18. 9. 1793: Americký prezident George Washington položil základní kámen ke Kapitolu, v němž se dodnes schází Kongres. Stavba trvala dalších téměř 100 let.    
Domů     Jak vědec a malíř stvořili pravěk?
Jak vědec a malíř stvořili pravěk?
6.5.2024
Zdenek Burian a Josef Augusta

Čtenáři napínavých příběhů z celého světa stejně jako experti z oboru paleontologie stojí v údivu nad dalším obrazem. Dva Češi právě představili nový pohled na pravěk. Přesný a vědecky věrný, a přitom přitažlivý jako ilustrace toho nejdobrodružnějšího románu.

Malíř Zdeněk Burian (1905–1981) z Kopřivnice vlastně vůbec výtvarníkem být neměl. Otec z něj chtěl mít lesníka, a tak nedal na přemlouvání synova učitele kreslení, že takový talent by se měl rozvíjet.

Jenže Zdeňkova matka je ženou činu, proto jednoho dne sbalí syna a odveze ho do Prahy.

Zkoušky na Akademii výtvarných umění tam Zdeněk složí na jedničku, a to v přijímací komisi sedí veličiny jako Max Švabinský (1873–1962), Vojtěch Hynais (1854–1925) nebo Jakub Obrovský (1882–1949).

Školu mladý Burian opustí předčasně a rychle se stává zavedeným ilustrátorem dobrodružných knih. A jedna z nich změní život nejen jemu, ale i několika generacím čtenářů.

V roce 1932 totiž vybaví pěti ilustracemi povídku Lovci sobů a mamutů, kterou pro časopis Malý čtenář napíše spisovatel Eduard Štorch (1878–1956).

U Burianů topí

Ilustrace objeví paleontolog Josef Augusta (1903–1968) a nabídne malíři spolupráci. Zadání je nezvyklé – podle kostry vytvořit věrnou podobu neandertálce a prehistorického ještěra diplodoka.

Burian první náčrt zvládne během 20 minut a zakrátko už vytváří podle Augustových zadání i velkoformátové obrazy. Oba jsou perfekcionisté. „Byly to desítky hodin, kdy spolu kreslili, zkoušeli, ladili, skicovali.

U Burianů v kamnech zatápěli jeho skicami,“ potvrzuje Jakub Sluka (*1974), kurátor výstavy děl Zdeňka Buriana Širým světem, která před několika lety nadchla návštěvníky pražského Obecního domu.

Svět žasne

Josef Augusta jako správný popularizátor vědy nelení a v roce 1941 vydává knihu Zavátý život, o rok později obsáhlé dílo Divy prasvěta a obojí svými malbami doprovází právě Zdeněk Burian.

Dvojice autorů svou slávu šíří i v zahraničí.

Kniha Tiere der Urzeit vychází v roce 1956 v Německu, dočká se vydání v mnoha dalších jazycích a svět náhle objevuje ve Zdeňku Burianovi jednoho z nejvyhlášenějších odborníků na ztvárnění prehistorických živočichů.

Čtenáři stojí fronty na knihy Neandertálci, Z pradějin člověka, Úvod do všeobecné paleontologie, Ztracený svět či Opolidé a předlidé.

Spolupráce obou mistrů svého oboru trvá až do Augustovy smrti v roce 1968. Za 33 let stačí vytvořit 260 olejomaleb a dalších 100 obrazových rekonstrukcí jinými výtvarnými technikami.

V 18 jazycích

Ani po smrti Josefa Augusty Zdeněk Burian svět pravěku neopouští. Začíná spolupracovat s profesorem Zdeňkem Vlastimilem Špinarem (1916–1995), s nímž během následujících deseti let vytvoří na osm desítek dalších odborných rekonstrukcí.

Špinarova kniha Life Before Man vychází od roku 1972 v 18 jazycích. Zdeněk Burian má před sebou mnoho dalších plánů. Cyklus rozměrných pláten pro Zoo ve Dvoře Králové, přibližujících pravěký život od prvohor po čtvrtohory, už ale dokončit nestačí.

