Český král Jan Lucemburský (1296–1346) pokládá základní kámen ke gotické katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Hlavním architektem jmenuje Matyáše z Arrasu (asi 1290–1352), který však po necelých osmi letech umírá. Stavebních prací se proto ujímá Petr Parléř (asi 1332–1399), ani ten ale chrám nedokončí. Hotov bude až v roce 1929!
21. 11. 1916
Přežijí tři katastrofy!
Je přesně 8 hodin a 12 minut, když parník Britannic najede na minu a za necelou hodinu se potopí. Na jeho palubě je tehdy i britská zdravotní sestra Violet Jessopová (1887–1971), která přežila již srážku lodí Olympic a křižníku HMS Hawke v roce 1911, ale i tragédii Titanicu o rok později. Zachrání se také nyní. Podobné štěstí má kromě ní i topič Arthur John Priest (1887–1937).
26. 11. 1922
Objev Tutanchamonovy hrobky se nálezcům nevyplatil
„Vidíte tam něco?“ zeptá se zvědavý lord Carnarvon (1866–1923). Britský archeolog Howard Carter (1874–1939), který drží v ruce blikající svíčku, si smete z obličeje prach a písek a odpoví: „Úžasné věci.“ Tak ve svém deníku později vzpomíná na 26. listopad 1922, kdy poprvé nahlédl do nejslavnější hrobky světa – hrobky, která ukrývala nejen kompletní pohřební výbavu, ale i nepoškozený sarkofág faraona Tutanchamona (vládl asi v letech 1333–1323 př. n. l.). O pouhé tři týdny dříve k ní objevil první schod a od té doby v něm byla malá dušička, zda hrob zůstal nevykradený… Protože je pouze amatérským archeologem, nedočká se však Carter za svůj objev uznání vědeckých kruhů v Egyptě, ani ve Spojeném království. Lord Carnarvon, který vykopávky financuje, zase nedostane od egyptské vlády slíbenou část nálezu, což je tehdy zvykem jako kompenzace nákladů. O několik měsíců později je navíc nalezen mrtvý ve svém hotelovém pokoji v Káhiře, čímž zavdá příležitost ke spekulacím o takzvané kletbě faraonů…
Loď dánského kapitána si proráží cestu chladnými vlnami stále dál na sever. Všichni s napětím hledí kupředu. Postaví se lodi do cesty pevnina? Žádná tu ale není a cesta je volná. Svět se konečně dozví, že Asie není spojena s Amerikou. Rodina celního inspektora, do níž se v dánském přístavním městě Horsens narodil chlapec Vitus Bering (1681–1741), […]
Český král Jan Lucemburský (1296–1346) pokládá základní kámen ke gotické katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Hlavním architektem jmenuje Matyáše z Arrasu (asi 1290–1352), který však po necelých osmi letech umírá. Stavebních prací se proto ujímá Petr Parléř (asi 1332–1399), ani ten ale chrám nedokončí. Hotov bude až v roce 1929!
21. 11. 1916
Přežijí tři katastrofy!
Je přesně 8 hodin a 12 minut, když parník Britannic najede na minu a za necelou hodinu se potopí. Na jeho palubě je tehdy i britská zdravotní sestra Violet Jessopová (1887–1971), která přežila již srážku lodí Olympic a křižníku HMS Hawke v roce 1911, ale i tragédii Titanicu o rok později. Zachrání se také nyní. Podobné štěstí má kromě ní i topič Arthur John Priest (1887–1937).
26. 11. 1922
Objev Tutanchamonovy hrobky se nálezcům nevyplatil
„Vidíte tam něco?“ zeptá se zvědavý lord Carnarvon (1866–1923). Britský archeolog Howard Carter (1874–1939), který drží v ruce blikající svíčku, si smete z obličeje prach a písek a odpoví: „Úžasné věci.“ Tak ve svém deníku později vzpomíná na 26. listopad 1922, kdy poprvé nahlédl do nejslavnější hrobky světa – hrobky, která ukrývala nejen kompletní pohřební výbavu, ale i nepoškozený sarkofág faraona Tutanchamona (vládl asi v letech 1333–1323 př. n. l.). O pouhé tři týdny dříve k ní objevil první schod a od té doby v něm byla malá dušička, zda hrob zůstal nevykradený… Protože je pouze amatérským archeologem, nedočká se však Carter za svůj objev uznání vědeckých kruhů v Egyptě, ani ve Spojeném království. Lord Carnarvon, který vykopávky financuje, zase nedostane od egyptské vlády slíbenou část nálezu, což je tehdy zvykem jako kompenzace nákladů. O několik měsíců později je navíc nalezen mrtvý ve svém hotelovém pokoji v Káhiře, čímž zavdá příležitost ke spekulacím o takzvané kletbě faraonů…
Praha chystá přestavbu vltavského nábřeží u Čechova mostu. Problém je, že v místě plánovaných prací stojí barokní kaple ze 17. století. Město ji nechce bourat, a tak nezbývá než ji přestěhovat. Otázkou je, jestli to vůbec půjde. O něco podobného se v Československu zatím nikdo nepokusil! Kapli svaté Máří Magdaleny nechal v roce 1635 vystavět na klášterní […]
Jan Lucemburský vyhlédne z velkého zdobeného okna. To, co spatří, mu snad na chvíli připomene ráj na zemi. Uprostřed rozkvetlé zahrady, plné růží, se nachází bazén s průzračnou vodou, kterou čeří klokotající fontána. „Vyplatí se být spojencem francouzského krále,“ probleskne možná českému panovníkovi na okamžik hlavou. Nikde nevydrží příliš dlouho, nejméně pak ve svém – […]
Za „výsměch pracujícímu lidu“, plný rozvratného pesimismu, označí dobová kritika Píseň o Viktorce, básnickou sbírku z pera Jaroslava Seiferta. Takové verše v období socialistického realismu zkrátka nefrčí a autor si za ně vyslouží čtyřletý zákaz publikování. Nepomůže ani omluva za to, že krátce předtím veřejně urazil sovětské básníky… „Když jsem se narodil, stanuly nade […]
Sotva potřetí zaťukal, dveře se otevírají. „Rychle dovnitř,“ pobídne ho polohlasem sluha, zatímco očima bedlivě prohlíží okolí. Snad je nikdo nevidí. Návštěvník vklouzne dovnitř, sundá kápi a nechá se uvést k nemocnému. Kdyby někdo věděl, že místního pána ošetřuje popravčí, to by byl poprask. Ale co naplat, lékaři si nevědí rady a kat má pověst […]