18. 11. 1862: Na vltavském břehu v Praze bylo slavnostně otevřeno Prozatímní divadlo, předcházející stavbě Národního.    
Domů     Klíč k Anglii: Srdce Doveru se za staletí přesunulo do podzemí
Klíč k Anglii: Srdce Doveru se za staletí přesunulo do podzemí
1.4.2025

Po staletí se mu říká „klíč k Anglii“. Kdo chce získat anglickou korunu, musí nejprve dobýt Dover! Jeden z největších hradů v zemi stojí na vysokých křídových útesech nad stejnojmenným přístavním městem.

Právě odtud je to z britských ostrovů do kontinentální Evropy nejblíže, a tak zdejší oblast bedlivě hlídají už starověcí Římané.

Za svou dnešní podobu hrad vděčí hlavně anglickému králi Jindřichovi II.
Za svou dnešní podobu hrad vděčí hlavně anglickému králi Jindřichovi II.

Navigují římské lodě

Římané jsou nenasytní. V 1. století n. l. vpadnou na britské ostrovy a ovládnou území Anglie, Walesu a částečně i Skotsko. Na místě dnešního Doveru vybudují dobře opevněný přístav Dubris, který slouží vojsku i obchodníkům.

Brzy poté vystavějí na vysokých útesech dva majáky, přičemž jeden z nich se dochoval do současnosti.

Osmiboká kamenná věž, jejíž vnitřní patra byla dřevěná, se směrem nahoru zužuje a podle historiků původně měřila na výšku necelých 25 metrů (dnes má asi 12,5 metru). Někdy kolem roku 1000 se její vnější podoba výrazně změní.

Sasové nahradí vrchní část zvonicí a vedle bývalého majáku postaví kostel svaté Panny Marie, který v 19. století sloužil jako sklad uhlí!

Symbol královské moci

Normané slaví. V říjnu 1066 zvítězili v bitvě u Hastingsu a normanský vévoda Vilém (asi 1028–1087) záhy ovládne Anglii. Ve snaze upevnit svoji moc zřizuje po celé zemi opěrné body.

Dover není výjimkou – Vilém nejprve vyplení místní saskou pevnost a na jejím místě nechá vystavět dřevěný hrad, který se zachová až do druhé poloviny 12. století.

„Vybuduji zde nejmohutnější hrad v celé Anglii!“ prohlásí někdy po roce 1170 anglický král Jindřich II. Plantagenet (1133–1189) a svůj slib dodrží.

Normanské sídlo promění na kamennou pevnost s Velkou věží, která je vysoká přes 25 metrů a stěny má silné až 6,5 metru! Ohromující stavba, chráněná masivními hradbami, se stává symbolem jeho moci a současně slouží pro královské ceremonie.

Jindřichovi nástupci hrad dále „zvelebují“. Například Jindřich III. Plantagenet (1207–1272) zpevní hradby Peverelovou věží, která nějakou dobu slouží jako vězení.

Otec má pravdu

„Je chyba, že jsi Dover dosud nedobyl!“ zlobí se francouzský král Filip II. August (1165–1223). Jeho syn Ludvík (budoucí francouzský král Ludvík VIII.; 1187–1226) musí uznat, že má pravdu.

Na jaře roku 1216 se ambiciózní princ vylodil v Anglii, aby na zdejším trůnu nahradil Jana Bezzemka (1166–1216). Podaří se mu obsadit velkou část země včetně Londýna, nicméně na Dover nějak „zapomněl“.

Přitom zdejší posádka znepříjemňuje Francouzům život, jak se dá. Útočí na vetřelce ze zálohy a krade jim zásoby! V červenci 1216 začne Ludvík hrad obléhat. Vyzkouší všechno možné, jenže obránci před ním nekapitulují.

Zhruba po třech měsících to francouzský princ vzdá a naprázdno nakonec vyjde i jeho snaha získat anglický trůn.

Sevřou jí do kleští

V Anglii zuří druhá válka baronů (1264–1267). Vzbouřenou šlechtu vede Simon z Montfortu (*asi 1208), který v srpnu 1265 padne v bitvě u Eveshamu.

V říjnu téhož roku oblehne korunní princ Edward (budoucí anglický král Edward I.; 1239–1307) hrad v Doveru, kde Montfortova manželka Eleonora (1215–1275) drží skupinu důležitých zajatců.

Ti se v nestřeženou chvíli dostávají na svobodu a opevní se ve Velké věži. Ovdovělá rebelka se tak ocitá v kleštích a po Edwardově slibu, že bude moci odplout do Francie, mu hrad raději vydá.

Evakuaci řídí z kasemat

Evropu začíná děsit Napoleon Bonaparte (1769–1821). Korsický „netvor“ se roztahuje všemi směry a plánuje invazi do Anglie.

Právě proto se v útesech pod doverským hradem začíná hloubit „síť podzemních kasemat pro ubytování několika set vojáků a pro mohutná námořní děla“, vypráví současný publicista Jaroslav Beránek.

Napoleon se v Doveru nakonec neobjeví, nicméně Britové najdou pro zdejší tunely jiné využití. Armáda si v nich zřídí hlavní stan pro boj s pašeráky a během první světové války využívá kasemata jako skladiště.

