Těžký dvouplošník dokončuje obrat nad bahnitým letištěm a klesá k druhému pokusu o přistání. Náhle se ale nakloní prudce vpřed a ani zkušená dvojice pilotů už nedokáže stroj vyrovnat. Jde opravdu jen o tragickou nehodu, nebo o atentát?

Když se v roce 2019 na Slovensku pořádá celonárodní anketa o největšího Slováka, má jednoznačného vítěze. Nejdůležitější osobností slovenských dějin je zvolen politik, voják a jeden ze zakladatelů Československa, Milan Rastislav Štefánik (1880–1919). V nově vzniklém státě mu ale osud nedopřál žít dlouho.

Cesta za Sluncem

Zpočátku je Štefánikova kariéra převážně vědecká.

V Paříži spolupracuje s věhlasnými astronomy, odborné časopisy publikují jeho studie, vede francouzskou výpravu do asijského Turkestánu za pozorováním zatmění Slunce, je vyslán na Tahiti sledovat Halleyovu kometu.

Přichází ale první světová válka a Štefánik nastupuje k francouzskému letectvu. Z fronty se vrací se zraněním, ale s novou vizí. Snaží se podporovat vytvoření československého státu.

Díky svým kontaktům dokáže domluvit například setkání T. G. Masaryka (1850–1937) s francouzským premiérem Aristidem Briandem (1862–1932).

Terén výborný

Štefánikovy snahy o vznik Československa neutuchají. Podporu hledá v Rusku, cestuje do USA. A jeho sny se nakonec splní. Jako politik a voják je ideálním kandidátem pro funkci ministra vojenství v nové vládě. Opět cestuje po Evropě.

V roce 1919 vede jednání v Itálii, když ho nové úkoly povolají zpět do vlasti. Od italské armády si vyžádá přidělení letadla. Do Bratislavy letí informace o chystaném letu.

„Zařiďte, aby letiště uvedeného města bylo vybavené přistávacími signály neustále udržovanými ve směru větru,“ píše se v tajném v radiogramu. „Je to největší letiště na východ od Prahy. Terén tvrdý a výborný,“ zní odpověď.

Dva pokusy

Stroj Caproni startuje 4. května 1919 v 8.07 hodin. Do kokpitu usedají dva zkušení piloti, Giotto Mancinelli-Scotti a Umberto Merlini.

Třímotorový dvouplošník má otevřenou kabinu, takže Štefánik má při startu z letiště poblíž Udine na sobě kromě generálské uniformy také několik vrstev spodního prádla, dva svetry a koženou kombinézu. V Bratislavě ale nic není tak, jak má být.

Travnatá plocha je po deštích nasáklá vodou a posetá loužemi, což ale do Itálie nikdo nenahlásil. Pilot proto zvedne letadlo, provede obrat a pokusí se o přistání znovu proti větru. Stroj náhle zakolísá, otočí se nosem dolů a po dopadu na zem se vznítí. Nikdo nepřežije.

Stříleli Maďaři?

Oficiální zpráva italské vyšetřovací komise vylučuje vliv počasí, poruchu stroje i chybu pilotů. Spekuluje o anténě rádia, která se zapletla do výškovky. Vzhledem ke Štefánikovu významu se ale ihned vynořují i jiné teorie.

Viníků, kteří by měli zájem na politikově odstranění, najdou konspirátoři nespočet. Snad překážel francouzským či italským geopolitickým zájmům. Na jeho odstranění se mohl podílet Edvard Beneš (1884–1948), aby se zbavil konkurence.

Letadlo se také mohlo stát terčem palby maďarské armády, s níž bylo v té době Československo stále v konfliktu. Žádná z těchto teorií se ale nikdy nepotvrdí.