Ženich, nevěsta, svědci, hrstka svatebčanů… Všechno je, jak má být, a tak farář snoubence oddá. Obřad je krátký a již za pár minut odcházejí spokojení novomanželé z kostela.

Za týden bude jejich svatba plnit stránky novin po celém Španělsku a věru to nebude hezké čtení!

Obě chtějí být učitelkami. Poznají se během studií v galicijské La Coruni a stanou se z nich nerozlučné kamarádky. Jen u toho ale nezůstane.

Elisa Sánchez Loriga a o pět let mladší Marcela Gracia Ibeas se do sebe zamilují, což je v přísně katolickém Španělsku na konci 19. století obrovský problém.

Jejich okolí začíná brzy něco tušit, a tak do ožehavé záležitosti  zasáhnou Marcelini rodiče. Ve snaze zažehnat hrozící skandál pošlou svou dceru studovat do Madridu a brzy na celou věc zapomenou…

Udělá ze sebe muže

Jenže osudu se nedá poručit! Uplyne několik let, Elisa s Marcelou dostudují a úřady je pošlou učit do farních škol v Galicii, které jsou od sebe vzdáleny jen pár kilometrů. Obě ženy k sobě znovu zahoří vášnivou láskou a po večerech se tajně navštěvují.

„Vezmeme se!“ navrhne jednoho dne Marcela. Možná jde jen o bláznivý žert, nicméně Elise se myšlenka zalíbí. Jak to ale udělat – žádný kněz ve Španělsku neoddá dvě ženy! Vždyť je to zločin! „Proměním se v muže!“ rozhodne Elisa a udělá ze sebe Mária Sáncheze.

Vypůjčí si identitu od svého vzdáleného bratrance, který před lety zahynul při lodním neštěstí, ostříhá si vlasy a začne nosit pánské obleky. V květnu 1901 pak navštíví otce Cortiellu, faráře z kostela San Jorge v La Coruni, aby ji pokřtil.

„Vyrůstal jsem v Londýně. Můj otec byl ateista a pokřtít mě nenechal,“ odůvodní mladý „muž“ svoji prosbu. Otec Cortiella historce uvěří a 26. května 1901 ho skutečně pokřtí. Záhy pak souhlasí i s tím, že sympatického Mária a jeho snoubenku oddá.

Vyzrazené tajemství

Všechno jde jako po másle. 8. června 1901 stanou Elisa s Marcelou před oltářem a řeknou si své ano. Chudák otec Cortiella netuší, že byl podveden a udělil požehnání homosexuálnímu páru! Nicméně již za pár dní se ocitá v hledáčku policie.

Někdo si totiž pustil pusu na špacír a bombastickou zprávu prodal i s fotkou novomanželů tisku! „Svatba bez ženicha!“ křičí novinové titulky do světa šokující zprávu. Elisa s Marcelou pochopí, že na klidný život mohou zapomenout.

Přijdou o práci, sousedé se jich straní a je na ně vydán zatykač. Oběma je jasné, že musejí ze Španělska co nejrychleji zmizet. Úřady jim tak „odpornou drzost“ nikdy neprominou!

To je moje sestra…

Společně uprchnou do Porta, kde těhotná Marcela (o otci se nic neví) porodí dceru. Bohužel ani portugalské úřady jim nedají pokoj. V srpnu 1901 jsou zatčeny a všechno nasvědčuje tomu, že budou vydány zpátky do Španělska.

Soud je však veškeré viny zbaví a propustí je na svobodu, čehož Elisa s Marcelou využijí k útěku do Argentiny. V Buenos Aires se Elisa údajně provdá za výrazně staršího obchodníka, ovšem pod jednou střechou s nimi žije i její „sestra“ Marcela s dcerkou.

Když tento podvod praskne, obě ženy se znovu ocitají před soudem. I tentokrát se štěstím trestu uniknou, načež se „vypaří“ neznámo kam. A byť se to zdá neuvěřitelné, církev ani španělské úřady jejich sňatek nikdy nezruší…