Radními z jihočeských Netolic cloumá nevýslovná zlost. Na jméno nemohou přijít Jakubu Krčínovi. „Určitě je ve spojení s ďáblem,“ říká nakvašeně jeden z nich. „Kudy chodí jeho strakatý pes, tudy kope stoky,“ dodává druhý. Jablkem sváru je kanál, který Krčín vybudoval nedaleko jejich obce…

Hosté, které Vilém z Rožmberka (1535–1592) pozval na zámeček Kratochvíle, jsou jako u vytržení. Sídlo u Netolic je obehnané vodním příkopem, v němž se to hemží pohyblivými atrakcemi.

„Na Kratochvíli v oboře netolické divní vodní strojové a obrazové, skrze něž voda tekla, byli postaveni,“ píše kronikář Václav Březan (asi 1568–1618). Rožmberský vladař si pro příchozí přichystal efektní představení.

Jedno z vodních děl se líbezně rozezvučí a pak se na hladině objeví pohyblivé obrazce vytvářené obarvenými proudy vody. Vše nadto umocňuje zlatavé světlo.

Dech beroucí podívaná je možná jen díky mimořádnému technickému dílu – umělé stoce, která příkop zásobuje vodou a která dostane jméno po svém staviteli. Tím je Jakub Krčín (1535–1604). Místní ale z kanálu Krčínka žádnou radost nemají.

Ruší usedlosti

Na dohled od Netolic vyrůstá vysoký dřevěný plot. Staví ho slavný rybníkář v rožmberských službách. Ten u města v roce 1569 od Viléma z Rožmberka získal hospodářský dvůr Leptáč, který ihned začal přestavovat.

Kolem sídla se Krčín rozhodl vybudovat i rozsáhlou oboru. Po dokončení má 3000 hektarů a je největší v Čechách. Už při jejím budování si rybníkář ale nadělal mezi zdejšími lidmi první nepřátele. Kvůli oboře bylo totiž zrušeno 42 usedlostí.

Později v ní chová hřebce, daňky a bažanty. „Měli tam ale i buvola, velblouda a podle nedávného zjištění i slona,“ upozorňuje publicista Zdeněk Zajíček.

Vodu vede do kopce

Desítky kopáčů hloubí koryto stoky. Za nimi jdou další dělníci, kteří přivážejí jíl, jímž vyplňují dno a stěny kanálu.

Krčínem přestavovaný Leptáč se Vilému z Rožmberka tak zalíbí, že ho roku 1579 od rybníkáře odkupuje a nechává v jeho sousedství vybudovat zámeček Kratochvíle. Krčína pověřuje dalšími stavebními pracemi. Sídlo má být obehnané vodou.

Krčín se ji sem rozhodne přivést z potoka Melhutka. Roku 1581 začíná budovat osm kilometrů dlouhou stoku, při jejímž kopání opět prokáže svoji genialitu. Kanál totiž vede i do kopce!

„Měřiči to dokázali tak vyměřit, že opravdu vede po vrstevnicích a překonává výškové rozdíly,“ vysvětluje historik Oldřich Petrášek.

Ničí konkurenci

Nesmírně pracovitý Krčín má sice pro strach uděláno, přesto jsou v jeho obličeji patrné obavy. Má pocit, že mu někdo usiluje o život. Zřejmě se nemýlí.

„Krčín měl přímo nepřátelské vztahy s netolickými radními, kteří ho dokonce chtěli nechat zabít,“ tvrdí Petrášek. Rybníkář totiž kanálem odvádí vodu z potoka, který původně napájel největší netolický rybník a několik mlýnů.

Řada lidí ve městě tak přišla o živobytí. A co hůř, stalo se tak jen pro pobavení vrchnosti. Krčín ovšem hnul radním žlučí i dalšími věcmi. Zakázal jim kupříkladu vařit pivo a snažil se ovládnout celé místní hospodářství. Jak a kdy zemřel, není jasné.

Jde dodnes o neobjasněnou záhadu. Mohli v ní sehrát roli i obyvatelé Netolic? Možná. Bezohledný Krčín si ale během života nadělal mnohem více zavilých nepřátel.

*** Obora obehnaná šibenicemi ***

* Jen kousek za Krčínovou netolickou oborou je možné spatřit hrůzu nahánějící výjev. Na čtyřech šibenicích se tu houpá stejné množství oběšených těl.

* Rožmberský rybníkář je tvrdý a nevybíravý pán. Pro výstrahu obežene oboru u Leptáče šibenicemi. O místních totiž nemá valné mínění. „Lid na Netolicku je hrubě líný a drzý,“ stěžuje si Rožmberkům. Šibenice později hojně využívá.

* Roku 1581 na ně pověsí čtyři sedláky za krádeže zbraní…Na popravišti prý později skončí i nuzný robotník, který u Leptáče chytil koroptev, jíž chtěl nasytit  hladovějící manželku, jež mu právě porodila dítě.