21. 12. 1834: Poprvé byla uvedena divadelní hra Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, ve které zazněla píseň Kde domov můj?    
Domů     Vytáhli do Svaté země norští Vikingové?
Vytáhli do Svaté země norští Vikingové?
27.2.2025

„Podívejte! Mohou to být…?“ Mezi obránci Akkonu zavládne vzrušení. Minuty plynou a to, co se ještě před chvílí jevilo jako přelud, je teď nezpochybnitelné. Dračí hlavy se na špici dlouhých lodí valí k pobřeží. Do Středomoří „zavítali“ obávaní norští Vikingové!

Edessa, Antiochie a v červenci 1099 i vytoužený Jeruzalém se opět dostaly do křesťanských rukou. Krvavé boje jsou alespoň prozatím u konce, nadšení křižáci oslavují vítězství. Zvěsti o jejich hrdinství, slávě a bohatství se okamžitě šíří Evropou.

Novinky překonají daleké Severní moře a dostanou se až k uším norských králů. Zapojit se do svaté války se jim jeví jako dobrý tah a teď, když je jejich pokladnice až po okraj plná, přichází i ta správná doba. Ve jménu víry se rozhodnou přiložit ruku k dílu…

Povede je král

Jelikož má Norsko od roku 1103 panovníky hned tři, může se poprvé do čela křižácké výpravy postavit sám král. Námořní zkušenosti k tomu předurčují Sigurda I. (1089–1130).

Zatímco on bude Norsko reprezentovat za hranicemi, jeho královští bratři Øystein (asi 1088–1123) a Olaf (1099–1115) se postarají o blaho severské země.

60, pro Vikingy typických dlouhých lodí, které vypluli z Bergenu, se tak v zimě roku 1107 přibližuje k anglickým břehům. Tentokrát připlouvají jako přátelé. Výprava, která míří do Svaté země, potřebuje místo k přezimování.

Dvůr krále Jindřicha I. (asi 1068–1135) je vřele vítá – vždyť i v jeho žilách koluje vikinská krev. Na jaře se bojovníci vydávají na další cestu. Příští zastávka – Santiago de Compostela v Galicii.

Obávané norské Vikingy tentokrát mezi mořské vlny zavádí nová víra.
Obávané norské Vikingy tentokrát mezi mořské vlny zavádí nová víra.

Svoji povahu nezapře

Právě včas. Zima je už za rohem, bojovníci opět potřebují místo, kde by složili hlavu. Křesťané v Santiagu jim azyl poskytnou, ale za odměnu se dočkají jenom plenění a rabování.

Zimní zásobování nejspíš není pro Vikingy dostatečné…S příchodem jara severští obránci křesťanství znovu nastoupí na své lodě a přesouvají se jižně kolem Pyrenejského poloostrova.

Jelikož vplouvají do vod, které patří Maurům, pořádně si naostří sekyry. Christianizace pod jejich velením začíná.

Dobývají hrad v portugalském městě Sintra, zmasakrují lisabonské muslimské jednotky, které odmítají přestoupit na křesťanství, vypořádají se s piráty u Baleárských ostrovů… Pro ošlehané mořské vlky ze severu je to jen drobný zádrhel.

„Sigurd je křesťanský král, ale pořád bojuje jako Viking,“ popisuje jej současný britský historik John Haywood. Poslední „zimní prázdniny“ stráví Vikingové na Sicílii.

Přání je jim rozkazem

Jeruzalémský král Balduin I. (1061/1066–1118) srdečně vítá bojovníky ze severu, kteří v létě 1110 konečně přistáli u břehů Svaté země.

„Kamkoli si přejete jít se svým vojskem, tam vás my budeme ochotně provázet po moři,“ líčí kronikář Fulcher ze Chartres (asi 1059–1127) slova Sigurda.

A jak řekne, tak se i stane – obě armády, vikinská a jeruzalémská, táhnou na město Sidón (dnes v Libanonu). Spolupráce po 47 dnech přinese své ovoce. Město se vzdává a je zbaveno pohanů. Sigurdova výprava splnila to, co si umanula. Teď se Vikingové mohou se vší slávou vrátit domů…

Zpátky doma

Hrdinové rozhodně neodejdou s prázdnou, kromě kořisti si s sebou odvážejí i vzácný dar. Na znamení vděku jim Balduin věnuje třísku z Kristova kříže. S poselstvím dál šířit křesťanství opouštějí Norové Svatou zemi.

Sigurd v Konstantinopoli mění lodě za koně a zpátky se vrací po souši. Prý už v roce 1111 Norsko vítá svého krále, který následně nechává vybudovat hrad ve městě Konghelle (dnes Kungahälla ve Švédsku). Zde bezpečně uloží získanou relikvii.

Od těch časů je znám jako Sigurd I. Jorsalfar, což znamená „Ten, jenž táhl do Jeruzaléma“.

