Vztahy mezi vůdci Sovětského svazu a Jugoslávie jsou napjaté jak kšandy. Josip Broz Tito nechce být pouhým poskokem Moskvy, což se Stalin rozhodne vyřešit jediným způsobem, jaký zná.
Na neposlušného diktátora pošle vraha… A pak dalšího a dalšího a dalšího. Ani jednomu se totiž nepodaří splnit zadaný úkol. Tito si to nenechá jen tak líbit!
Do Ruska se pozdější prezident Jugoslávie poprvé podívá jako zajatec. Coby rakousko-uherský voják zde Josip Broz Tito (1892–1980) zůstane až do konce první světové války, přičemž ho zaujmou revoluční myšlenky bolševiků.
Ač se do říjnového převratu roku 1917 přímo nezapojí, krátce po změně režimu vstoupí do Komunistické strany Sovětského svazu.
S rudým viděním se v roce 1920 vrací domů a přidá se i do zdejší Komunistické strany Jugoslávie (KSJ), v rámci níž se podílí na masových demonstracích proti vládnoucí monarchii. Za protistátní aktivity je v roce 1928 odsouzen k pěti letům vězení.
I vy se staňte členem našeho History Plus klubu a odemkněte si tak tento i všechny ostatní Premium články a užívejte si nerušené procházky českou i světovou historií.
Jako člen History Plus klubu získáte nejen plný přístup ke všem článkům zde na historyplus.cz, ale také výhodné slevy na knihy a časopisy z našeho vydavatelství.
Členství v History Plus klubu stojí pouhých 69 Kč měsíčně a můžete ho kdykoliv zrušit. Pokud chcete členství ještě výhodněji, můžete si vybrat roční předplatné za 690 Kč a získat tak 2 měsíce zdarma.
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
