22. 11. 1963: V texaském Dallasu byl zavražděn americký prezident John Fitzgerald Kennedy.    
Domů     Doplul Pýtheás z Massalie až do Arktidy?
Doplul Pýtheás z Massalie až do Arktidy?
3.5.2024

Plují stále víc na sever. Zastaví je až „Ztuhlé moře“, jak Pýtheás pojmenuje arktickou pustinu, kudy se nedá proplout lodí ani jít po svých. Hustá mlha, ledová kaše a plovoucí ledovce mu nahánějí hrůzu, a tak raději zamíří zpátky na jih.

Peněz moc nemají, a přesto svému synovi zajistí dobré vzdělání. Díky obětavosti rodičů se Pýtheás (asi 380–asi 310 př. n. l.), rodák z řecké osady Massalie (dnešní francouzská Marseille), může věnovat vědě, a to hlavně matematice a astronomii.

Bystrý mladík současně touží poznat neznámé kraje za hranicemi řeckého světa (oblast Středozemního a Černého moře). Láká ho daleký sever.

Doslechl se, že jsou tam v létě „dny o mnoho delší než noci a že moře se… pravidelně stahuje od pobřeží a zase je zalévá“, líčí současný historik Michael Borovička. Pýtheás by moc rád tyto i další „zázraky“ viděl na vlastní oči.

K tomu ale potřebuje loď s posádkou, což si nemůže dovolit. Naštěstí existuje řešení, díky němuž si svůj sen nejspíše mezi lety 330–325 př. n. l. splní.

Dohoda se snílkem

Kupci z Massalie chystají objevitelskou výpravu. Chtěli by najít vodní cestu mezi Baltským a Černým mořem. Obchodují s cínem z britských ostrovů a jantarem z Baltu a přepravou žádaného zboží loděmi by místo po souši zvýšili svoje zisky.

Pýtheás jim nabídne, že důležitou expedici povede. Váhají, protože má pověst mluvky a snílka. Nakonec se ale dohodnou: Když přiveze náklad cínu a jantaru a bude pátrat po jimi požadované cestě, může probádat daleký sever.

K dispozici dostává novou a speciální loď, pojmenovanou Artemis. Na délku měří téměř 50 metrů a její posádku tvoří až 60 veslařů a dalších 20 námořníků.

Řekové vyrazí do neznámých končin na nové lodi. Brzy o ni málem přijdou.
Řekové vyrazí do neznámých končin na nové lodi. Brzy o ni málem přijdou.

Pomůže černá barva

Potřebují plán, jinak jejich plavba skončí dřív, než pořádně začne. Gibraltarský průliv, jedinou cestu ze Středozemního moře, hlídají Kartaginci, kteří cizí plavidla bez milosti potápějí. Pýtheás je ale převeze.

Údajně nechává Artemis natřít černou barvou a během temné noci nepozorovaně pronikne do Atlantského oceánu. V úvahu však připadá i to, že se Řekové kritickému místu úplně vyhnuli.

Možná pěšky přešli až na západní pobřeží Galie (dnešní Francie) a teprve na pobřeží Biskajského zálivu postavili svoji loď. Buď jak buď, právě ve zdejších vodách Pýtheás poprvé na vlastní kůži zažije mohutný odliv.

Když zakotví u břehů Bretaně nedaleko ostrova Ouessant, Artemis se během „chvilky“ ocitá na suchu. Posádka ještě stihne na poslední chvíli podepřít její boky vesly, aby se nepřevrhla!

Na konci světa

Zamíří k jihozápadnímu pobřeží dnešní Anglie, kde nakoupí cín. Pivo, jež s nimi chtějí zdejší obyvatelé směnit za červené víno, ale Řekové odmítnou. Ta „břečka“ jim vůbec nechutná!

Mnohem větší dojem na ně udělají hejna velryb, na která narazí o pár týdnů později. Obří kytovce ještě nikdy neviděli. Pýtheás při té příležitosti pojmenuje nedaleké ostrovy Orcas (dnešní Orkneje).

Zdejší lidé mu prozradí, že ještě více na sever se nachází Thúlé, bájná země na konci světa (nejspíše Island). Právě ta se stává jeho příštím cílem. Prozkoumá ji a už zase spěchá na moře. Vyrazí na severozápad, další zemi však už neobjeví.

Po pouhém dni plavby narazí na zamrzlé moře. „Ani země, ani voda, ani vzduch tady neexistují odděleně. Je to jakási směs všeho dohromady,“ přibližuje Pýtheás arktickou pustinu. V Řecích vyvolává úzkost, a tak se rychle obracejí zpátky na jih.

Thúlé se dodnes nepodařilo lokalizovat. V úvahu připadají Island či Skandinávie.
Thúlé se dodnes nepodařilo lokalizovat. V úvahu připadají Island či Skandinávie.

Nikdo mu nevěří

Na návrat do Massalie je brzy, ještě nesplnil všechny úkoly. Pýtheás se kolem pobřeží Norska vydává do Severního moře – či snad dokonce až na Balt –, kde objevuje bohatá naleziště jantaru.

Marně naopak hledá vodní cestu do Černého moře, protože ta jednoduše neexistuje… Zklamaný tímto neúspěchem konečně zamíří domů. Možná riskne další plavbu přes Gibraltarský průliv, což by s plně naloženou lodí dávalo největší smysl.

Nebo pluje po Rýnu a jeho přítoku Mosele do francouzského vnitrozemí a zbytek cesty zdolá pěšky. Každopádně v Massalii je vřele přivítán. Kupci září spokojeností, byť jejich vyslanec Balt s Černým mořem „nepropojil“.

