V Československu se slaví první poválečné Vánoce. Doprovází je řada problémů a protichůdných emocí – radost, smutek, naděje. Vánoční dárky ve většině domácností chybějí.
Na druhou stranu mnohé rodiny si o svátcích pochutnají na lahůdkách, které jim přinese „Ježíšek“ z Ameriky…
Od konce druhé světové války uplynulo již půl roku, nicméně Čechoslováci stále pociťují její důsledky na každém kroku. Zemi trápí nedostatek uhlí a elektřiny. V prosinci se situace vyhrotí natolik, že vláda vyhlásí dětem uhelné prázdniny.
Současně jsou dočasně zrušeny pracovní soboty a zaměstnanci mnoha firem zůstanou přes svátky až do Nového roku doma.
Také se redukují dopravní spoje, podle současného historika Vladimíra Černého se „v tisku prakticky denně objevovaly zprávy o tom, které vlaky příštího dne pro nedostatek uhlí nepojedou“. A konečně s energiemi šetří i města.
Omezuje se veřejné osvětlení, v klidnějších částech dne bývá přerušen provoz tramvají, výlohy obchodů zůstávají po setmění zhasnuté.
Dobroty ze zámoří
Velký problém představuje také nedostatek potravin. V Československu stále funguje lístkový přídělový systém, jehož výživová hodnota však dosahuje jen zhruba 60 procent doporučovaného množství.
Vláda proto alespoň před Vánoci obyvatelstvu trochu přilepší, a to speciálními příděly mouky, cukru či marmelády. Lidé nakonec nezůstanou ochuzeni ani o různé lahůdky a sladkosti, které k nejkrásnějším svátkům v roce neodmyslitelně patří.
Je to díky humanitární pomoci od Správy Spojených národů pro pomoc a obnovu (UNRRA), přičemž většina dobrot pochází z USA. Na vánočních stolech čs. rodin se objeví například makarony, rýže, kondenzované mléko, káva, kvalitní čaj nebo pomeranče.
A zatímco klasické vánoční cukroví je spíše vzácností, děti si mohou hrábnout do misky pro mentolky, ovocné bonbony, žvýkačku nebo kousek pravé čokolády.
Sbírka pro sirotky
Nehledě na tuto i jinou materiální podporu převládá v řadě domácností smutek a bolest nad ztrátou blízkých, kteří se nevrátili z německých věznic a koncentračních táborů. Kvůli nacistickým zločinům také výrazně vzrostl počet sirotků.
Jim má pomoci charitativní akce, spojená s obnovenou tradicí vánočních stromů republiky. Ty byly za protektorátu zakázány, ovšem na Vánoce 1945 se opět objevují v mnoha našich městech a jsou u nich nainstalovány kasičky.
„Vybíralo se na děti, které… ztratily rodiče nebo jim válka poškodila zdraví,“ vypráví současná historička Pavlína Kourová. Například v Brně se do poloviny ledna 1946 údajně podaří vybrat více než milion korun!
Prezidentovo přání
Po dlouhé odmlce k národu o Vánocích promluví prezident Edvard Beneš (1884–1948), který se po konci války vrátil z exilu.
V projevu vyzývá lidi k optimismu, ale současně je varuje před přílišnými očekáváními, protože osvobozené Československo nečeká jednoduché období. Na závěr pak všem popřeje krásné svátky:
„Náš národ, všichni vlastenečtí Češi a Slováci, si zaslouží, aby o prvních Vánocích po dobytí vítězství měli klid a pokoj. Budiž o těchto Vánocích opravdu pokoj všem lidem dobré vůle v celé republice.“
Foto: ct24.ceskatelevize.cz