Zcestovalý panovník
Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda
Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů.
Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho skutečná totožnost se dlouho neutají. Edwardovi to ale zdejší pobyt nijak nepokazí, ba právě naopak.
Mariánské Lázně si zamiluje a vrátí se do nich ještě osmkrát. „Nikde na světě mne nechytla u srdce poezie nádherné přírody tak jako zde!“ neskrývá svoje nadšení. Na západě Čech občas vede politická jednání, ale hlavně odpočívá.
Má rad lov, krásné ženy a dobré jídlo i pití. Právě v Mariánských Lázních údajně vytvoří také nový módní prvek – záložky kalhot. Za deště si je ohrne, aby mu nezmokly, a rázem ho začnou všichni kopírovat.
Namyšlený Němec
Zachoval se Beethoven jako buran?
V teplických lázních si v letech 1811 a 1812 lečí nedoslýchavost německý hudební skladatel Ludwig van Beethoven (1770–1827). Při druhém pobytu zde potkává Goetha, s nímž se párkrát projde po městě.
Jedna z jejich procházek skončí nepříjemnou historkou, o níž si budou nejen Tepličtí ještě dlouho povídat. „Na vině“ je manželka rakouského císaře Františka I. Marie Ludovika (1787–1816), kterou potkají v zámeckém parku.
Zatímco Goethe uctivě smekne svůj klobouk a hluboce se před císařovnou ukloní, pyšný Beethoven si bez pozdravu prorazí cestu davem a později slavnému básníkovi za jeho servilnost vynadá. Podle historiků je ale tento incident zveličený.
„Nafouknout“ ho měla německá umělkyně a Goethova platonická láska Bettina von Arnim (1785–1859).
Zamilovaný skladatel
Kde Janáček narážel na své osudové ženy?
Je to láska na první pohled! Když hudební skladatel Leoš Janáček (1854–1928) přijede v roce 1886 na pozvání svého strýce do Luhačovic, okamžitě se do zdejší krajiny a minerálních pramenů zamiluje.
V dalších letech se sem vrátí více než dvacetkrát a v lázních si bude léčit klouby, nosohltan a hlasivky. Kromě odpočinku a zábavy se však věnuje i práci, k níž ho inspirují zvuky přírody nebo řeč místních obyvatel.
Právě v Luhačovicích zkomponuje například operu Příhody lišky Bystroušky a slavnou Glagolskou mši. A ve městě se seznámí i s několika ženami, které výrazně ovlivní jeho život.
Jde například o jeho pozdější milenku Kamilu Urválkovou (1875–1956) nebo přítelkyní a múzu Kamilu Stösslovou (1891–1935).
Obdivovaný básník
Stařičký Goethe dostal košem
Západní Čechy má rád a často sem jezdí. Johann Wolfgang Goethe si oblíbí Karlovy Vary, Loket, Horní Slavkov i Mariánské Lázně, které navštíví celkem čtyřikrát.
„Nepřestávejte s výstavbou lázeňských domů a dál rozvíjejte moderní léčebné metody,“ radí nadšeně opatu Reitenbergovi, jakým směrem by se měly mladičké lázně ubírat. Sám v nich zažije spoustu krásných dní, ale i jedno ošklivé zklamání.
Bláznivě se zamiluje do Ulriky von Levetzow (1804–1899) a v roce 1823 ji požádá o ruku. Mladičká dívka ho však odmítne, načež zlomený Goethe Mariánské Lázně opouští a do Čech se už nikdy nevrátí. Ulrika stráví téměř celý život v Třebívlicích u Litoměřic a nikdy se neprovdá.
Poslední císařovna
Půvabné Zitě dohodila manžela tetička
Rodiče ji poslali do klášterní školy na britském ostrově Wight, kde se má zdokonalit v etiketě a angličtině. Tamní klima však mladičké Zitě Bourbonsko-Parmské (1892–1989) nesvědčí, a začne postonávat.
Aby se „dala do kupy“ přijíždí v roce 1909 spolu se svou sestřenicí na léčebný pobyt do Františkových Lázní. Záhy se ve městě objevuje arcivévoda Karel (budoucí poslední rakouský císař Karel I.;
1887–1922), který slouží u vojenské posádky v Brandýse nad Labem a Zitu „zná“ už od dětství. Ani jeden netuší, že jejich setkání zinscenovaly Zitina matka a tetička. Buď jak buď, mladý pár si padne do oka a v roce 1911 se vezme.