Cena přivezeného cínu a jantaru totiž mnohokrát převyšuje náklady vynaložené na výpravu. A ohromí je i vyprávění o dalekém severu. Ovšem ne tak, jak by si Pýtheás představoval. Všem je jen pro smích. Jeho historky jsou tak neskutečné, že jim prostě nikdo nevěří!

Přežije díky kritikům

Nenechá se znechutit. Svoje zážitky z plavby sepíše do díla Na oceánu (Peri tú Ókeanú). Obsáhlý spis v dalších staletích podrobí kritice věhlasní starověcí učenci. Hlavně řecký historik a geograf Strabón (asi 63 př. n. l.–asi 24 n. l.) je k němu nemilosrdný a jeho autora nazve „arcipodvodníkem“!

Nakonec je ale dobře, že má Pýtheás tolik kritiků. Dílo Na oceánu totiž skončí v Alexandrijské knihovně, která později i se svými poklady beze stopy zmizí. Právě díky Strabónovi a dalším autorům se vzácný spis částečně dochová alespoň v úryvcích.

První známý objevitel Arktidy tak může být po mnoha staletích rehabilitován. Jeho jméno očistí Fridtjof Nansen (1861–1930).

„Poznámka, že k směsici země a moře patří i vzduch, není vůbec absurdní, ale dokonce zcela názorná,“ obhajuje Pýtheův popis arktické pustiny uznávaný norský polárník, který mimo jiné prozkoumal vnitrozemí Grónska.

*** Do Říma přiveze nosorožce ***

* Římané v 1. století našeho letopočtu vypraví několik expedic do nitra Afriky…Vojevůdce a obchodník Julius Maternus kolem roku 90 našeho letopočtu vyrazí z lybijského přístavu Leptis Magna a přes Saharu pronikne do země zvané Agisymba (nejspíše oblast kolem Čadského jezera).

* Detailně popíše zdejší faunu a zpátky do Říma se údajně vrací s dvourohým nosorožcem.

Zdroje informací a fotografie
Související články
reklama
Zajímavosti
Dobrovolnice na Baltu chladily pivo a čelily urážkám
Cvičení švédské domobrany v roce 1927 si vysloužilo pochvalu i v novinách. Lotty, jak se říkalo příslušnicím ženského dobrovolnického sboru, se ukázaly jako výtečné kuchařky. Zvláštní uznání získaly za to, jak dokážou chladit pivo. Nešlo o znuděné paničky, které si odskočily od rodinného krbu. Ve 20. letech vznikly v některý pobaltských zemích organizace ženské domobrany, které následně vydatně […]
premium
Provokovaly plné stadiony za protektorátu Němce?
„Gól,“ bouří fanoušci na tribuně na pražské Letné. Vlastenecká fotbalová srdce jásají. Právě se podařilo poslat branku do sítě nenáviděných okupantů. Kromě míče na jejich adresu občas letí vzduchem i peprná nadávka, buráky, nebo dokonce kámen… „Čechům, kteří ve sportu, jak známo hrají velkou úlohu, bude i nadále ponechána volnost, aby si pořádali svoje zemské […]
premium
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku.  Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz […]
5 leteckých útěků z totality: K úspěchu dopomohly i prášky na spaní
Mezi mraky probíhá letecký souboj. Po zuby ozbrojená stíhačka MiG ale nalézá překvapivě rovnocenného soupeře v nenápadném letadélku Zlín. V jeho kokpitu totiž projektilům z palubního kanonu brilantně uhýbá mistr světa v letecké akrobacii. Tisíce lidí touží uprchnout z totalitního režimu, ale ne všichni mají k dispozici potřebné možnosti a podmínky k úspěšnému překonání pečlivě střežených hranic. Pro piloty jsou hranice prostupnější […]
premium
Věda a vynálezy
Citroën si vychovával zákazníky už od kolébky
Sází na originální reklamu a za propagaci svých aut utrácí milionové částky. Rád riskuje a snaží se vyrábět levné a přitom kvalitní vozy, o nichž bude s obdivem mluvit „celý svět“. Francouzský průmyslník a vizionář André Citroën si prostě plní svoje sny a během života vybuduje základy respektované automobilové značky, která letos slaví 100. narozeniny!   […]
Penicilin: Fleming vydělal na své zapomnětlivosti
Ztráty na lidských životech jsou za první světové války enormní. Nic takového si lidstvo do té doby nedokázalo představit. Vojáci neumírají jen přímo v důsledku bojů, ale také v polních lazaretech a nemocnicích vinou infekcí, na které jsou tehdejší doktoři krátcí.   1922 Bojovný enzym Původně se zabýval výzkumy efektivnější léčby pohlavní nemoci syfilis. Hrůzy […]
Slavnostní otevření Panamského průplavu: Američané museli nejdřív porazit moskyty
Měla to být sláva se vším všudy. Lavice pro hosty z celého světa však zejí prázdnotou. Cestu nákladní lodi SS Ancon právě otevřeným Panamským průplavem sleduje jen hrstka přítomných. Svět vstoupil do války, lidé proto o jednu z největších staveb v dějinách ztrácejí zájem.   Byla to bída. Když Američané v roce 1904 převzali od […]
Sigmund Freud: Ve středověku by ho upálili?
Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením. Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální. Na svět přichází 6. května 1856 v moravském Příboru v německy mluvící rodině původem z polské Haliče. Už v dětství […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz