Je to zdánlivě jen další z obyčejných komunistických sekretariátů, jakých po roce 1948 přibývá jako hub po dešti. Náhle však za zvuků tříštícího se skla proletí oknem bomba a místnost se rázem změní v ohnivé peklo.
Po únorovém převratu v roce 1948 řada lidí hledá způsob, jak se novému režimu postavit. Trojice mladých mužů se rozhodne vytvořit organizaci, která by především v oblasti středních a jižních Čech aktivně bojovala proti komunismu.
Lodník Československé plavby labsko-oderské Jiří Řezáč (1928–1955) z Obděnic, soukromý zemědělec Jaroslav Sirotek (1923–1955) z Radešic a dělník Bohumil Šíma (1928–1955) z Kojetína na Příbramsku se stávají hybnou silou celé skupiny, k nim se postupně přidávají další odbojáři.
Nezabít, ale vyděsit
Organizace nazvaná Černý lev 777 hodlá zastrašovat funkcionáře KSČ a bránit kolektivizaci zemědělství.
Se sabotážními akcemi začíná už na jaře 1949. V noci z 29. na 30 dubna Řezáč se Sirotkem přeruší elektrické vedení u Nechvalic v okrese Příbram ve chvíli, kdy v obci zasedá ustavující schůze JZD. O necelé tři týdny později, 17. května, členové Černého lva 777 střílejí na komunistického tajemníka Stanislava Čiháka, projíždějícího na motocyklu mezi Nechvalicemi a Bratříkovicemi.
Pálí úmyslně nad jeho hlavu. Cílem akce není horlivého funkcionáře zabít, ale jen vystrašit.
Zničený úřad
Další významnou akcí skupiny se stává bombový útok na okresní sekretariát KSČ v Sedlčanech v Palackého ulici č. 42. Nálož vyrábějí Řezáč se Sirotkem v Sirotkově domě, do Sedlčan je dopraví na motocyklu Bohumil Šíma. „Dne 3. 7. 1949 kolem 1.25 hod.
byly neznámým pachatelem vhozeny do okresního sekretariátu v Sedlčanech 2 granáty nebo 2 pumy. Sekretariát byl úplně zdemolován. K úrazu neb o život nepřišel nikdo,“ hlásí tehdy na ministerstvo vnitra krajský velitel bezpečnosti plukovník Jahelka.
„Vytáhl jsem z aktovky připravenou nálož, zápalkami jsem zapálil zápalnou šňůru a nálož jsem vhodil zavřeným oknem do trojdílného okna z ulice,“ popisuje akci Sirotek.
Ztracený život
O rok později pocítí sílu Černého lva také sekretariát KSČ v Milevsku. V noci ze 13. na 14. května 1950 jde do akce hned pětice odbojářů. Tentokrát má ale bomba tragické důsledky.
Při útoku přijde o život příslušník SNB Josef Skopový, který budovu v noci hlídal. Horečné vyšetřování ani v tomto případě ale nepřináší žádný výsledek, Černý lev 777 od té chvíle už ovšem žádné větší akce nechystá.
Někteří z jeho členů musejí na vojnu a ostatní v podmínkách utužujících se represí ztrácejí motivaci.
Střet barev
Zatímco činnost odbojové skupiny ustává, bezpečnostní složky naopak nepolevují ve snaze ji odhalit. Během července 1954 jsou zatčeni všichni členové Černého lva.
„Spolčili se, aby rozvrátili lidově demokratickou republiku,“ hodnotí jejich činnost prokurátor Karel Červený. Hlavní líčení na konci října 1954 v Milevsku pak končí drakonickými tresty.
Řezáč, Sirotek a Šíma jsou odsouzeni k smrti, další dva členové organizace na doživotí, zbývající tresty přesahují 20 let. Poprava je vykonána už 10. února následujícího roku v Praze na Pankráci.
