21. 11. 1344: Jan Lucemburský položil základní kámen ke gotické novostavbě katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.    
Domů     Klíč k Anglii: Srdce Doveru se za staletí přesunulo do podzemí
Klíč k Anglii: Srdce Doveru se za staletí přesunulo do podzemí
1.4.2025

Po staletí se mu říká „klíč k Anglii“. Kdo chce získat anglickou korunu, musí nejprve dobýt Dover! Jeden z největších hradů v zemi stojí na vysokých křídových útesech nad stejnojmenným přístavním městem.

Právě odtud je to z britských ostrovů do kontinentální Evropy nejblíže, a tak zdejší oblast bedlivě hlídají už starověcí Římané.

Za svou dnešní podobu hrad vděčí hlavně anglickému králi Jindřichovi II.
Za svou dnešní podobu hrad vděčí hlavně anglickému králi Jindřichovi II.

Navigují římské lodě

Římané jsou nenasytní. V 1. století n. l. vpadnou na britské ostrovy a ovládnou území Anglie, Walesu a částečně i Skotsko. Na místě dnešního Doveru vybudují dobře opevněný přístav Dubris, který slouží vojsku i obchodníkům.

Brzy poté vystavějí na vysokých útesech dva majáky, přičemž jeden z nich se dochoval do současnosti.

Osmiboká kamenná věž, jejíž vnitřní patra byla dřevěná, se směrem nahoru zužuje a podle historiků původně měřila na výšku necelých 25 metrů (dnes má asi 12,5 metru). Někdy kolem roku 1000 se její vnější podoba výrazně změní.

Sasové nahradí vrchní část zvonicí a vedle bývalého majáku postaví kostel svaté Panny Marie, který v 19. století sloužil jako sklad uhlí!

Symbol královské moci

Normané slaví. V říjnu 1066 zvítězili v bitvě u Hastingsu a normanský vévoda Vilém (asi 1028–1087) záhy ovládne Anglii. Ve snaze upevnit svoji moc zřizuje po celé zemi opěrné body.

Dover není výjimkou – Vilém nejprve vyplení místní saskou pevnost a na jejím místě nechá vystavět dřevěný hrad, který se zachová až do druhé poloviny 12. století.

„Vybuduji zde nejmohutnější hrad v celé Anglii!“ prohlásí někdy po roce 1170 anglický král Jindřich II. Plantagenet (1133–1189) a svůj slib dodrží.

Normanské sídlo promění na kamennou pevnost s Velkou věží, která je vysoká přes 25 metrů a stěny má silné až 6,5 metru! Ohromující stavba, chráněná masivními hradbami, se stává symbolem jeho moci a současně slouží pro královské ceremonie.

Jindřichovi nástupci hrad dále „zvelebují“. Například Jindřich III. Plantagenet (1207–1272) zpevní hradby Peverelovou věží, která nějakou dobu slouží jako vězení.

Otec má pravdu

„Je chyba, že jsi Dover dosud nedobyl!“ zlobí se francouzský král Filip II. August (1165–1223). Jeho syn Ludvík (budoucí francouzský král Ludvík VIII.; 1187–1226) musí uznat, že má pravdu.

Na jaře roku 1216 se ambiciózní princ vylodil v Anglii, aby na zdejším trůnu nahradil Jana Bezzemka (1166–1216). Podaří se mu obsadit velkou část země včetně Londýna, nicméně na Dover nějak „zapomněl“.

Přitom zdejší posádka znepříjemňuje Francouzům život, jak se dá. Útočí na vetřelce ze zálohy a krade jim zásoby! V červenci 1216 začne Ludvík hrad obléhat. Vyzkouší všechno možné, jenže obránci před ním nekapitulují.

Zhruba po třech měsících to francouzský princ vzdá a naprázdno nakonec vyjde i jeho snaha získat anglický trůn.

Sevřou jí do kleští

V Anglii zuří druhá válka baronů (1264–1267). Vzbouřenou šlechtu vede Simon z Montfortu (*asi 1208), který v srpnu 1265 padne v bitvě u Eveshamu.

V říjnu téhož roku oblehne korunní princ Edward (budoucí anglický král Edward I.; 1239–1307) hrad v Doveru, kde Montfortova manželka Eleonora (1215–1275) drží skupinu důležitých zajatců.

