Psi na povel vybíhají ze svých startovních boxů a řítí se za kořistí. Netuší, že o život běžící zajíc je jen mechanickou návnadou k potěšení publika a že ho nikdy během své závodní kariéry nedostihnou.
Psí závody provázejí lidstvo už po staletí, dlouho však mají formu nelítostné zábavy. Na nejrůznějších místech světa lidé kromě honů s využitím psů organizují soutěže, při nichž chrti pronásledují živá zvířata ve volném terénu.
Moderní Anglie se rozhodne dát této tradici řád, a především poskytnout divákům možnost sledovat dramatické soupeření psů přehledně a s dokonalým komfortem.
Neúspěšný podnikatel
První pokus uskuteční podnikatel W. P. Warner (1832–1899), který u rekreační přehrady Brent na severozápadním okraji Londýna provozuje hospodu. Zákazníky se snaží přitáhnout všemi možnými způsoby.
V roce 1891 sem třeba sezve na 5000 diváků, aby sledovali vypuštění balonu francouzského dobrodruha Louise Capazzy (1862–1928). Ten nakonec nevzlétne a Warner se musí hodně ohánět, aby uhasil vztek zklamaných návštěvníků. Podobně se mu vedlo i s chrtími závody.
U přehrady vybudoval dostihovou dráhu, dlouhou 365 metrů, na níž v roce 1876 uspořádal historicky první závod, při němž táhl atrapu zajíce na drátu. Ani tento pokus jeho hosty nenadchl. Do dějin se jeho autor ale zapsal. Teď už se čeká jen na impulz, který závody chrtů na dráze posune dál…
Město psího hazardu
Ten impulz přichází ze zámoří. Vynálezce a propagátor sportu Owen Patrick Smith (1867–1927) z Memphisu v Tennessee touží přilákat lidi na chrtí závody stejně, jako na hojně navštěvované koňské dostihy.
Po neúspěšných experimentech s vycpanými králíky taženými motocykly, vyvine v roce 1912 mechanického zajíce poháněného motorem, který uniká před pádícími chrty po kruhové dráze, široké 7,5 metru a dlouhé 300 metrů.
Smith vybuduje v kalifornském Emeryville, proslulém městě hazardu, první speciální dostihovou dráhu pro chrty jménem Blue Star Amusement Park. První závod na ní proběhne v sobotu 29. května 1920.
Kruté zklamání
„Psi automatickou návnadu pronásledují se stejným zájmem jako živého králíka. Zajíc je na dráze poháněn elektřinou a pohybuje se jen pár metrů před psy,“ píše Oakland Tribune.
Než se operátoři naučí králíka náležitě ovládat, čeká je ještě spousta potíží. Jako třeba v případě, kdy jeden z nejlepších chrtů mechanickou kořist nakonec dostihne.
Je ale umělým zajícem tak zmaten, že zařízení nijak nepoškodí. „Jediná krutost, ke které tu dochází, je ta, že je kruté psy oklamat,“ píše San Francisco Examiner.
Během šesti let vlastní Smith 25 dostihových drah po celých Spojených státech, od Floridy až po Oregon.
Chrtí závody se pak konečně vracejí i do Anglie, kde svou dráhu v roce 1926 zakládá další Američan, bohatý podnikatel a absolvent Harvardu Charles Alexander Munn (1885–1981).