Kůň sebou nečekaně trhne a jezdec těžce dopadne na zem. Je zrovna sychravý únor, a vlhká půda na kolbišti se proměnila v bahenní lázeň. Než se jezdec stačí zvednout na nohy, splašené zvíře ho několikrát tvrdě přidupne.

„Žije?“ dělají si starosti lidé v hledišti. Jan Lucemburský je naštěstí ještě mladík a ze zranění se zcela zotaví.

Zúčastnit se rytířského klání je ve středověku móda, které podléhají i panovníci. Řada z nich vsedá na koně, chopí se až čtyři metry dlouhého dřevce a pokusí se s ním vyrazit soupeře ze sedla dřív než on je.

I když to je věc ošemetná… Kdo se odváží riskovat, že zraní krále?! Přesto se i tací odvážlivci najdou. Středověcí evropští panovníci ale poznávají křehkost své tělesné schránky i jinými způsoby. A vážné úrazy se nevyhýbají ani nositelům české koruny. Zranění králů pak mohou mít důsledky pro celou jejich zemi…

1. Pohřbený pod trůnem

Král: Béla I.

Země: Uhry

Rok zranění: 1063

Následky: smrt

V rozbouřených Uhrách se blýská na lepší časy. Roku 1046 se panovníkem stává Ondřej I. (asi †1060) a jeho mladší bratr Béla (kolem r. 1016–1063) se ujímá funkce nitranského knížete.