O politiku se nikdy nezajímala. Je nerozhodná a lehce se nechá ovlivnit. Hlavně proto švédský parlament upřednostní Ulriku Eleonoru před jejím synovcem a zvolí ji královnou. Mladá panovnice se však na trůnu necítí dobře.
Dobrovolně ho přenechá milovanému manželovi, který se jí za velkorysé gesto vskutku „hezky“ odmění!
Narodila se jako sedmé a poslední dítě švédského krále Karla XI. (1655–1697). Čtyři své bratry Ulrika Eleonora (1688–1741) nikdy nepoznala, protože zemřeli v kojeneckém věku.
Dospělosti se dožijí pouze její sestra Hedvika Žofie (1681–1708) a bratr Karel (1682–1718). Právě on po otcově smrti usedá jako Karel XII. na švédský trůn. Pořád je někde na cestách, válčí, a tak se nestihne ani oženit a zplodit dědice.
A protože v listopadu 1718, kdy padne při obléhání norské pevnosti Frederikshaldu, už nežije ani Hedvika Žofie, vlády se chopí Ulrika Eleonora, ač po tom nikdy netoužila. Švédský parlament ji upřednostní před Hedvičiným nejstarším synem.
Důvod je prostý – vlivní zákulisní hráči správně odhadnou, že s neprůbojnou a politicky nezkušenou královnou budou moci snadno manipulovat.
Manželův nátlak
Trvalo dlouho, než jí našli vhodného ženicha. Ve hře byli mimo jiné následníci anglického či pruského trůnu, vyjednávání však z různých důvodů ztroskotala. Ulrika Eleonora se provdala až v roce 1715, a to za hesenského lankraběte Fridricha (1676–1751).
Hluboce se do něj zamilovala. Ambiciózní Fridrich však její city neopětoval. Vzal si ji z vypočítavosti, chce skrze ni získat vládu nad Švédskem. Ulrika Eleonora se s manželem nyní ráda podělí o moc.
Prosadí v parlamentu, aby ho jmenoval jejím spoluvládcem, jenže Fridrichovi to nestačí. Rafinovaným nátlakem svou manželku přesvědčí, aby mu přenechala trůn úplně. V roce 1720 se královna rozhodne abdikovat v jeho prospěch. Parlament jí v tom nebrání. Všichni beztak vědí, že skutečnou moc již dlouho drží v rukou právě Fridrich.
Utrápí se
Oddechla si. Jako královna-manželka se může zcela věnovat charitě, jak si vždy přála. Vděku od manžela se ale za svou velkorysost nedočká. Fridrich, korunovaný králem v květnu 1720, si Ulriky Eleonory skoro nevšímá a ani potomka s ní nezplodí.
Poživačný král, který se nikdy nenaučí švédsky, totiž hledá potěšení jinde. Má nespočet milenek. Navíc z hraběnky Hedviky Taube (1714–1744) udělá – jako první švédský panovník – svoji oficiální metresu!
Byť svým rozhodnutím vyvolá obrovský skandál, půvabné favoritky se nevzdá a dočká se od ní několika dětí. Ulrika Eleonora snáší manželovo ponižování velmi špatně. Skoro nevychází ze svých komnat, trápí se, chřadne a v listopadu 1741 podlehne pravým neštovicím.
Fridrich po ní nijak neteskní. Téměř okamžitě se ožení s Hedvikou. „Vaše jednání je nepřípustné!“ protestuje parlament proti nerovnému sňatku, nicméně král nad touto kritikou jen mávne rukou.
A když jeho druhá manželka o tři roky později umírá, najde si výrazně mladší milenku a opět z ní udělá oficiální metresu…
Foto: wikimedia.org, meisterdrucke.com
