Vyšetřovatel mu to řekl jasně: „Oběsíme vás, ať už se přiznáte, nebo ne!“ Josef Pavel se přesto zlomit nenechá. Nehledě na kruté výslechy všechna smyšlená obvinění odmítne. Přežije a během pražského jara se vrací na výsluní moci. Ovšem jen na chvíli…

Pochází z chudé dělnické rodiny. V roce 1932 vstoupí do KSČ a spolustraníci si nemůžou Josefa Pavla (1908–1973) vynachválit. Zapálený komunista se brzy dostává do pražského krajského vedení strany.

V roce 1935 je vyslán na Mezinárodní leninskou školu v Moskvě. Později bojuje v občanské válce ve Španělsku (v letech 1936–1939) a v roce 1943 se přihlásí do čs. zahraniční armády ve Velké Británii.

Po návratu do osvobozeného Československa Pavel rychle stoupá mocenskou hierarchií KSČ, v únoru 1948 se výraznou měrou podílí na komunistickém převratu. „Byl náčelníkem hlavního štábu Lidových milicí.

Poté, co komunisté uchopili moc ve státě, aktivně se podílel na represivních opatřeních proti jejich odpůrcům,“ vypráví současný publicista David Hertl. Pak ale přichází tvrdý pád. Strana horlivě hledá vnitřní nepřátele a Pavel se ocitá na seznamu zrádců.

Musíte zdivočet!

Je zatčen. Čelí obvinění ze spiknutí proti Československu a přípravy atentátu na vedoucí funkcionáře KSČ! Důkazy proti němu nemají žádné, tak z něj musí přiznání „vymlátit“. Pavel skončí ve věznici na Ruzyni, kde čelí psychickému i fyzickému týrání.

Vyšetřovatelé nezastírají, co po něm chtějí: „Vy musíte úplně zdivočet. My vás dostaneme do takového stavu, že vám bude všechno jedno a šibenice bude pro vás vysvobozením!“ Jenže vězeň s nimi nespolupracuje. Nic na něj nefunguje, veškerou vinu odmítá!

Přesto ho v prosinci 1953 postaví před soud. Trestu smrti unikne, ale za velezradu vyfasuje 25 let vězení. Zavřou ho v Leopoldově a poté na Pankráci. Pavel neúnavně trvá na tom, že nic neudělal. Tak dlouho žádá o prošetření svého případu, až ho stát vyslyší.

V říjnu 1955 je zproštěn všech obvinění, propuštěn a jako „bolestné“ dostává 40 000 korun. Zpátky do nejvyšších pater politiky se už nehrne, což komunisté jen vítají.

Vyhoví mu, když projeví zájem o práci v zahraničním oddělení Československého svazu tělesné výchovy.

Druhý pád

Uvnitř KSČ probíhá boj o moc. Počátkem roku 1968 získává rozhodující vliv reformní křídlo, které chce v zemi zavést „socialismus s lidskou tváří“. V nové vládě zasedne i Josef Pavel, na starost dostává ministerstvo vnitra.

Hodlá reformovat celý bezpečnostní aparát státu. Kritizuje hlavně dosavadní práci Státní bezpečnosti a podporuje rehabilitaci obětí politických procesů z 50. let. Bohužel s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa přichází vystřízlivění.

„Jeho druhý pád, stejně jako konec nadějí na reformu komunismu, přišel po srpnové okupaci, kdy byl nucen podat demisi a jen těsně unikl novému soudnímu procesu,“ líčí současný historik Milan Bárta.

Ve vězení Pavel sice neskončí, ale představitelé normalizačního režimu ho z očí nepustí. Je vyhozen z KSČ a až do smrti ho bude sledovat Státní bezpečnost.

*** Pomstí se celé rodině ***

* S heslem „boj proti fašismu a reakci“ začínají maďarští komunisté v roce 1946 pronásledovat svoje nepřátele…K hlavním strůjcům této štvanice patří ministr vnitra László Rajk (1909–1949), který v létě 1948 přechází na ministerstvo zahraničí.

* Podpoří však jugoslávského vůdce Josipa Broze Tita (1892–1980) v roztržce s Moskvou a brzy za to bude pykat.

* Za zradu a špionáž ve prospěch Západu je v říjnu 1949 sám popraven. Rajkovu manželku soud pošle na pět let do vězení a jejich děti skončí pod jinými jmény v internátní škole.