„Je můj!“ vyjekne žena s nepříčetným výrazem ve tváři a vší silou vytrhne sokyni z ruky kapesník, který jim z pódia hodil skladatel a klavírní virtuos Franz Liszt.

Ten je proslulý nejen svým hudebním talentem, ale i atraktivním vzhledem, který u jeho obdivovatelek vyvolává přímo extatické stavy.

Narodil se 22. října 1811 do rodiny služky a státního úředníka…Po otci – amatérském muzikantovi, jenž se osobně poznal s velikány jako Joseph Haydn (1732–1809) či Ludwig van Beethoven (1770–1827), zdědí hudební vlohy.

Je proto nasnadě, že se Franz Liszt (1811–1886) začne od malička učit hře na několik hudebních nástrojů. Od osmi let skládá první vlastní hudbu a o rok později začne koncertovat.

„Bude z něj druhý Mozart!“ raduje se otec, a aby dopřál synovi co nejlepší vzdělání, odstěhuje se rodina do Vídně. Zde se rozvíjení Franzova talentu ujme sám Antonio Salieri (1750–1825).

Život mladého Liszta další roky nápadně kopíruje osudy Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791) – neustálé komponování, cvičení, cestování a koncertování. Tempo zvolní až po otcově smrti v roce 1827.

Jako mrtvý

Pak se Liszt i s matkou stěhuje do Paříže. Živí se poskytováním lekcí klavíru a právě při jedné se poprvé zamiluje, a to do své studentky Karolíny de Saint-Cricqové (1810–1872). „Nikdy!

Není z dost dobré rodiny,“ postaví si hlavu její otec, francouzský ministr obchodu. Liszt se z toho zhroutí. Asi na tři roky se zcela odstřihne od okolního světa a utápí se v hlubokých depresích. Zmate tím dokonce i noviny, které otisknou zprávu o jeho smrti.

Z marasmu ho vytrhnou až výstřely červencové revoluce roku 1830, kdy dojde k sesazení krále Karla X. (1757–1836) z trůnu, na němž jej vystřídá liberálnější Ludvík Filip Orleánský (1773–1850).

Tehdy také Liszt po dlouhé době zasedne ke klavíru a začne opět komponovat, byť na koncertování zatím nemá myšlenky.

Hazí mu šperky

Všechno se změní 9. března 1832. Toho dne totiž zhlédne vystoupení italského houslisty Niccola Paganiniho (1782–1840) a zážitek mu připomene, jaké to je stát na jevišti a být obdivován uchvácenými posluchači.

Lisztův první veřejný koncert po letech na sebe nenechá dlouho čekat. „Jeho vystoupení vyvolávala hysterii podobnou jako u moderních popových umělců.

Ženy omdlévaly, aristokratické dámy mu házely své šperky a jeho nedopalky od doutníků sbíraly jako svaté relikvie,“ píše současný finský hudební historik Pekka Gronow.

Této do té doby nepoznané davové psychóze se dokonce začne přezdívat „lisztománie“. Chtějí ho všechny, dostane ho ale až hraběnka Marie d´Agoult (1805–1876). Jejich vztah ale nepřežije Lisztovy milostné aférky.

*** Přátelí se se Smetanou ***

* Koncertní šňůra Franze Liszta vede několikrát i přes Čechy. Poprvé v Praze vystoupí v roce 1840 a několikrát se sem vrátí.

* Při jedné návštěvě se seznámí i s Bedřichem Smetanou (1824–1884), který patří mezi jeho velké obdivovatele.

* „Pokládejte mě za nejhorlivějšího stoupence našeho uměleckého směru, jenž slovem i činem stojí za jeho svatou pravdou,“ napíše Lisztovi.

* Skladatel maďarského původu mu nezůstane komplimenty dlužen a ocení skladby ze Smetanova klavírního cyklu Šest charakteristických kusů s tím, že patří k tomu „nejznamenitějšímu, krásně cítěnému a nejjemněji propracovanému, jež v poslední době poznal“.