*** Předběhl papeže ***

* Sigurd ve Svaté zemi slíbil šířit křesťanskou víru a to míní i dodržet. Když se dozví, že se na území dnešního Švédska místní navracejí k pohanským bohům, nezaváhá.

* V roce 1123 vytáhne „křižácké holínky“ a zamíří je srovnat do latě…Výprava je předzvěstí severských křížových výprav, které papež Alexandr III. (asi 1105–1181) nařídí v 70. letech 12. století.

Foto: amazon.com, gamepedia.cursecdn.com
Zdroje informací: SEVERIN, Timothy: Vikingové, wikipedia.org
Související články
reklama
Zajímavosti
Vraždění Medicejských zpackal pomstychtivý kněz
„Signálem k útoku bude cinknutí zvonku při pozdvihování při mši,“ shodnou se spiklenci. Oči věřících budou zbožně sklopeny k zemi a oni budou moct jednou provždy skoncovat s vládou Medicejských ve Florencii. Úkladná vražda v kostele je ale příliš velké sousto…   Florencie je republikou, ale má svého nekorunovaného krále. Lorenzo Medici (1449–1492) jde ve šlépějích svého velkého […]
premium
Proč se dílo Českého Bacha nesmělo opisovat?
Pražské Klementinum bouří nadšením a na pódiu se spokojeně uklání dirigent a autor hudby. Jeho monumentálnímu alegorickému dílu ze své lóže aplauduje i císař, právě korunovaný také českým králem. V rodných Louňovicích pod Blaníkem se budoucímu hvězdnému skladateli vrcholného baroka dostává hudebního vzdělání od otce, místního kantora a varhaníka. To ale brzy talentu Jana Lukáše Zelenky […]
Schwarzenberskou banku vytuneloval její ředitel
Bankovnictví je prastará záležitost. Už Ježíš v Novém zákoně zvrhává v chrámu stolice lichvářů a vyhání je z posvátného místa. Řád templářů ve středověku buduje bankovní síť, aby mohli poutníci do Svaté země cestovat se směnkou, a nikoli s hotovostí. Florenští bankéři v době renesance rovnou kontrolují finanční toky velké části Evropy…   S 18. […]
premium
Ničil Savonarola krásu?
V klášteře San Marco ve Florencii se mačká dav věřících. Fascinovaně přitom hledí na pohublého kněze na kazatelně. „Čiňte pokání za své hříchy, za hanebný a příliš světský způsob života,“ hřímá Savonarola. Pak se nakloní vpřed a zabodne prst do davu. „Nebo skončíte v pekle!“  Stroze zařízenou místností se rozléhají slova modlitby. Dominikánský kněz Girolamo Savonarola […]
Věda a vynálezy
5 geniálních projektů, které komunisté stopli: Unikátní kombajn, motorka & město budoucnosti
První vesnička SOS v Doubí se otevírala se vší slávou. Tu druhou, ve Chvalčově u Kroměříže, už ale novináři vesměs ignorují. Nechtějí si přidělávat problémy. Stát dal totiž jasně najevo, že s tímto „zápaďáckým nesmyslem“ do budoucna nepočítá…   Komunistické Československo kreativním nápadům nepřeje. Poslušně plní politické a hospodářské dohody zemí východního bloku, i když jsou pro […]
premium
První semafor explodoval
Na Westminsterském mostě u londýnského parlamentu už není k hnutí. Samé drožky. Chudáci chodci, snad aby přes Temži přeplavali. Dívat se na to už nemůže železniční konstruktér J. P. Knight z Nottinghamu. Inspiruje se na kolejích a britské metropoli představí první semafor…   1868 V provozu byl měsíc Není elektrický, ale plynový. Na výšku měří […]
3 nejstarší deskové hry: Bavili se při Člověče, nezlob se už faraoni?
Tutanchamon se zlobí, když mu jeho rádce Aj připomíná nesplněné vladařské povinnosti. Teď, když mu hra Senet tak pěkně jde, přece nemůže přestat. Jeho spoluhráče to ale moc nebaví. Nudí se, hrát s vládcem ovšem považuje za svoji povinnost.   Podle dnešních měřítek se Tutanchamon (vládl přibližně v letech 1332–1323 př. n. l.) sotva dožije […]
premium
Prskavkami Jakub I. oslavil svoje přežití
Pokouší se zkrotit oheň. Kallinikos z Heliopole pracuje na strašlivé zbrani, která má ničit nepřátelské lodě, a to i pod vodou! Jenže jeho experimenty se trochu zvrtnou. Místo speciální tekuté „bomby“ řecký architekt vynalezne prskající směs, ze které dnes mají radost děti i jejich rodiče.   S „výbušnou hlínou“ – směsí síry, ledku a dřevěného […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Gymnastika pro prsty
nejsemsama.cz
Gymnastika pro prsty
