Šestadvacetiletá Amy Johnsonová ještě naposledy obejme svého otce a pak se vydá k letadlu. Čeká ji 1200 kilometrů a deset hodin letu. A to je jen první etapa cesty. Malá drobná Angličanka totiž hodlá letět až do Austrálie. Tedy téměř 20 000 kilometrů nad oceánem, pouštěmi, horami a džunglí.
Amy (1903–1941) je rozhodnutá do Austrálie nejen dolétnout, ale také překonat rekord Berta Hinklera (1892–1933), který stejnou trasu ulétl za 15 a půl dne. Svůj úmysl však nevyzradí, je to totiž hodně ambiciózní plán.
Amy je sice skvělá pilotka, s dálkovými lety ale velké zkušenosti nemá. Nejdelší trasa, kterou zatím urazila, byla z Londýna do rodného města Hull, tedy asi 250 kilometrů.
„Z cesty jsem neměla strach, protože jsem byla tak neuvěřitelně nevědomá a ani v nejmenším jsem netušila, co všechno mě může potkat,“ přizná později upřímně.
Prolétne mezi vrcholky tureckého pohoří Taurus, několikrát se ztratí v nízkých mracích, bojuje s větrem, bouří, dokonce i s tou písečnou, a opakovaně musí nouzově přistát. Ani to ji ale nezlomí.
Letiště v Darwinu se dotkne 24. května 1930, za Bertem Hinklerem zaostala o celé čtyři dny, přesto ji přijdou přivítat tisíce lidí. Aby ne, pořád je první ženou, která takový dálkový let zvládla…
Zvláštní dívka
Amy se narodila 1. července 1903 v anglickém přístavním městě Hull, kde její otec obchoduje s rybami. Už od dětství sportuje, zkouší hrát dokonce kriket.
V 19 letech odchází na univerzitu do Sheffieldu, kterou úspěšně dokončí, ale práce v úřadu a pak u jednoho londýnského advokáta se jí zdá příliš jednotvárná. Sebere proto veškeré své úspory a zaplatí si letecký výcvik u Londýnského klubu. Chce poznat všechno.
V šest hodin ráno ji vídají v dílnách na letišti Stag Lane, kde pomáhá čistit a opravovat motory. Je šťastná a vůbec jí nevadí ruce špinavé od oleje. V prosinci 1929 je první ženou v Anglii s výučním listem leteckého mechanika.
Rok nato se vydává na svůj slavný let z Británie do Austrálie, v roce 1931 zvládne v jednom dni let z Londýna do Moskvy a pokoří i rekord na trase Londýn – Kapské Město.
Smrt v Temži
Amy pilotuje i za druhé světové války, pracuje pro civilní společnost, která se stará o přepravu letadel RAF. Při jednom z rutinních letů v roce 1941 se její letoun vychýlí z kurzu a Amy je nucena vyskočit s padákem do rozbouřené Temže.
Dlouho se má za to, že jí došlo palivo, teprve v roce 1999, tedy téměř 60 let po její smrti, pilot Tom Mitchell uvede, že byl jedním ze čtveřice britských letců, která její letoun omylem sestřelila.
„Všichni jsme byli přesvědčeni, že jde o nepřátelské letadlo, než jsme si druhý den přečetli noviny a uvědomili si, že to byla Amy Johnsonová… Cítili jsme se naprosto strašně,“ svěří se 83letý muž. Důstojníci mu tehdy řekli, aby o incidentu mlčel. Dodnes se tak s jistotou neví, jaká je pravda.
Foto: Wikimedia.org