Císař Karel I. (1887–1922) s velkým sebezapřením podepisuje listinu, jíž se zbavuje účasti na státních záležitostech v Rakousku a ještě téhož dne opouští Schönbrunn ve Vídni. Po prohrané světové válce je nucen odejít do exilu, ale svých titulů a nároků se nikdy nevzdá. Dlouho v sobě živí naději, že se na trůn jednou vrátí…
Zajatý sovětský generálporučík Andrej Vlasov (1901–1946) se souhlasem Adolfa Hitlera (1889–1945) zakládá protikomunistický Výbor pro osvobození národů Ruska. Současně dostane povolení vytvořit ze sovětských zajatců Ruskou osvobozeneckou armádu. V květnu 1945 Vlasova zajmou Američané a předají Sovětům, kteří ho v následujícím roce popraví.
Celé tři dny vyzvánějí zvony ve všech pražských kostelech na počest polního maršála Gottfrieda Pappenheima (1594–1632), který v bitvě u Lützenu utrpěl smrtelné zranění. Za okázalou poctu bývalému spolubojovníkovi osobně platí generalissimus Albrecht z Valdštejna (1583–1634).
Císař Karel I. (1887–1922) s velkým sebezapřením podepisuje listinu, jíž se zbavuje účasti na státních záležitostech v Rakousku a ještě téhož dne opouští Schönbrunn ve Vídni. Po prohrané světové válce je nucen odejít do exilu, ale svých titulů a nároků se nikdy nevzdá. Dlouho v sobě živí naději, že se na trůn jednou vrátí…
Zajatý sovětský generálporučík Andrej Vlasov (1901–1946) se souhlasem Adolfa Hitlera (1889–1945) zakládá protikomunistický Výbor pro osvobození národů Ruska. Současně dostane povolení vytvořit ze sovětských zajatců Ruskou osvobozeneckou armádu. V květnu 1945 Vlasova zajmou Američané a předají Sovětům, kteří ho v následujícím roce popraví.
Celé tři dny vyzvánějí zvony ve všech pražských kostelech na počest polního maršála Gottfrieda Pappenheima (1594–1632), který v bitvě u Lützenu utrpěl smrtelné zranění. Za okázalou poctu bývalému spolubojovníkovi osobně platí generalissimus Albrecht z Valdštejna (1583–1634).