Leskne se jako sluneční paprsky. Na její zhotovení padla většina diamantů, které předtím údajně zdobily svatební šaty Evy Františky Krakovské z Kolovrat.

Monstrance, označovaná jako Pražské slunce, patří k nejcennějším kouskům v loretánském pokladu, jenž je po tom svatovítském jedním z nejdůležitějších u nás.

České země po porážce stavovského povstání na Bílé hoře zažívají silnou rekatolizaci.

S ní je spojen i zvýšený zájem o mariánský kult, oblibě se zejména těší legenda o Svaté chýši, v níž archanděl Gabriel zvěstoval Panně Marii narození Krista a kterou ve 13. století prý andělé přenesli z Nazaretu, ovládaného nevěřícími, do italského Loreta. Po vzoru tamní Svaté chýše se začínají stavět lorety po celé Evropě.

Bohatství v závěti

Benigna Kateřina z Lobkovic (1594–1653) dává pokyn k výstavbě té pražské v roce 1626. Již o deset let později tato mecenáška v jedné z instrukcí hovoří o založení zdejší klenotnice. Není to nic neobvyklého.

V rámci protireformace je pro katolickou církev nesmírně důležité ukázat svoji provázanost s mocnými šlechtickými rody a jejich bohatstvím.

Patrony pražské Lorety i napříště zůstanou Lobkovicové, svými příspěvky ji ale zahrnou také další přední osobnosti české barokní společnosti.

O největší rozšíření zdejšího pokladu se postará Eva Františka Krakovská z Kolovrat (1616–1695), jež v závěti odkáže veškeré své jmění místním kapucínům.

Především jde zhruba o 6500 diamantů, z nichž se má podle přání nebožky vyrobit monstrance, zdobená schránka pro uložení svěcené hostie. Její prosbu vyplní tehdejší patron Lorety Václav Ferdinand z Lobkovic (1654–1697) se svou chotí.

Náročný úkol zadá dvorním zlatníkům ve Vídni. Vzniká proslulé Pražské slunce. Ač loretánská pokladnice v minulosti čelila několika konfiskacím – zejména v souvislosti s napoleonskými válkami –, kromě něj v ní zůstaly i další pozoruhodné monstrance.

-PRAŽSKÉ SLUNCE-

Tři roky pracovali vídeňští zlatníci na Diamantové monstranci pro pražskou Loretu podle návrhu předního architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu (1656–1723).

Výsledek měří na výšku téměř 90 centimetrů, váží 12 kilogramů a je osázen 6222 diamantů. Když monstranci, známou též jako Pražské slunce, převáželi do české metropole, musel ji střežit zvláštní ozbrojený doprovod.

-MALÁ PERLOVÁ MONSTRANCE-

Jednou z nejstarších monstrancí v pražské Loretě je Malá perlová, kterou zdejším kapucínům v roce 1680 věnovala Eleonora z Nostic-Rienecku.

Zhruba půl metru vysoký klenot je vyroben ze 14karátového zlata a kromě velkých mořských perel ho tvoří i 266 diamantů a jeden rubín.

-PRSTENOVÁ MONSTRANCE-

Prsteny, brože, náušnice, darované na oltáři v Loretě, se staly součástí tzv. Prstenové monstrance z poloviny 18. století. Celkem ji zdobí 492 diamantů, 186 rubínů, 1 safír a 24 perel. V karneolových kamejích se nacházejí portréty habsburských císařů.

-VELKÁ PERLOVÁ MONSTRANCE-

Velkou perlovou monstranci nechal přibližně v roce 1740 zhotovit ze zlaceného stříbra páter Josef z Bíliny, zdejší kapucínský správce. Na výšku měří 93 centimetrů a kromě perel obsahuje 134 diamantů, 17 rubínů a 6 korálů.

Foto: wikipedia.org