Masakr hugenotů o bartolomějské noci ho sblížil s militantními protestanty. Po mnoha letech se Sidneymu naskytne příležitost pozvednout proti katolíkům zbraň. I přes nesouhlas královny Alžběty I. odjíždí bojovat se Španěly do Spojených provincií nizozemských.
Obdivovaný učenec a diplomat nezklame ani na bitevním poli, nicméně jeho vojenská kariéra nemá dlouhého trvání…
Od dětství rád čte. Knihy v něm probudí touhu po dobrodružství a co nejširším poznání světa. Po studiích na univerzitě v Oxfordu vyrazí mladičký Philip Sidney (1554–1586) na zkušenou do Evropy. Na cestách stráví tři roky.
Navštíví Apeninský poloostrov, Francii, německé země, Vídeň… Spřátelí se s řadou vlivných politiků či uznávaných intelektuálů a učenců. Zažije ale i méně příjemné chvíle. Při pobytu v Paříži v srpnu 1572 se stává nechtěným svědkem bartolomějské noci.
Sám málem přijde o život, zachrání ho Francis Walsingham (asi 1532–1590), tehdejší anglický vyslanec ve Francii. Každopádně jím masakr hugenotů hluboce otřese a posílí v něm protestantské cítění.
Navštíví Prahu
Ve světě si významně rozšířil obzory. Vrozená zvídavost a urputná snaha zdokonalit sebe sama ho neustále ženou vpřed. Sidney se věnuje botanice, chemii, astronomii… Je ale také velkým znalcem umění a má literární nadání.
„Vyznamenal se… zejména jako autor sonetů a nedokončeného díla Arcadie, jež našlo ohlas u celé následující generace anglických renesančních autorů, Shakespeara nevyjímaje,“ líčí současný historik Libor Vykoupil.
Ovšem ani to ambicióznímu mladíkovi nestačí. S pomocí přátel pronikne ke dvoru Alžběty I. (1533–1603). Udělá dobrý dojem, dokonce si ho oblíbí i samotná královna!
Sidney vstoupí do jejích služeb a v roce 1576 vede diplomatickou misi do Vídně k novému císaři Svaté říše římské, Rudolfovi II. (1552–1612). Při té příležitosti se podívá také do Českého království.
Navštíví Brno a Prahu, kde ho ve svém domě hostí Tadeáš Hájek z Hájku (1525–1600).
Proklatá kulka
Po návratu do Anglie se soustředí na vědu a milovanou literaturu. Času má Sidney víc než dost. Nepohodl se s Alžbětou I. a ztratil její přízeň. Naštěstí jen dočasně, královna ho po několika letech povolá zpět ke svému dvoru. Okamžitě toho využije.
Již delší dobu touží bránit protestantskou víru se zbraní v ruce. „Zaútočíme na Španělsko!“ tlačí na Alžbětu. Neuspěje, a navzdory jejím protestům odjíždí válčit se Španěly do Spojených provincií nizozemských.
V červenci 1586 se vyznamená při úspěšném obléhání města Axelu. Jenže již o dva měsíce později ho válečné štěstí opouští. V bitvě u Zutphenu je postřelen do levého stehna těsně nad kolenem. Kulku se bohužel nepodaří vytáhnout.
Rána se zanítí a zhruba po měsíci stráveném na lůžku Sidney umírá. V dochovaných pramenech není zmínka o tom, že by se ho lékaři pokusili zachránit amputací nohy. Jeho tělo je převezeno do Anglie a s poctami pohřbeno v londýnské katedrále svatého Pavla.
S mladým šlechticem, který byl pro mnoho svých současníků ztělesněním dokonalého dvořana, se přijdou rozloučit tisíce lidí.
Foto: wikimedia.org