Francouzský cestovatel René Robert Cavelier de La Salle (1643–1687) dosáhne Niagarských vodopádů. Kromě oblasti Velkých jezer na hranici Kanady a dnešních Spojených států amerických prozkoumá i řeku Mississippi a Mexický záliv.

U příležitosti říšského sněmu ve Wormsu vyhlásí král Maxmilián I. (1459–1519) na území Svaté říše římské věčný mír. Ten zakazuje všem obyvatelům řešit spory násilím a nařizuje jim, aby se svého práva domáhali pouze pokojnou cestou. Na dodržování nařízení má dohlížet říšský komorní soud.

Na území Řecka vpadla obří perská armáda. Odhady hovoří o 70 000–300 000 mužů. Řekové, kterých se k obraně země, shromáždí asi 7000, se jim v čele se spartským králem Leonidem (†480 př. n. l.) rozhodnou postavit v soutěsce u Thermopyl. První dva dny se úspěšně brání, v noci na třetí den je elitní část perské armády ale kvůli zradě obejde přes okolní hory a vpadne jim do zad. Leonidas pošle pryč zbytek své armády a se 300 Sparťany, sedmi stovkami Thespijců a čtyřmi stovkami bojovníků z Théb brání pozice až do úplného konce. „Většina jich tehdy měla už zlomené kopí a zabíjela Peršany mečem. Pak ustoupili do úžin průsmyku, obešli hradbu a hustě obsadili pahorek. Na tomto místě se bránili noži, pokud je ještě měli, i holýma rukama a zuby,“ zmiňuje se starověký historik Herodotos (asi 484–420 př. n. l.). Všichni hrdinně padnou. Jejich oběť však pro další Řeky představuje obrovskou motivaci vzdorovat silnějšímu nepříteli dál.