O rivalitě anglických univerzit Oxford a Cambridge se všeobecně ví. Jejich věčné soupeření ale před osmi stoletími odstartovala krutost. Vražda, následovaná třemi popravami nevinných.

Oxfordské univerzitě nikdo neupře primát nejstarší univerzity v anglicky mluvícím světě a od svého založení v roce 1096 si stále udržuje pověst jednoho z nejprestižnějších vzdělávacích ústavů světa. Středověk však přináší Oxfordu i méně radostnou proslulost.

Město je totiž považováno za semeniště zločinu.

„Členové univerzity, přestože tvořili méně než čtvrtinu obyvatel města, byli zodpovědní za tři čtvrtiny vražd a tvořili téměř stejný podíl obětí,“ připomíná Mapa středověkých vražd, vypracovaná v září 2023 skupinou britských expertů.

Mapa je založena na zprávách oxfordských koronerů mezi roky 1296–1385. „Středověké univerzitní město, jako byl Oxford, mělo k rozvoji zločinnosti smrtící směsici podmínek,“ říká profesor Manuel Eisner (*1959), ředitel Cambridgeského institutu kriminologie. Má na mysli vysoký podíl mladých mužů, zpravidla poprvé osvobozených od přísného dohledu rodin a vržených do světa plného alkoholu, sexu i násilí.

Vražda ostatně rozhodne i o rozdělení univerzity a zrodu konkurenční školy v Cambridgi.

Náhradní viníci

Píše se rok 1209 a město Oxford vzruší další propuknutí násilí.

„Jistý zaměstnanec zabývající se svobodnými uměními v Oxfordu nešťastnou náhodou zabil jistou ženu, a když zjistil, že je mrtvá, rozhodl se uprchnout,“ líčí počátek událostí kronikář Roger z Wendoveru (†1236) ve svém spisu Flores Historiarum.

Vyšetřovatelé při pátrání po vrahovi Alice Spicerové dospějí až do domu, který si vrah pronajal s kamarády. „Když nenašli muže obviněného z činu, chytili jeho tři kolegy, kteří tvrdili, že o vraždě vůbec nic nevědí, a uvrhli je do vězení;

o několik dní později byli na příkaz krále Jana Bezzemka odvedeni za město a oběšeni,“ pokračuje Roger z Wendoveru.

Zakázané jméno

Tato nespravedlnost vyvolá vzápětí v univerzitních kruzích obrovskou bouři. „Po popravě opustili Oxford jak mistři, tak žáci, v počtu tří tisíc, takže z celé univerzity nezůstal ani jeden,“ pokračuje Flores Historiarum.

Skupina učenců, kteří dali sbohem Oxfordu, zakládá v Cambridgi zhruba o 150 kilometrů severovýchodně novou univerzitu. Od té doby se rivalita obou škol nezmenšila, tradičně se například na obou školách jméno té druhé nevyslovuje.

Přesto jsou obě univerzity tak výjimečné, že se pro ně ujalo společné označení Oxbridge.

Na rivalitu si učenci mohou dovolit zapomenout jen v Oxfordském a Cambridgeském klubu v Londýně, jehož členy se stávají zaměstnanci a studenti a také ti, kteří v minulosti získali titul na některé z obou škol.

Teprve od roku 1997 jsou přijímány i ženy, cti stát se první oficiální členkou klubu se dostalo Markétě II. Dánské (*1940), absolventce studia archeologie v Cambridgi, která mezi lety 1972–2024 strávila na dánském trůnu 52 let.