Na výšku měří přes 70 metrů a z jejího ochozu se otevírá pohled na celý Hradec Králové, Orlické hory i Krkonoše.

V útrobách Bílé věže se ukrývá jeden z největších zvonů u nás, který byl odlit mnohem dříve, než se vůbec podařilo dominantu východočeské metropole dostavět!

Hradec Králové, který si letos připomíná již 800 let od své první zmínky, potřebuje strážní a požární věž. Radní pro ni vyberou místo v samotném centru města hned vedle katedrály Svatého Ducha.

Stavět se začíná v roce 1509, nejspíše z finančních důvodů se ale vybudují pouze základy a zdi po první římsu, pak ruch na staveništi utichne.

Dělníci se sem vrátí až v roce 1574 a dokončena bude Bílá věž, jak se jí začne říkat kvůli zářivé barvě použitého kamene, o více než 20 let později.

Posledních úprav se ale dočká až v 18. století, kdy její vrcholek dostává „podobu barokní helmice s lucernou, ve které jsou zavěšeny cimbály, které patří k hodinám.

Tam je také makovice, kam se ukládají artefakty pro příští generace“, upřesňuje současný architekt Jan Falta.

Minuty nikoho nezajímaly

Bílá věž se chlubí jedním z největších zvonů u nás, pojmenovaným Augustin.

Zvonař Ondřej Žáček ho odlil již na počátku 16. století, instalován na své současné místo však byl až v roce 1581. Naši předkové osmitunový zvon nejspíš vytáhli nahoru pomocí vrátku středem věže.

Podle historického zápisu jim při tom spadl dolů, naštěstí se nerozbil… Od roku 1585 věž zdobí hodiny. Původní hodinový stroj nahradil v roce 1829 nový od Josefa Božka (1782–1835) a v současnosti hodinové ručičky pohání moderní stroj digitální.

Obří číselníky se nacházejí na všech čtyřech stranách stavby. Velké ručičky netradičně ukazují hodiny, ty malé pak minuty. Tato „kuriozita“ se v 16. století používala zcela běžně.

Minutu tehdy lidé vnímali jako příliš krátkou jednotku času, zajímala je hlavně hodina. Proto byla hodinová ručička větší, aby na ni bylo vidět z celého města i širokého okolí.