To, že jste skvělý kuchař, vám ještě nezajistí místo v prestižní pařížské restauraci. Musíte kromě toho výborně hrát fotbal a nejlépe dát týmu francouzských kuchařů gól. Nebo radši dva.

Když přichází v Lounech na svět Jaromír Trejbal (1905–1995), jako synek kováře má budoucnost namalovanou jasně. Jenže převzít rodinnou živnost, to není nic pro něj. Se svou drobnou postavou není právě prototyp lamželeza.

Rád by studoval, ovšem na to nejsou doma peníze. „Dejte kluka na kuchaře a bude mít celý život zajištěnou nejlepší stravu zadarmo,“ radí rodičům známí.

Nejlepší příležitosti v tomto oboru jsou v hlavním městě, a tak se tam Jaromír v roce 1919 vydává na zkušenou.

Čtyři roky stráví jako učeň v luxusním šlechtickém podniku v Celetné ulici, pak se přesune do vyhlášeného hotelu Beránek a místo najde i v restauraci v Obecním domě. Víc už se toho v Praze naučit nemůže. Kde jsou nejlepší kuchaři světa? No přece ve Francii!

Mezi nejlepšími

K cestě do země kuchařskému umění zaslíbené pomůže náhoda. Česká restaurace v Paříži hledá kuchaře, ale má podmínku: dotyčný musí hrát fotbal, aby posílil mužstvo pařížských Čechů.

„Hrál jsem první dorosteneckou ligu za Slavii,“ hlásí Jaromír skromně a místo je jeho. Své kvality vzápětí dokáže v utkání proti týmu francouzských kuchařů, v němž vstřelí dvě branky.

Soupeři úspěšnému střelci nabídnou zaměstnání v jedné z nejprestižnějších restaurací La Coupole na Montparnassu v týmu 80 nejlepších kuchařů z celého světa.

Hvězda Jaromíra Trejbala letí vzhůru a o jeho služby se brzy perou špičkové restaurace na pařížském bulváru Champs-Élysées nebo v Monte Carlu. Tři roky vaří i pro belgického krále Alberta I. (1875–1934) v jeho francouzské rezidenci. „Nejvíc mu chutnal jablečný závin,“ vzpomíná pak Jaromír.

Dům plný lednic

Do Prahy se Jaromír Trejbal v roce 1937 vrací jako celebrita. Do svého podniku ho uloví vyhlášené Lippertovo lahůdkářství, kde je váženým zákazníkem i král komiků Vlasta Burian (1891–1962).

„Potřebuji ve své vile pohoštění pro 30 hostů,“ žádá jednou a majitel mu pošle Trejbala. Jeho dovednosti Buriana tak nadchnou, že mu rovnou nabídne místo svého osobního kuchaře s pohádkovým platem 10 000 korun měsíčně.

„Lednice na maso, lednice na ryby, jiná na mléko, máslo a sýry, lednice na zeleninu, sklípek na víno a jiný na pivo,“ vzpomíná později na vybavení, které ho u Burianů čekalo. Platí jen jedno omezení.

„Vlasta nesmí přibrat ani kilo!“ klade mu na srdce Burianova žena Nina (1893–1962). Burian si se svým kuchařem rozumí také pro společnou vášeň k fotbalu, i když sám fandí Spartě, a Trejbal je slávista.

Když jednou Slavia Spartu vysoko porazí, čeká na krále komiků slavnostní dort s nápisem 8:1. „Však já ti to strhnu z platu, uličníku!“ zlobí se tehdy naoko Burian. Po válce je ale všechno jinak.

Burian se potýká s obviněním z kolaborace a Jaromír si musí hledat nové místo. O noblesního šéfkuchaře nový komunistický režim nemá zájem.

Jaromír Trejbal, jeden z nejlepších českých kuchařů historie, pak léta do důchodu stráví v nenápadné výrobně lahůdek podniku Potraviny.