Ti se v nestřeženou chvíli dostávají na svobodu a opevní se ve Velké věži. Ovdovělá rebelka se tak ocitá v kleštích a po Edwardově slibu, že bude moci odplout do Francie, mu hrad raději vydá.

Evakuaci řídí z kasemat

Evropu začíná děsit Napoleon Bonaparte (1769–1821). Korsický „netvor“ se roztahuje všemi směry a plánuje invazi do Anglie.

Právě proto se v útesech pod doverským hradem začíná hloubit „síť podzemních kasemat pro ubytování několika set vojáků a pro mohutná námořní děla“, vypráví současný publicista Jaroslav Beránek.

Napoleon se v Doveru nakonec neobjeví, nicméně Britové najdou pro zdejší tunely jiné využití. Armáda si v nich zřídí hlavní stan pro boj s pašeráky a během první světové války využívá kasemata jako skladiště.

Na přelomu května a června 1939 pak odtud admirál Bertram Ramsay (1883–1945) řídí operaci Dynamo, během níž je z obklíčeného Dunkerku zachráněno přes 300 000 spojeneckých vojáků!

Úkryt před apokalypsou

Ještě za druhé světové války jsou pod doverským hradem vyhloubeny další podzemní prostory s krycím jménem Dumpy. Nové využití pro ně najdou Britové v roce 1962 během karibské krize, kdy se svět ocitá na pokraji jaderného konfliktu.

Promění je v jedno z posledních útočišť pro vládu a nejvyšší vojenské velení. Spletitou síť chodeb a místností upraví tak, aby se v nich mohlo ukrýt zhruba 300 osob.

Kromě vybavení nutného pro běžný život zde zřídí i rozhlasové studio, aby usnadnili politikům komunikaci s okolním světem.

Zdroje informací a fotografie
Související články
reklama
Zajímavosti
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
„Jsi mi drahý, nikdy jsi mě nerozčílil,“ pronesl Gustav Vasa ke svému třetímu synovi Magnusovi. Měl o mladíka starost, varoval ho v dopisech před přílišným běháním, aby si nepolámal nohy. Tehdy ještě netušil, že prince bude ohrožovat mnohem závažnější zdravotní problém. Osud mu zprvu přál. Byl otcův oblíbenec, třetí v pořadí následníků švédského trůnu. Stejně jako […]
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné. […]
premium
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité, […]
Prohibici se snažil zavést už Český Achilles
„Nepít alkohol je proti lidské přirozenosti. Člověk musí mít radost ze života!“ argumentují studenti při diskuzi s T. G. Masarykem. Budoucí čs. prezident je však rychle zpraží: „Lidé pitím slábnou na těle i na duchu, ničí sebe i svou rodinu – to že jsou radosti životní? Jakápak je to radost ze života, když jednotlivec, rodina, národ […]
premium
Věda a vynálezy
Citroën si vychovával zákazníky už od kolébky
Sází na originální reklamu a za propagaci svých aut utrácí milionové částky. Rád riskuje a snaží se vyrábět levné a přitom kvalitní vozy, o nichž bude s obdivem mluvit „celý svět“. Francouzský průmyslník a vizionář André Citroën si prostě plní svoje sny a během života vybuduje základy respektované automobilové značky, která letos slaví 100. narozeniny!   […]
Penicilin: Fleming vydělal na své zapomnětlivosti
Ztráty na lidských životech jsou za první světové války enormní. Nic takového si lidstvo do té doby nedokázalo představit. Vojáci neumírají jen přímo v důsledku bojů, ale také v polních lazaretech a nemocnicích vinou infekcí, na které jsou tehdejší doktoři krátcí.   1922 Bojovný enzym Původně se zabýval výzkumy efektivnější léčby pohlavní nemoci syfilis. Hrůzy […]
Slavnostní otevření Panamského průplavu: Američané museli nejdřív porazit moskyty
Měla to být sláva se vším všudy. Lavice pro hosty z celého světa však zejí prázdnotou. Cestu nákladní lodi SS Ancon právě otevřeným Panamským průplavem sleduje jen hrstka přítomných. Svět vstoupil do války, lidé proto o jednu z největších staveb v dějinách ztrácejí zájem.   Byla to bída. Když Američané v roce 1904 převzali od […]
Sigmund Freud: Ve středověku by ho upálili?
Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením. Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální. Na svět přichází 6. května 1856 v moravském Příboru v německy mluvící rodině původem z polské Haliče. Už v dětství […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz