Náhle odlehčený bombardér vykrouží prudkou otočku a zrychluje, jak nejvíc dokáže. Stačí urazit 18 kilometrů, když do něj zezadu udeří tlaková vlna…

Americké rozhodnutí svrhnout ničivou jadernou bombu na některé z japonských měst předpokládá mít k dispozici stroj s dostatečným doletem a nosností.

Pilot vybraný pro misi Paul W. Tibbets (1915–2007) si bombardér Boeing B-29 Superfortress se sériovým číslem 44-96292 osobně vybírá 9. května 1945 přímo na montážní lince v Bellevue ve státě Nebraska.

Pojmenuje ho Enola Gay na počest své matky Enoly Gay Tibbetsové. „Byla pro mě zdrojem síly už od dětství, a zejména v tom těžkém období, kdy jsem se rozhodl vzdát se lékařské kariéry a stát se vojenským pilotem,“ vzpomíná později.

Poslední ráno před startem nechává údržbáře Nelsona Millera namalovat nápis Enola Gay na trup přímo pod okno pilota.

Čím lehčí, tím rychlejší

Je odstraněno pancéřování, na palubě zůstávají jen tři kulomety a ani nádrž není plná po okraj. Bombardér musí být co nejlehčí.

Po odhození pumy nad Hirošimou musí zvládnout náročný manévr v podobně obratu o 155 stupňů a zrychlit na maximum, aby unikl tlakové vlně.

Další vylepšení představuje zdokonalená pumovnice s pneumatickým otevíráním dveří a britským systémem uchycení bomb, speciální vrtule a motor s upraveným vstřikováním paliva a silnějším chlazením.

Nejtajnější mise

12členná posádka je pečlivě vybraná a prověřená, ale i přesto o tom, že na palubě je atomová bomba, ví jen velitel Tibbets, navigátor Theodore Van Kirk (1921–2014) a radarový specialista Jacob Beser (1921–1992), trénovaný na monitorování výškových senzorů atomové bomby.

Zbytek posádky se o pravém účelu letu dozví až po jeho šesti hodinách, na dohled od Japonska. „Vstoupíme do dějin! Svrhneme první atomovou pumu!“ sděluje jim interkomem Tibbets.

Nejdražší zástrčky

Atomová bomba je v pumovnici Enola Gay pro větší bezpečnost při startu zpočátku zajištěna.

Teprve 30 minut před shozem ji odjistí specialista Morris Jeppson (1922–2010), který má za sebou elektrotechnické vzdělání na Harvardu, univerzitě Yale i MIT a pracoval v Los Alamos na vývoji odpalovacích mechanismů.

Odjištění spočívá ve vytažení trojice zelených bezpečnostních zástrček a jejich nahrazení třemi červenými. „Byl jsem posledním člověkem, kdo se dotkl bomby Little Boy,“ prohlásí Jeppson později v televizním rozhovoru.

Dvě rezervní zástrčky, které si schoval, v roce 2002 nabídne k prodeji i přes odpor americké vlády. Prodají se za 167 000 dolarů.

Co jsme to udělali?

Druhý pilot Robert A. Lewis (1917–1983) si po dobu letu vede deník. Píše nejprve perem, a když mu dojde inkoust, tak tužkou. „Bože, co jsme to udělali?“ zní jeho zápis po explozi, jedna z nejslavnějších vět, která vstoupí do historie.

V roce 2022 je Lewisův deník prodán v americké aukční síni Heritage Auctions za 543 000 dolarů.

Nejslavnější fotografie

Prvním člověkem v historii, který ze vzduchu spatří atomový výbuch, se 6. srpna 1945 stane zadní střelec letounu seržant George R. Caron (1919–1995).

Sleduje explozi skrz svářečské brýle a pomocí malého fotoaparátu Fairchild K-20 pořídí několik fotografií. „Ten houbovitý mrak byl zvenku bílý a směrem dovnitř takový fialově černý, měl ohnivě červené jádro a pořád se vařil,“ popisuje pak explozi.

Hned následující den je jeho fotografie atomového hřibu nad Hirošimou vytištěna na letáky, které pak jsou po milionech shazovány z letadel nad Japonskem.

Památník smrti

Letoun Enola Gay se po válce podílí na testování jaderných bomb na atolu Bikini a z provozu je vyřazen 24. června 1946. Po zrestaurování je jeho část vystavena v muzeu, od roku 2003 je už kompletní stroj exponátem leteckého muzea Stevena Udvar-Házy nedaleko Dullesova letiště ve Washingtonu.

Jeho vystavování ovšem stále čelí protestům s tím, že podle kritiků jde o oslavování smrti desetitisíců lidí.