Mají oči a uši všude. Eunuchové doprovázejí čínské císaře už v dobách prvních panovnických dynastií. V některých obdobích se jim daří hůř, jindy líp. Jejich doslova zlatá éra nastává za vlády Mingů, kdy se jich u dvora běžně pohybuje několik desítek tisíc.

Kastrací k lepšímu životu

Kastrace u čínských eunuchů spočívá v odříznutí penisu i varlat najednou. Zpočátku se jedná o trest, ale císaři z dynastie Mingů ho zakazují.

Eunuchové se tak nejčastěji rekrutují z řad válečných zajatců, kteří jsou kastrováni, pak je vládci Číny dostávají darem od okolních panovníků nebo chudé rodiny dobrovolně kastrují své syny, protože věří, že jím tím zajistí lepší společenské postavení.

Přání císaře

Wang Čen (†1449) pochází ze severočínské provincie Šan-si a původně působí jako konfuciánský učitel. K dobrovolné kastraci ho přiměje sám císař Jung-le (1360–1424), který shání někoho, kdo by vzdělával palácové ženy.

Jeho postavení mezi eunuchy u dvora je tak od počátku výlučné. Drtivá většina kastrátů vykonává úlohy obyčejného služebnictva, stará se o chod dvora, údržbu paláců a zahrad nebo třeba výrobu nábytku.

Na chuďase, kteří se sami vykastrovali, aby si společensky polepšili, Mingové dokonce hledí občas skrz prsty.

Nebezpečné vzdělání

Mladý Wang Čen nejprve absolvuje palácovou školu pro eunuchy, kterou v roce 1426 založil císař Süan-te (1399–1435). Získá obstojné literární vzdělání a osvojí si leccos z administrativy. Je to přitom převratná záležitost.

Ještě nedávno císaři omezovali vzdělání eunuchů, protože už v minulosti se stalo, že svým pánům nebezpečně přerůstali přes hlavu.

Obrovská prestiž

Wang Čen se nakonec stává vychovatelem dědice trůnu, budoucího císaře Jing-cunga (1427–1464). To je obrovská prestiž. Za vlády dynastie Ming ale schopní eunuchové obecně zastávají posty, které jim dřívější vladaři upírali.

Stávají se z nich diplomatičtí vyslanci, zástupci velitelů armád nebo pověřenci, kteří v provinciích vybírají daně.

Eunuch Čeng Che (1371–1433/1435), původem mongolský zajatec, prosluje jako skvělý mořeplavec, který v čínských zájmech doplul až k východnímu pobřeží Afriky.

Kontroluje celý dvůr

Jako jeho vychovatel se Wang Čen těší bezmezné důvěře Jing-cunga i poté, co dotyčný usedá na císařský trůn. Díky výbornému vztahu s mladičkým panovníkem zakrátko protřelý eunuch diktuje politiku a drží v hrsti celý dvůr.

Je charismatický, přímý, postupem času mu ale moc stoupá do hlavy a stává se namyšleným.

Smrt v bitvě

Kastrace a neschopnost založit vlastní rodinu byla pro čínské císaře pojistkou, že budou eunuši zcela závislí na jejich libovůli a nebudou jim usilovat o trůn. V případě Wang Čena to ale bude jiné.

Svého vladaře přivede do neštěstí, když ho navzdory radám vojenských velitelů přesvědčí, aby v roce 1449 vytáhl osobně do boje proti mongolským vetřelcům. Jing-cung je v krvavé bitvě zajat, sám Wang Čen zabit.