V kalendáři stojí 20. červenec 1969. Ke 384 000 kilometrů vzdálenému Měsíci se přibližuje 14tunový lunární modul Apolla 11. Američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin na jeho palubě již za chvíli korunují největší vesmírný projekt všech dob, který před osmi lety vyhlásil tehdejší prezident J. F. Kennedy.

Ve 21.17 hodin dosedají na povrch Měsíce.

„Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo,“ vyřkne Neil Armstrong (1930–2012) jednu z nejslavnějších vět v dějinách, když půl hodiny po přistání otiskne první stopu pozemšťana do měsíčního prachu.

Ještě předtím se znovu zaposlouchá do hudby ve sluchátkách svého skafandru. Ta jako by byla před 76 lety zkomponována právě pro tento okamžik.

Kapitán Apolla 11 si ze Země přiváží na magnetofonu nahrávku slavné 9. symfonie – Novosvětské od českého hudebního skladatele Antonína Dvořáka (1841‒1904). Po dvou hodinách a 13 minutách se oba astronauti vracejí na velitelský modul a odtud zpátky na Zemi.

24. července 1969, po osmi dnech od startu, mise Apolla 11 úspěšně končí přistáním. Dvořákova Novosvětská se vrací s astronauty. Není to ale její první ani poslední výlet do kosmu…

Okouzlený New Yorkem

Co na symfonii americké astronauty tolik fascinuje, že si ji berou s sebou na Měsíc? O nějakém patriotismu nemůže být ani řeč.

Dvořák není žádný Američan a jeho Novosvětská nemá obsahově s vesmírem nic společného… „Novosvětská symfonie vznikla v prvních měsících Dvořákova pobytu v New Yorku v roce 1893. Je to jeho první dokončené dílo na americké půdě.

A zcela jistě jsou z ní cítit americké vlivy. Dvořák byl New Yorkem doslova ohromen. Moderním prostorem města, technikou i spoustou lidí.

Bylo to velmi heterogenní a multikulturní město, na rozdíl od tehdejší Prahy,“ vysvětluje Kateřina Nová, vedoucí Muzea Antonína Dvořáka v Praze.

Zatímco američtí astronauti snad proto Antonína Dvořáka milují, on si zamiluje klavíry značky Steinway.

Sen o míru

Co chtěl autor symfonií, když si její první tóny přehrával pravděpodobně právě na Steinwayi, vyjádřit?

Z některých publikovaných rozhovorů je zřejmé, že při kompozici 2. a 3. věty Novosvětské se nechal inspirovat Eposem o Hiawathovi od amerického spisovatele Henryho W. Longfellowa (1807–1882).

„Ten vypráví o udatném indiánském náčelníkovi, který chce sjednotit indiánské kmeny a nastolit mír. Tento příběh se ho velmi dotýkal…,“ doplňuje Kateřina Nová.

Dvořákova Novosvětská se krátce po své premiéře ve vyprodané newyorské Carnegie Hall v prosinci 1893 stává jednou z nejhranějších symfonií v USA. Pro Ameriku se rovněž stává zlomem v přijetí černošských spirituálů jako svébytného umění. Američané považují Novosvětskou za svoji hudbu, tak trochu si ji přivlastní…   

S českými kořeny

Poprvé se Novosvětská podívala do vesmíru již během letu s označením Gemini 7 v roce 1965. Tedy o celé čtyři roky dříve, než „přistane“ na Měsíci! Pilotem této mise je James Arthur Lovell, Jr. (*1928).

Jeho dědeček pocházel z Dolní Lukavice na Plzeňsku. Odtud utekl do Ameriky. Další osobou, která Dvořákovu nahrávku „propašuje“ na Měsíc, je americký astronaut českého původu Eugene Cernan (1934‒2017). Stane se tak v roce 1972, na palubě Apolla 17.