Píše se rok 1948 a Evropa se snaží vzpamatovat z následků druhé světové války. I v Československu to tepe událostmi. K moci se dostávají komunisté, prezidentský post přebírá Klement Gottwald a pomalu jsou napínány sítě totality.
To všechno s radostí sleduje Luisa Landová-Štychová, která v té době už má řadu politických zkušeností.
„Nechci vést obchod, moje budoucnost je úplně jiná,“ snaží se Aloisie Vorlíčková (1885–1969) vysvětlit svým rodičům, kteří jí chtějí předat pekařství a koloniál v obci Ratboř na Kolínsku.
Jejich dcera, která si později bude říkat Luisa a převezme od své babičky příjmení Landová, má blízko k anarchistickému hnutí, proto míří do politiky. Zajímají ji sociální záležitosti, často kritizuje měšťáckou společnost.
V roce 1907 se přidává k antimilitaristickým protestům, vedeným českými anarchisty, a dokonce vstupuje do České anarchistické federace. Vorlíčkovi jen kroutí hlavami.
„Co z té naší holky jen bude?“ říkají si a sledují, jak místo aby „byla do kšeftu“, Aloisie zkouší herectví. „A přitom je študovaná,“ postesknou si nad zmařeným plánem, kterému nahrávala skutečnost, že dcera vychodila obchodní školu.
![Ve společnosti anarchistů je druhá zprava](https://historyplus.cz/wp-content/uploads/2023/05/redakc1-762x507.jpg)
Bez sebevědomí
Touží se prosadit a být uznávaná, vždy vybočuje z řady. Mohla by působit sebevědomě, ale opak je pravdou. „Jsem marná,“ zoufá si Luisa a bojuje se silným pocitem méněcennosti.
Mnohé se jí ovšem i tak podaří prosadit, jako například vlastní výběr manžela. Své ano říká Jaroslavu Štychovi (1881–1941), nicméně manželství považuje potlačení svobody ženy a vnucení společensky zažitého postavení.
Na její dobu jde o revoluční myšlenku, kterou se však nebojí v rámci svého feministického působení prosazovat.
V manželství tedy nadšením nehýří. „Stala jsem se nehonorovanou služkou svého muže a pak své rodiny,“ říká, ale díky Štychovi si zamiluje astronomii.
![Luisa rozhodně nepatřila mezi spokojené hospodyňky.](https://historyplus.cz/wp-content/uploads/2023/05/snimek-obrazovky-1159-e1685365240236-762x552.png)
Idea republiky
Luisa se přes řadu spolků dostává až do vrcholné politiky. A je to ona, kdo do ní vnese důležité slovo „republika“.
Budoucí uspořádání země po očekávaném zhroucení monarchie zůstává otevřené, Landová-Štychová ale razí ideu, že nejlepším řešením by byla republika. Když 28. října 1918 skutečně vzniká, Luisa získává post poslankyně, který následně obhajuje i ve volbách.
Chce zastavit prostituci, legalizovat potraty, prosadit ideu rovnoprávnosti žen a také zajistit lepší péči o matky i sirotky. Později vystupuje proti fašismu.
![Po vzniku republiky se podívala až do USA.](https://historyplus.cz/wp-content/uploads/2023/05/snimek-obrazovky-1166-e1685365468941-762x417.png)
Okouzlená východem
„Podívejte se na Sovětský svaz,“ radí svým kolegům, aby se inspirovali z událostí, probíhajících na východ od našich hranic, kam čím dál častěji směřuje její obdiv, který nakonec přerůstá v naprosté okouzlení.
Když potom při hlasování o Zákonu na ochranu republiky nezvedne ruku, je v roce 1923 vyloučena z Československé socialistické strany. Nelení a brzy vstupuje do té komunistické, a když ta se pak dostává plně k moci, Luisa se částečně stahuje do ústraní.
Věnuje se činnosti v České astronomické společnosti, ale nikoli ve vědeckém smyslu, i zde dohlíží na ideovou orientaci. K tomu prosazuje trendy ze sovětské vědy.
Foto: wikimedia.org, youtube.com, annapammrova.cz