Na přelomu května a června 1939 pak odtud admirál Bertram Ramsay (1883–1945) řídí operaci Dynamo, během níž je z obklíčeného Dunkerku zachráněno přes 300 000 spojeneckých vojáků!

Úkryt před apokalypsou

Ještě za druhé světové války jsou pod doverským hradem vyhloubeny další podzemní prostory s krycím jménem Dumpy. Nové využití pro ně najdou Britové v roce 1962 během karibské krize, kdy se svět ocitá na pokraji jaderného konfliktu.

Promění je v jedno z posledních útočišť pro vládu a nejvyšší vojenské velení. Spletitou síť chodeb a místností upraví tak, aby se v nich mohlo ukrýt zhruba 300 osob.

Kromě vybavení nutného pro běžný život zde zřídí i rozhlasové studio, aby usnadnili politikům komunikaci s okolním světem.

Zdroje informací a fotografie
Související články
reklama
Zajímavosti
Jednota bratrská se stala terčem královské nenávisti
Šest hranic vzplane v prvním desetiletí 16. století v Boru u Tachova. V jejich žáru nacházejí smrt příslušníci Jednoty bratrské. Na církev, z jejíchž řad vzešla spousta nadaných učenců, se po dlouhá léta v Českém království totiž pohlíželo jako na kacíře, pronásledované panovnickými výnosy… Řehoř (†1474), řečený Krajčí, působí jako hospodář v pražském emauzském klášteře. Odtud bedlivě sleduje vývoj husitské revoluce. […]
premium
Dostal sv. Václav před bratrem varování?
Biblický vrah Kain zabil Ábela ze žárlivosti. Mocichtivý Romulus ztrestal Rema za lehkovážnost, se kterou překročil hradby Říma. Otázka, proč Boleslav zavraždil knížete Václava, se zdá poněkud složitější. I když touha po moci a závist jsou nabíledni, možná nebyly rozhodujícími faktory… „Tradice vypráví… Legenda říká…“ Takto zní téměř každý začátek příběhu o svatém Václavovi (asi […]
premium
Vzbouřil se Řím po Synodě mrtvých?
Církevní shromáždění nejvýznamnějších biskupů vyslýchá papeže, obviněného z mnoha zločinů. Obžalovaný je sice v síni přítomen, ale nemůže se bránit. Je totiž už devět měsíců mrtvý. Svatý otec má být nestranný a nade všemi. Papež Formosus (asi 816–896), zvolený 6. října 891, má ale o pontifikátu jiné představy. Komu posadí na hlavu korunu Svaté říše římské? O […]
Otec se Edmunda Schwarzenberga zřekl veřejně v novinách
Pohledný mladík sevře na ulici v náručí svou vyvolenou, za kterou přicestoval z Vídně do Prahy. Netuší, že za rohem vše bedlivě sleduje detektiv, najatý jeho rodinou. Takovou neurozenou partii přece ten kluk nesmí do úctyhodného rodu přivést! Historie Schwarzenbergů sahá až do roku 1172, součástí společnosti v českých zemích je šlechtický rod už od poloviny 17. století. […]
premium
Věda a vynálezy
Citroën si vychovával zákazníky už od kolébky
Sází na originální reklamu a za propagaci svých aut utrácí milionové částky. Rád riskuje a snaží se vyrábět levné a přitom kvalitní vozy, o nichž bude s obdivem mluvit „celý svět“. Francouzský průmyslník a vizionář André Citroën si prostě plní svoje sny a během života vybuduje základy respektované automobilové značky, která letos slaví 100. narozeniny!   […]
Penicilin: Fleming vydělal na své zapomnětlivosti
Ztráty na lidských životech jsou za první světové války enormní. Nic takového si lidstvo do té doby nedokázalo představit. Vojáci neumírají jen přímo v důsledku bojů, ale také v polních lazaretech a nemocnicích vinou infekcí, na které jsou tehdejší doktoři krátcí.   1922 Bojovný enzym Původně se zabýval výzkumy efektivnější léčby pohlavní nemoci syfilis. Hrůzy […]
Slavnostní otevření Panamského průplavu: Američané museli nejdřív porazit moskyty
Měla to být sláva se vším všudy. Lavice pro hosty z celého světa však zejí prázdnotou. Cestu nákladní lodi SS Ancon právě otevřeným Panamským průplavem sleduje jen hrstka přítomných. Svět vstoupil do války, lidé proto o jednu z největších staveb v dějinách ztrácejí zájem.   Byla to bída. Když Američané v roce 1904 převzali od […]
Sigmund Freud: Ve středověku by ho upálili?
Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením. Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální. Na svět přichází 6. května 1856 v moravském Příboru v německy mluvící rodině původem z polské Haliče. Už v dětství […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rychlonohá kukačka kohoutí: Sprinter s křídly inspirací pro kreslenou postavu
21stoleti.cz
Rychlonohá kukačka kohoutí: Sprinter s křídly inspirací pro kreslenou postavu
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, n
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
epochalnisvet.cz
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
enigmaplus.cz
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
Dívka nervózně skousne ret. Oči zklamaně bloudí po biorytmické kalkulačce. Výpočet nic dobrého nevěstí. O hodinu později již sedí s kamarádkou nad šálkem filtrované kávy. „Tak jak ti dopadl ten pohovo
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
epochaplus.cz
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz