Od rybníka v Telči se ozývá hlasitý povyk. „Přihraj! Sem!“ křikne jeden z hokejistů v teplém svetru. Už už se natahuje po puku, když mu ho přímo před nosem vyfoukne usměvavá tmavovlasá dívka. Není to nikdo jiný než zdejší hraběnka…
Pro nový sport, který v českých zemích získává stále větší popularitu, se Markéta Podstatzká-Lichtenštejnová (1912–1994) doslova nadchne. Nepatří totiž k ženám, které by volný čas trávily vyšíváním nebo u čaje v salonu. Naopak.
Už odmalička holduje zimním sportům – sáňkuje, lyžuje a bruslí. Na zámku v Telči, kam se přestěhuje v roce 1931 po svém sňatku s hrabětem Leopoldem Podstatzkým-Lichtenštejnem (†1979), dokonce pomáhá založit místní hokejový tým. Přirozeně ho i financuje.
Dáma s hokejkou
Markéta nazuje brusle, oblékne teplý svetr a popadne hokejku. „Na led! Rychle!“ povzbuzuje své mužské přátele. Žádný ženský hokejový klub u nás tehdy ještě neexistuje, dokonce i v Evropě je tento sport teprve v plenkách.
Ženy s hokejkou se sice na kluzištích objevují už koncem 19. století, ale výhradně v zámoří, a to na kanadských univerzitách. První soutěž vzniká v Americe roce 1920, dva roky nato je založena i ženská hokejová asociace.
To v Československu se zatím po rybníku prohánějí jen muži. Hraběnka si z toho ale vrásky nedělá…
Štědrá mecenáška
Pořídí si hokejku, sportovní úbor a pravidelně vyráží na led. Ve 30. letech dokonce v Telči založí místní hokejový oddíl. Stane se jeho předsedkyní a štědrou mecenáškou. „Opravdu hokej hrávala.
Na mnoha fotografiích je vidět v hokejové výstroji,“ zmiňuje se bývalý kastelán ze zámku v Telči Bohumil Norek. Stadion tehdy ještě nadšenci nemají, bruslí se hlavně na zmrzlých rybnících Ulickém a Štěpnickém.
Hraběnka přitom rozhodně není jen „hokejovou“ ozdobou. Každý zápas osobně zahajuje a účastní se i rozbruslení.
Bez helmy a chráničů
Svému týmu propůjčí i rodové logo. Svetry hráčů tak ozdobí pětilistá růže, nad níž se skví výrazné logo SK TELČ.
Přesně tentýž úbor obléká i hrdá sponzorka – ke sportovnímu dresu si pak nasazuje ještě prošívané šortky, pruhované punčochy a teplé pletené rukavice.
Ostatně díky svému zápalu a šarmu Markéta zařídí, že do Telče zavítá v roce 1939 československé národní mužstvo. „Fotili se s hraběnkou Podstatzkou-Lichtenštejnovou, předsedkyní hokejového klubu, na náměstí,“ připomíná Norek.
V Telči zůstane hraběnka až do konce druhé světové války, pak její rodina o zámek přichází a ona s manželem odejde do Rakouska. Tam Leopold v roce 1979 umírá. Markéta ho přežije o 15 let.
