„Zabij je. Chtěli mě znásilnit,“ vrhne Gunhilda prosebný pohled na statného Erika. Ten, věrný svému přízvisku Krvavá sekyra, sáhne po zbrani a se dvěma chtivými muži se rázně vypořádá. Dívku poté odvede do otcovského domu, aby se s ní oženil.
Severská sága Heimskringla vypráví, že Gunhilda (†kolem r. 977) žije se dvěma finskými čaroději a přiučí se u nich kouzlům. Když po ní na oplátku žádají sexuální služby, zdráhá se je splnit.
Pomoc najde u Erika Krvavé sekyry (†954), který se právě vrací z válečné výpravy do Bjarmalandu (dnešní oblast Archangelska na severu Ruska).
Ještě starší legenda Fagrskinna ovšem tvrdí, že se s Erikem setkala na popisovaném tažení, protože byla ve Finsku „vychovávána a vzdělávána… s Mǫttullem, králem Finů“. Třetí verzi nabízí Egilova sága:
„Erik svedl velkou bitvu na Severní Dvině v Bjarmalandu a zvítězil, jak píší básně. Na této výpravě získal Gunhildu,… a přivedl ji s sebou domů.“ Ve skutečnosti seznámení páru podle historiků proběhlo mnohem méně dramaticky…
Vznešená dcera
Erik pozoruje neohroženou dívku. Za chvíli dostane příležitost s ní prohodit pár slov. Jmenuje se Gunhilda a je princeznou. Líbí se mu. Není žádná křehotinka. Odvaha z ní přímo čiší a skrývá se v ní něco tajemného.
Docela dobře si ji dovede představit po svém boku. Spis Historia Norwegiae ze 12. století tvrdí, že dívka se s Erikem poznala na slavnosti, pořádané jejím otcem, dánským králem Gormem Starým (†asi 958).
Jejich manželství má spojit dvě severské země, Dánsko a Norsko, protože i Erik se pyšní královským původem. Je synem norského panovníka Haralda I. Krásnovlasého (asi 850‒asi 930).
Vláda tyrana
Přezdívku Krvavá sekyra získává Erik proto, že na cestě k moci zabíjel své nevlastní bratry. Mohl za jejich smrt ale opravdu on? Ještě než zemřel jeho otec, za poněkud záhadných okolností skonal Erikův nevlastní bratr Halfdan Černý.
„Je to čarodějka. Podala mu nápoj smrti,“ šeptají si o Gunhildě lidé. Nevědí, jak si vysvětlit princův náhlý skon. Po smrti svého otce Erik ovládne Norsko, ale přízni zdejších obyvatel se příliš dlouho netěší.
Chová se tyransky a lidem s ním brzy dojde trpělivost. Po krátké vládě v letech 930‒934 tyrana i s rodinou vyženou ze země. Královský pár se usadí na Orknejích. Ostrovy na severu Skotska ovládnou v období let 937‒954. Ani tady se ale Erik nechová o nic lépe.
Umírá v bitvě u Stainmoru v roce 954. Po manželově smrti se Gunhilda se svými syny uchýlí na dvůr dánského krále Haralda I. Modrozuba (asi 911‒986), kde jejího syna Haralda II. (asi 935‒asi 970) vychovává samotný král.
Zastřená pravda
Byla Gunhilda, obestřená mnoha legendami, opravdu čarodějkou?
Velké množství informací o ní se nalézá v islandských zdrojích a pochází tak od uprchlíků, kteří utíkali před tyranskou vládou Haralda I. Krásnovlasého a Erika, takže se proti němu i jeho ženě stavěli určitě nepřátelsky.
Podle současné historičky Marlene Ciklaminiové je Gunhildin pobyt ve Finsku a její spojení s čaroději, které líčí ságy, jenom zástěrkou pro Erikovu tyranskou a špatnou vládu. Vinu se snaží svalit na Gunhildu. Obvinění z čarodějnictví tak čelila neoprávněně.
*** Podařený syn se chytne do pasti ***
* Gunhildin syn, norský král Harald II., jedná nekompromisně po vzoru svých rodičů. Odstraní z cesty řadu místních vládců a postupně ovládne velký kus dnešního Norska.
* Zároveň získává kontrolu nad obchodem po celé délce norského pobřeží. Vypraví se také do Bjarmalandu. Postupně se zbavuje závislosti na dánském králi. To se Haraldu Modrozubovi samozřejmě nelíbí.
* Když se spolčí se synem jednoho ze zabitých vládců, je osud Haralda II. zpečetěn. Norský král je vylákán do Dánska a zabit. Modrozub později skoncuje i s Gunhildou. Údajně ji nechá utopit v bažině.
