvík IX. (1214–1270) ji nechal postavit jako schránku pro relikvie včetně Kristovy trnové koruny.
Svou podporu mu předtím už vyjádřil císař Fridrich III. (1415–1493). Nyní je významný husitský šlechtic Jiří z Poděbrad (1420–1471) na svatojiřském sněmu v Praze šlechtou zvolen zemským správcem Českého království. Mandát získává na dva roky.
První velký architekt renesance a teoretik umění Leon Battista Alberti (*1404) umírá v Římě. Původně sice vystudoval práva, ale proslavil se stavbami chrámů San Francesco v Rimini, San Andrea v Mantově a novou fasádou kostela Santa Maria Novella ve Florencii. Také napsal zásadní díla – Tři knihy o malířství a Deset knih o stavitelství.
Světlo proniká barevnými vitrážemi a na zemi vytváří podivuhodné obrazce. V Paříži je vysvěcena dvoupatrová gotická kaple známá jako Sainte-Chapelle. Král Ludvík IX. (1214–1270) ji nechal postavit jako schránku pro relikvie včetně Kristovy trnové koruny.
Svou podporu mu předtím už vyjádřil císař Fridrich III. (1415–1493). Nyní je významný husitský šlechtic Jiří z Poděbrad (1420–1471) na svatojiřském sněmu v Praze šlechtou zvolen zemským správcem Českého království. Mandát získává na dva roky.