Artróza malých kloubů v rukou je častým problémem, který dokáže pěkně potrápit. V chladném období se obvykle bolesti zhoršují. Klouby na rukou bývají jedny z nejopotřebovanějších. Bolest v prstech či zápěstí je hodně nepříjemná věc, někdy ani člověk neudrží v rukou hrnek, komplikuje to psaní a spoustu dalších běžných činností. Někdy pomohou prášky proti bolesti, ale jen na ty bychom spoléhat
Vánoce, které vás překvapí
epochanacestach.cz
Vánoce, které vás překvapí
Kde jsou nejlepší Vánoce? Než odpovíte logicky, že doma, zkuste si přečíst, jak to na Ježíška vypadá po světě. Zázrak Vánoc stojí za to zažít kdekoli. Ať se tam zpívá Tichá noc, nebo Narodil se Kristus Pán… Kanada Ještě před Štědrým dnem pořádají Kanaďané pečicí večírky, kdy příchozí pečou vánoční koláčky „cookies“ dle vlastního receptu. Chodí tu Santa
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Šílený kvůli známosti své bývalky s Cruisem
nasehvezdy.cz
Šílený kvůli známosti své bývalky s Cruisem
Herec z filmu Zmizelá Ben Affleck (53) má srdce rozbité na kousíčky! Alespoň takové zprávy se nesou světem. Drásá ho prý vědomí, že se musí dívat na milostné avantýry své bývalé přítelkyně, herečky
Havlíček pokládal Brixen za hnízdo hlupáků
epochalnisvet.cz
Havlíček pokládal Brixen za hnízdo hlupáků
Je to nepříjemné probuzení. Havlíček otevře oči, ale u jeho postele nestojí ani manželka Julie, ani bratr František, nýbrž pražský vrchní komisař Franz Dedera, okresní hejtman Ferdinand Voith a četník s ručnicí. Karel Havlíček Borovský (1821–1856) je rozespalý, dlouho do noci psal, teprve před chvílí si šel lehnout. Přesto vstane, oblékne si župan a se
Spojenectví ze severních vod: Při lovu lososů dva druhy vytvářejí alianci
21stoleti.cz
Spojenectví ze severních vod: Při lovu lososů dva druhy vytvářejí alianci
V chladných vodách u pobřeží Britské Kolumbie vědci poprvé zdokumentovali chování, které jinde pozorováno nebylo. Kosatky dravé a plískavice plochočelé z čeledi delfínovítých se zde při lovu lososů ča
Mají Francouzi mlsný jazýček?
panidomu.cz
Mají Francouzi mlsný jazýček?
Odpověď je snadná. Ano. Nějak už to mají zakódováno v genech. Typický Francouz si na jídle dává opravdu záležet.   Jídlo je pro něj radost, potěšení, společenská událost. A pozor nejen v restauraci, ale i doma v rodině. Kvalita především Vaření začíná už při nákupu. Sice musíme opustit představu, že se všechno každý den kupuje
Proutkaření: Dokáže ho použít každý?
enigmaplus.cz
Proutkaření: Dokáže ho použít každý?
Popularita proutkaření neustále stoupá, nyní se s virgulí hledají například nemoci v lidském těle. Údajně se může proutkařem stát každý z nás. Otestujte se, zda máte talent! [gallery size="full" id
Na malé vesničce jsem našla štěstí
skutecnepribehy.cz
Na malé vesničce jsem našla štěstí
Po smrti maminky jsem chtěla její dům vyklidit a prodat. Ale objevil se tam Petr a mně se najednou už nechtělo pryč. Když mi zemřela maminka, vrátila jsem se do domu, kde jsem vyrůstala. Počítala jsem s tím, že jen trochu uklidím a možná dům časem nabídnu k prodeji. Jenže po pár dnech jsem zjistila, že se tam cítím dobře.
Borůvkovo-levandulový sirup
tisicereceptu.cz
Borůvkovo-levandulový sirup
Lahodná limonáda z tohoto sirupu je báječně osvěžující a plná vitaminů. Do sklenic přidejte kostky ledu a můžete dozdobit lístky čerstvé máty, která přidá svěží vůni navíc. Potřebujete 450 g bor
S glo vstříc novým technologiím
iluxus.cz
S glo vstříc novým technologiím
Kouř, štiplavý zápach, popel a společenské stigma – to je realita spojená s užíváním klasických cigaret, tak jak ji známe po staletí. Není proto divu, že i v této oblasti hledá moderní věda vhodnější
Jak se u nás objevil první vánoční stromek: Překvapení na libeňském zámečku
epochaplus.cz
Jak se u nás objevil první vánoční stromek: Překvapení na libeňském zámečku
Vánoční stromek dnes považujeme za neoddělitelný symbol svátků, ale v českých zemích se objevuje poměrně pozdě. Ještě na přelomu 18. a 19. století dominují domácnostem betlémy, chvojí a jednoduchá výzdoba. Zvyk zdobit stromek se šíří z německy mluvících oblastí Evropy. Zelený stromeček ale dlouho zůstává cizí měšťanskému i venkovskému prostředí. Přesto se právě v Praze
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz