„Bonbon Dejmal – báseň chuti.“ „Kdo ještě neochutnal, ten nepoznal, že je Bonbon Dejmal šlechta mezi bonbony.“ Vyhlášený olomoucký cukrář Jaroslav Dejmal ví, jak moc je pro obchod důležitá reklama.

Nechá si vymyslet úderné bonmoty, ale základem jeho úspěchu zůstává kvalita a jedinečnost vyráběných sladkostí.

V rodné Jihlavě se vyučí cukrářem. Před první světovou válkou Jaroslav Dejmal (1892–1975) odejde na zkušenou do Vídně, kde pracuje ve vyhlášených cukrářských podnicích.

Krátce po vzniku Československa v roce 1918 ho povinnosti přivedou do Olomouce, slouží u vojenského leteckého útvaru, který sídlí na letišti v Neředíně.

Na Hané už Dejmal zůstane, ožení se s bankovní úřednicí Helenou Přikrylovou a brzy se vrací k milovanému cukrářství.

Skvělá adresa

Práce v zavedené cukrářské firmě ho moc nebaví. Z velkovýroby sladkých dobrot Dejmal nadšený není, a tak si v roce 1920 otevírá svou vlastní cukrárnu.

Zpočátku v ní prodává hlavně cukrovinky jiných výrobců, nějakou dobu potrvá, než začne zákazníkům nabízet svoje výrobky. Do prodeje totiž nepustí tuctovou sladkost, důraz klade na vysokou kvalitu a originalitu svého sortimentu.

Lidé to ocení, Dejmalův podnik brzy začíná prosperovat. Přestěhuje ho na lukrativnější adresu, do nemovitosti v ulici 28. října, která vede z Horního náměstí k Národnímu domu, kam Olomoučané rádi chodí na jídlo a za zábavou.

Zastavit se u Dejmala na „skvělý zákusek“ mnozí považují za přirozenou součást dne. Do útulné cukrárny je lákají hlavně vyhlášené čokoládové, nugátové nebo marcipánové bonbony.

Uznání z Evropy

Dejmalův věhlas překročil hranice Hané a uznávaný cukrář na přelomu 20. a 30. let minulého století expanduje i do dalších regionů Československa. Naváže spolupráci s reklamním odborníkem Jiřím Solarem (1898–1981), který mu navrhne logo a několik sloganů.

Dejmalovy bonbony si zamilují i celebrity – rád je mlsá například operní pěvec Eduard Haken (1910–1996) či herec Oldřich Nový (1899–1983) a k nejváženějším zákazníkům olomouckého cukrářství patří také první dáma Hana Benešová (1885–1974).

Dejmala ocení i v zahraničí, jeho výrobky „v roce 1935 získaly na světové výstavě v Bruselu… zlatou a stříbrnou plaketu“, líčí současný historik Michael Viktořík. Ocenění si odveze také z cukrářských přehlídek v Rotterdamu, Athénách nebo Paříži.

Komunisté úřadují

Zlaté časy skončily. Po vypuknutí druhé světové války zájem o luxusní cukrovinky prudce klesá, navíc jejich produkci ztěžuje nedostatek kvalitních surovin. V problémech se ocitá i Dejmal.

Po osvobození Československa „ráj mlsalů“ pomalu začne ožívat, jeho majitel má spoustu plánů, jenže komunistický převrat v roce 1948 mu je překazí.

Nový režim oblíbenou cukrárnu připojí k národnímu podniku Československé hotely, smí si však ponechat původní název a Dejmal v ní bude dál pracovat jako vedoucí. V království bonbonů zůstane do roku 1960, než odejde na penzi. Dnes už vyhlášená olomoucká cukrárna neexistuje.