„Toužím již po odpočinku, mé zdraví není nejlepší, je čas skončit,“ oznamuje shromážděným velitelům legií římský císař Dioklecián (asi 244–314/316) svůj úmysl abdikovat. Je prvním z vládců Věčného města, který se k takovému kroku odhodlal.
Po čele císaře Diocletiana (asi 244–316) stékají studené krůpěje potu. Zesláblý nemocí skládá po 21 letech vlády svou moc a stává se historicky prvním římským císařem, který se dobrovolně vzdal panování. Zbytek života stráví v ústraní v paláci na dalmatském pobřeží, kde se stará o své zahrady.
Třicetiletá válka zuří v českých zemích. Švédská vojska pod velením generála Lennarta Torstensona (1603–1651), čítající téměř 30 000 mužů, začínají obléhat Brno s posádkou 500 vojáků. Město se přesto dokáže více než tři měsíce úspěšně bránit a útočníci odcházejí s neúspěchem.
„Toužím již po odpočinku, mé zdraví není nejlepší, je čas skončit,“ oznamuje shromážděným velitelům legií římský císař Dioklecián (asi 244–314/316) svůj úmysl abdikovat. Je prvním z vládců Věčného města, který se k takovému kroku odhodlal.
Po čele císaře Diocletiana (asi 244–316) stékají studené krůpěje potu. Zesláblý nemocí skládá po 21 letech vlády svou moc a stává se historicky prvním římským císařem, který se dobrovolně vzdal panování. Zbytek života stráví v ústraní v paláci na dalmatském pobřeží, kde se stará o své zahrady.
Třicetiletá válka zuří v českých zemích. Švédská vojska pod velením generála Lennarta Torstensona (1603–1651), čítající téměř 30 000 mužů, začínají obléhat Brno s posádkou 500 vojáků. Město se přesto dokáže více než tři měsíce úspěšně bránit a útočníci odcházejí s neúspěchem.