Čtrnáctiletý chlapec stojí nedobrovolně před oltářem vedle dvanáctileté znetvořené dívky. „Nevěřil jsem, že je tak ošklivá,“ stěžuje si. Královu rozhodnutí se ale protivit nesmí.

Syn francouzského krále Karla VII. (1403–1461) z rodu Valois, Ludvík XI. (1423–1483), se dere k trůnu už od mládí.

Revolta proti otci v roce 1440, označovaná ve Francii kvůli podobnosti s husitským hnutím jako Praguerie, ale selže, a Ludvík jako její hlavní postava musí dokonce nadlouho zmizet z očí veřejnosti. Až otcova smrt mu umožní návrat.

Ludvík usedá na francouzský trůn 22. července 1461 a svou zálibou v intrikách si brzy vyslouží přídomek Lstivý. Stát spravuje dobře, ale trápí ho konkurenční orleánská větev rodu. Jak zabránit tomu, aby jednou ve Francii nevystoupala až na vrchol?

Hlavním rivalem je jeho mladičký bratranec Ludvík Orleánský (1462–1515). A právě vůči němu zosnuje panovník ďábelský plán…

Král vyhrožuje

Ludvík XI. má fyzicky postiženou dceru Johanu (1464–1505). „Narodila se znetvořená. Měla hrb na zádech, abnormální zakřivení páteře a kulhala,“ uvádí britská historička Kathleen Jonesová (1922–2010) v knize Velké ženy duchovní tradice.

Johana je podle lékařů neplodná, a tak král přinutí Ludvíka Orleánského, aby se s ní oženil. „Když nebude mít následníka, vymře jeho rodová větev a já zdědím i orleánské statky,“ kalkuluje.

„Ti, kdo se tomuto sňatku postaví, si nebudou v mé říši jisti životem,“ varuje. Jeho 14letý bratranec nemá na vybranou. „Nevěřil jsem, že je tak ošklivá,“ zmůže se jen na povzdech.

12letou Johanu si bere za ženu 8. září 1476 v městečku Montrichard. Johana skutečně manželovi dědice dát nedokáže a zdá se, že rodová linie Ludvíka Orleánského je tím v tuto chvíli z boje o trůn spolehlivě vyřazena.

Nešťastný úder

Ludvík XI. prodělá dvakrát mozkovou mrtvici a z té třetí roku 1483 se už nevzpamatuje. Uvolněného trůnu se po jeho smrti ujímá jeho 13letý syn Karel VIII. (1470–1498).

Tomu je ale teprve 27 let, když se nešťastnou náhodou udeří do hlavy o trám na svém zámku Amboise, a s krvácením do mozku už si tehdejší lékaři poradit neumějí.

Jeho linie vládnoucího rodu Valois vymírá a ve Francii existuje jen jediný kandidát, který se v roce 1498 může uvolněného trůnu ujmout. Je jím Ludvík Orleánský, nyní už Ludvík XII. Postižená Johana je náhle francouzskou královnou. To ale nebude dlouho trvat…

Musí odejít

Jen krátce po korunovaci nový panovník nechává své manželství papežem Alexandrem VI. (1431–1503) pro neplodnost manželky anulovat a už 8. ledna následujícího roku se jeho novou chotí stává Anna Bretaňská (1477–1514), vdova po právě zesnulém Karlu VIII. K takovému kroku ji totiž zavazuje manželská smlouva.

„Pokud král Karel zemře bez mužských potomků, provdá se Anna za jeho nástupce a zajistí tak panovníkovi nárok připojit ke království Bretaň,“ píše se v ní. Pro nešťastnou Johanu to ovšem znamená, že musí opustit dvůr.

„Budu se za svého manžela modlit,“ smiřuje se s odchodem. Jako odškodné dostává vévodství Berry, uchyluje se na zámek v Bourges a zakládá řeholní řád anunciátek Panny Marie. Umírá roku 1505 ve věku pouhých 40 let.