Muž v elegantním, dobře padnoucím, ovšem střídmém obleku se vděčně pousměje na tanečnici Josephine Bakerovou. „Jste jeden z nejlepších tanečníků charlestonu v Paříži.“ Architekta Adolfa Loose lichotivá slova profesionálky zahřejí u srdce. Už má ale naspěch. Za chvíli musí skočit do expresu na Azurové pobřeží…

Slavný architekt, designér interiérů a vyhlášený dandy Adolf Loos se narodil 10. prosince 1870, přesně před 150 lety, v Brně do rodiny místního kameníka.

Předčasná smrt otce roku 1879 v něm snad probudila rebela. Matka to s ním nebude mít lehké.

Po jedné hádce s ní v roce 1893, to už má za sebou Loos absolutorium na Státní průmyslové škole v Liberci (stavební oddělení) i nedokončená studia na Vysoké škole technické v Drážďanech, se sbalí a zmizí na tři roky do Spojených států. Protlouká se, jak se dá.

Myje nádobí i působí jako novinář. Každopádně je nadšen a uhranut anglo-americkou kulturou. Své dojmy zužitkuje okamžitě po návratu do Evropy.

Z klientů přáteli

Roku 1896 se usazuje ve Vídni – centru rakousko-uherské monarchie, s nímž spojí nejvíce svých děl. „Je to Café Nihilismus,“ navážejí se kritikové do první velké stavby, kterou Loos ve městě na Dunaji realizuje.

Jeho kavárnou Café Museum jsou šosáčtí Vídeňané zaskočeni. Zvyklí na zdobnou secesi, najednou hledí na stavbu prostou všech ornamentů. Přehledný a světlý interiér kavárny, kde vše má svůj účel, si však své klienty rychle najde.

V blízkosti se nachází řada kulturních institucí i škol, a tak si zde dávají dostaveníčko vídeňští intelektuálové nebo umělci. Právě z jejich řad se rekrutuje Loosova příští klientela.

Pro ně a také vídeňské bankéře nebo průmyslníky bude stavět vily či upravovat jejich byty. Z řady takových spoluprácí se vyvine přátelství na celý život…

Spraví to truhlíky

„Architekt je zedník, který se naučil latině,“ znevažuje trochu své dílo Loos. Kromě samotných staveb se hojně věnuje i psaní článků o architektuře. Na řadě svých kolegů nenechá nit suchou. Samozřejmě se mu to vrátí.

Největší pozdvižení v jeho kariéře zřejmě vyvolá roku 1910 projekt obchodního domu Goldman & Salatch, který má vyrůst naproti vídeňskému Hofburgu. „Znesvětil císařský palác.

Vždyť ten dům vypadá jako sýpka,“ ozývají se Vídeňané, pobouření Loosovou strohostí budovy. Stavební úřad načas dokonce stavbu pozastaví. Loos začíná trpět silnými žaludečními potížemi a odjíždí do Itálie.

Po návratu se snaží s Vídeňany najít kompromis. Nakonec vše vyřeší tím, že před exponovaná okna domu umístí bronzové truhlíky s květinami.

Kouzla s prostorem

Po skončení světové války se Rakousko potácí v krizi. Loos nachází více zakázek v Československu a prezident Masaryk (1850–1937) mu uděluje čs. občanství.

Architekt působí v rodném Brně, kde v 1. polovině 20. let realizuje například přestavbu tzv. Bauerova zámečku, jehož interiéry „převlékne“ do jedinečného nazelenalého mramoru. Pro podnikatelskou rodinu Bauerů pak staví i v Hrušovanech u Brna.

Jeho domy z té doby vynikají legendárním „raumplanem“. Architekt si hraje s výškou jednotlivých místností tak, že žádné místečko nepřijde na zmar.

Skvěle je to vidět v jeho pražských vilách – Müllerově a Winternitzově – nebo v pařížském domě otce dadaismu Tristana Tzary (1896–1963).

Zcela unikátní je i Loosův nerealizovaný návrh vily s vnitřním bazénem pro proslulou tanečnici Josephine Bakerovou (1906–1975), s níž se architekt spřátelil během svého pobytu ve Francii. Roku 1931 Loose ochromí duševní nemoc.

Od té chvíle pobývá v sanatoriích. 23. srpna 1933 umírá. Jeho dílo, předznamenávající nástup moderní architektury, skutečně ocení až další generace.

*** Po stezce Adolfa Loose ***

* Projekt Brněnský architektonický manuál k výročí 150 let od narození Adolfa Loose připravil novou stezku, která zájemce provede širším centrem jihomoravské metropole a upozorní je na místa, která jsou se životem a dílem slavného architekta spojena.

* Výchozím bodem stezky, která má zhruba 20 zastavení, je nový pomník Adolfa Loose, vztyčený v místech jeho rodného domu…Pomyslným zlatým hřebem stezky je pak návštěva Bauerova zámečku, v němž současně probíhá výstava věnující se historii této pozoruhodné stavby.

Více se dozvíte na www.bam.brno.cz.