Mladý litevský kníže se žení, aby posílil vztahy své země se sousedním mocným Polskem. Až bude o půl století později ležet na smrtelné posteli, bude jméno jeho rodu znát celá Evropa.

Litevské velkoknížectví existuje už osm desítek let, když se vlády ujímá dynastie Gediminovců, odvozující svůj původ od knížete Gediminase (asi 1275–1341). Ten položí základy vzestupu Litevců, schopných nyní konkurovat i mocenským zájmům Moskvy.

Litva vytlačí mongolské nájezdníky, ovládne Kyjev a vzepře se tlaku řádu německých rytířů. Na konci 14. století je jednou z nejmocnějších evropských zemí a její území zahrnuje dnešní Bělorusko, Ukrajinu i části Polska a Ruska.

Proti rytířům

Hrozba řádu německých rytířů vůči poslední pohanské zemi v Evropě stále trvá, a tak Litva v roce 1385 uzavírá tzv. Krewskou unii s Polskem. Oba státy si ponechají samostatnost, ale do svého čela postaví společného vládce. Mladý litevský kníže Jogaila (kolem r.

1362–1434) podle smlouvy uzavírá sňatek s polskou dědičkou Hedvikou z Anjou (1374–1399), přijímá křest a usedá na polský trůn jako Vladislav II. Jagello. Stává se zakladatelem nové dynastie, která jednou ovládne i české země.

Svatba jako pojistka

Ne všichni Litevci jsou Vladislavovi za spojení s Polskem vděční. Mezi nespokojence patří třeba jeho bratranec Vytautas (asi 1350–1430). Vladislav sice nepatří k energickým vládcům, ale schopnosti diplomata mu nechybějí.

S Vytautasem se dohodne na rozdělení moci a předává mu moc nad samotným územím Litvy, protože má na starosti důležitější úkoly. „Na prvním místě je udržení polského trůnu,“ uvědomuje si Vladislav.

Oficiálně je totiž stále pouze spoluvládcem Hedviky, která ale v roce 1399 ve věku pouhých 25 let umírá. Proto si Vladislav v roce 1402 pojišťuje své postavení svatbou s vnučkou bývalého polského krále Kazimíra III. (1310–1370), Annou Celjskou (asi 1380–1416).

Rozdrtí křižáky

Země čelí dalšímu útoku řádu německých rytířů. Křižácká výprava napadne Litvu a doufá v neutralitu Polska, ale Vladislav Jagello do války vstupuje a po Vytautasově boku 15. července 1410 slavně poráží nepřátele v bitvě u Grunwaldu.

Jeden z největších střetů v dějinách středověké Evropy proti sobě postaví přes 60 000 vojáků. Expanze německých rytířů končí a Polsko i Litva jsou opět silnější. „Stále mi ale chybí následník,“ zoufá si panovník.

Dočká se až po šedesátce, ve čtvrtém manželství s litevsko-ruskou kněžnou Sofií (asi 1405–1461). Ta mu porodí syny Vladislava (1424–1444) a Kazimíra (1427–1492), kteří oba postupně získají polskou korunu.

Vladislav II. Jagello umírá 1. června 1434, právě před 590 lety, a jím založená dynastie Jagellonců se stane jedním z nejmocnějších rodů střední Evropy.