Před bazilikou svatého Vavřince v Jablonném postává asi 20 německých nákladních aut. Jsou plná dřevěných beden. „Dovnitř s tím,“ zavelí jeden z důstojníků wehrmachtu. Celý náklad údajně skončí kdesi v podzemí. Alespoň tak se to šušká mezi místními… 

Podzemí kostela v Jablonném v Podještědí je podle pamětníků protkáno celou sítí chodeb. Jedna prý vede na radnici, druhá na nedaleký zámek Lemberk.

Právě sem je počátkem 80. let pozván psychotronik František Slonek, aby objasnil příčinu podivných prasklin na zdejších stavbách.

Prozkoumá proto prostory pod zámkem i kostelem a dojde k závěru, že jde o tunely staré přibližně 2000 let, pocházející snad až z doby keltské. Zjistí také, že v hloubce 30 metrů se nachází asi 20 tun jakéhosi materiálu.

Koncem roku 1981 je navíc v přízemí kostela, zhruba pod pěticentimetrovou vrstvou betonu, objeven velký dutý prostor. To už se o zdejší aktivity začne zajímat i tehdejší StB.

Akce Kostel

Kolem baziliky se to hemží dělníky. „Tudy,“ zavelí kdosi a trojice mužů zmizí v útrobách stavby.

V listopadu 1983 schválí první náměstek ministra vnitra JUDr. Ján Kováč (1933–1988) akci nazvanou Kostel a do Jablonného se sjede na 30 osob včetně odborníků ze státního podniku Geoindustrie, zabývajícího se geologickým průzkumem. Pracuje se ve dne v noci.

„Celkem bylo provedeno 14 výkopových sond do hloubky tří metrů a 22 sond do hloubky deseti metrů… Všechny sondy však narazily na spodní vodu,“ zmiňuje se současný spisovatel Aleš Česal. StB se ale nechce vzdát.

Radar totiž objeví další dutiny, a hovoří se dokonce o schodišti zazděném do nosného pilíře kostela.

Někdo tu byl

Druhá fáze průzkumu začne v polovině května 1984 a trvá necelých 14 dní. Experti se soustředí na hrobku hraběte Františka Antonína Berky z Dubé (1635/1649–1706), ale i pod ní narazí na velmi silný proud spodní vody.

Další sondy jsou provedeny v chodbě za kryptou Pachtů. V hloubce asi tří metrů najdou muži jen jednu jedinou věc – starý obal od máslových sušenek značky Star. „Co to k čertu je?“ rozčilují se. Je nasnadě, že je kdosi předběhl.

Další průzkum nepřinese nic nového, jsou objeveny pouze staré betonové zákryty. Výsledek celé monstrózní akce v režii StB se rovná nule.

S křížkem po funuse

Podstatné informace získá StB, až když je po všem.

Teprve pár měsíců nato totiž soudruhy v Československu informuje východoněmecká tajná služba Stasi o tom, že část zámku Lemberk pronajala během války jeho majitelka kněžna Gabriela Auespergová (1890–1979) jako skladiště říšskému místodržícímu kraje Sudety.

Na jaře 1944 pak kancelář NSDAP požádala o zajištění dalších prostor zámku pro skladovací účely. Kam se ale poděly údajné poklady, které sem měli nacisté navozit?

Odpověď je možné najít v činnosti neznámé americké produkční společnosti, která zde v roce 1969 údajně natáčela film. Akce se prý zúčastnilo na 200 lidí, mnoho aut a kamionů. Ideální maskovací manévr pro vyzvednutí pokladu.

Jeden z „filmařů“ si možná v podzemí pochutnával na máslových sušenkách značky Star…