Související články
reklama
Zajímavosti
Filip I. Francouzský: Uspokojoval jen tělesné tužby?
Zapudil svou manželku, prý mu vadila její tloušťka. Nahradí ji mladší ženou, která je ale tehdy už vdaná. Filip v tom problém nevidí. Prostě si ji vezme a plnými doušky si užívá jejího půvabu. Výzvy papeže k ukončení nezdravého manželství ignoruje, a tak přijde trest. Je první z královské dynastie Kapetovců, koho při křtu pojmenovali […]
premium
5 úchvatných zámeckých knihoven: Vznikly z vášně, žalu i peněz Rothschildů
Nešťastná vdova oplakává svého muže a hledá nový smysl života. „Založím knihovnu, která bude první mezi všemi,“ rozhoduje se nakonec. A už také ví, kam knihovnu umístí. V zámecké věži jí to bude dokonale slušet. Šlechtická sídla nesloužila jen pro pohodlný život svých majitelů. Ti je někdy dokázali proměnit i v centra vzdělanosti. Nejčastěji po sobě zanechali […]
premium
Římské lázně: Nechyběla v nich ani knihovna
Dva římští řemeslníci rázují po ulici v družném hovoru. O kousek dál kráčí vznešená dáma, doprovázená otrokyní. Všichni míří do blízkých Caracallových lázní v jihovýchodní části města. Drobný zvonek právě oznámil, že byly otevřeny. Vstup do nich je zadarmo nebo za symbolickou cenu. Očistnou koupel si tak může dopřát úplně každý.   Nejenže se zbaví […]
Malíř Ghirlandaio: Záleželo mu na slávě, ne na bohatství
Uměleckou dílnou Domenika Ghirlandaia se prochází nový žák. Ačkoli je mu pouhých 13 let, prokazuje už tehdy naprosto mimořádné nadání. Oním mladíkem je Michelangelo Buonarroti. Jeho učitel ale ovlivní mnohé další geniální umělce. Patří mezi ně také Leonardo da Vinci… Pracuje pro papeže, Mediceje a další přední florentské osobnosti. Řeč je o renesančním malíři Domeniku […]
premium
Věda a vynálezy
Penicilin: Fleming vydělal na své zapomnětlivosti
Ztráty na lidských životech jsou za první světové války enormní. Nic takového si lidstvo do té doby nedokázalo představit. Vojáci neumírají jen přímo v důsledku bojů, ale také v polních lazaretech a nemocnicích vinou infekcí, na které jsou tehdejší doktoři krátcí.   1922 Bojovný enzym Původně se zabýval výzkumy efektivnější léčby pohlavní nemoci syfilis. Hrůzy […]
Slavnostní otevření Panamského průplavu: Američané museli nejdřív porazit moskyty
Měla to být sláva se vším všudy. Lavice pro hosty z celého světa však zejí prázdnotou. Cestu nákladní lodi SS Ancon právě otevřeným Panamským průplavem sleduje jen hrstka přítomných. Svět vstoupil do války, lidé proto o jednu z největších staveb v dějinách ztrácejí zájem.   Byla to bída. Když Američané v roce 1904 převzali od […]
Sigmund Freud: Ve středověku by ho upálili?
Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením. Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální. Na svět přichází 6. května 1856 v moravském Příboru v německy mluvící rodině původem z polské Haliče. Už v dětství […]
Měla první řiditelná vzducholoď problémy s větrem?
I když fouká slabý větřík, Giffard se nedokáže se svou vzducholodí otočit a letět nazpět. Je zklamaný, nicméně radost mu udělá alespoň to, že s ní může zatáčet. Je to pro něj důkaz, že plně řiditelná vzducholoď není hloupým výmyslem. Chce to jen víc času a peněz, aby ji byl schopen sestrojit…   Síla páry ho […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz